Nostalghia.cz - Nostalgická dívídítéka

Recenze DVD: NEBE NAD BERLÍNEM

NEBE NAD BERLÍNEM
(Wings of Desire)
Německo - Francie 1987, 122 min.
DVD - Region 2
Anchor Bay (2002)
čb/bar., 1.85:1 (anamorfní)/1.66:1 (letterbox), německy (s anglickými a francouzskými pasážemi) DD 2.0/DD 5.1; titulky: anglické
Katalog. číslo: ABWWD42
Bonusy: vystřižené scény (30 min.), komentář Wima Wenderse, fotogalerie, 2 trailery, textové biografie

Pokusit se psát něco nového o Wendersově NEBI NAD BERLÍNEM (1987) by bylo naivní a bláhové. O filmu, který se dnes, 17 let od svého zrodu, počítá bezpečně mezi filmové legendy a kultovní díla, toho bylo již tolik řečeno, že nemám chuť zde objevovat něco nového. Na druhé straně bych zde neměl NEBE NAD BERLÍNEM jen tak pominout - vždyť na motivech z tohoto Wendersova opusu stojí celá doména Nostalghia.cz, dokonce vůbec první text těchto stránek, téměř před dvěma lety, začínal takto:

„Ve Wendersově filmu Nebe nad Berlínem je jednou z nejmagičtějších sekvencí pasáž odehrávající se v berlínské knihovně. Mezi tisíci svazků s nashromážděnou moudrostí lidstva sedí čtenáři a jejich hlavami proudí...“

Dnes jsem téměř pevně přesvědčen o tom, že Wendersovo NEBE NAD BELÍNEM je film, který byl lidem dán shůry, tak trochu jako znamení (andělské): objevil se ve správný čas a na správném místě a ač je bezpochyby nadčasový, mnohé jeho významové vrstvy kongeniálně souznějí s dobou a místem vzniku i s tím, co lze od jejich vzájemných souvislostí odvozovat. Mnohovrstevnatost filmu přitom odrazuje od jeho detailních interpretací do nichž se lze jen zaplétat a zaplétat, často bez možnosti návratu. Interpretace míst, postav, nesčetných režijních citací jiných autorů - to vše před vámi rozprostře tak široké spektrum souvislostí, až se jej skoro leknete. Film lze ale i bez těchto analýz vnímat čistě emocionálně, jako x-krát omílaný (a patrně věčný) příběh lásky a hledání smyslu bytí. I tady se ovšem objevují kritické hlasy, které filmu vyčítají zejména jeho patetičnost. Osobně tyto názory tak úplně nesdílím, i když musím přiznat, že mají své opodstatnění. NEBE NAD BERLÍNEM je pro mne ale z toho druhu filmů, jimž jsem ochoten lecos odpustit, resp. to nebrat na vědomí.

Film vyšel v Regionu 2 také ve Francii, což připomínám proto, že o tomto vydání měli čeští čtenáři možnost si v březnu 2002 přečíst recenzi na Zóně. Britský disk ale není věrnou kopií francouzského vydání, i když s ním má lecos společného. Film je na disk přepsán obdobně: v původním kinosálovém 1.66:1 (jako letterbox) a současně v anamorfním widescreenu 1.85:1 (francouzský disk má 1.77:1). Příslušný formát se automaticky nastaví podle typu televizoru (v menu žádnou volbu nastvení nenajdete). Ve svém případném odsudku ale buďte zdrženliví. Dodnes je tak trochu hádanka, jak to tvůrci s obrazovým formátem svého filmu mysleli. Formát 1.66:1 se uváděl v evropských kinech (případně televizích), američtí diváci viděli film na plátně ve formátu 1.85:1 (a na tamní disk od MGM se film dostal ve formátu 1.78:1). S tím souvisí drobná odlišnost od původní verze filmu, již jsou na britském disku úvodní a závěrečné titulky. Ty jsou zde vyvedeny oproti německému originálu v angličtině (včetně závěrečné dedikace), ale v graficky naprosto identické podobě. Je zřejmé, že v této podobě už byly na kinokopii a jedná se tedy o přepis z anglické (americké?) distribuční kopie, zhotovené ve formátu 1.85:1. Na výšku pole záběru obsahují obě verze stejné množství obrazových informací, zatímco na šířku chybí u letterboxu okraje. Verze 1.66:1 tedy na disku stranově ořezává širší widescreen, který tak má víc obrazu (viz ukázky níže).

Wings of Desire (Anchor Bay) - letterbox

Wings of Desire (Anchor Bay) - anamorfní widescreen

K tomu je možná vhodné podotknout, že naopak patrně asi nejstarší vydání filmu na DVD, které vyšlo v Japonsku (Imagica 1999), pak má film jen v 1.33:1 (přičemž samotný negativ je natočen v 1.37:1, takže by mne skutečně zajímalo, přepsali-li Japonci téměř přesně původní negativ nebo do něj učinili ještě nějaký výřez).

Kvalita přepisu snese velmi přísné hodnocení - obraz je čistý, ostrý, bez kazů. Jak černobílé, tak barevné pasáže jsou vyvážené a mají přiměřenou tonalitu. Neměl jsem možnost přímo srovnávat francouzské vydání, ale podle sdělení těch, kdo viděli obojí, je prý obraz francouzské edice o něco lepší. I tak ale musím obraz britského disku označit za mimořádně kvalitní.

Zvuková stopa je na disku uložena ve své originální verzi (německy s anglickými a francouzskými pasážemi) jak v původním mono DD 2.0, tak i v remixu do DD 5.1. Ač jsem příznivec původních zvukových stop, musím se přiznat, že tento film si s mixem do DD 5.1 budu pouštět rád. Nejen pro citlivé a bezproblémové zpracování (žádné zbytečné prostorové efekty), ale i proto, že v některých momentech mu šestikanál vysloveně sluší - např. již výše zmíněná pasáž v knihovně je v DD 5.1 až horečnatě magická. Bílé anglické titulky jsou vypínatelné.

V základních parametrech se tedy britský disk od francouzské edice zase tolik neliší. Rozdíly jsou v bonusové části. Britský disk obsahuje kromě německého traileru a fotogalerie (obojí i na franc. vydání) také trailer na Wendersovu německou retrospektivu z roku 1997 v němž se Wenders před kamerou jakoby mimoděk setkává s hercem Curtem Boisem (v NEBI NAD BERLÍNEM hraje postavu Homéra). Dále zde najdete text ke vzniku filmu, několik textových filmografií (Wenders, Ganz, Dommartinová, Sander, Bois, Falk) a hlavně asi půlhodinu vystřižených či nepoužitých scén. Zejména tento bonus se opravdu povedl. Nepoužité scény jsou totiž podloženy hudbou z filmu a zejména Wendersovým anglicky namluveným (a velmi srozumitelným) komentářem, který objasňuje důvod jejich vzniku (a posléze vyřazení) či upozorňuje na některé detaily. Nepoužité pasáže zahrnují prakticky celý filmový děj - od úvodních záběrů na obyvatele města, přes Homérovo putování knihovnou a „zemí nikoho“ v prostoru Potsdamského náměstí, sekvenci v autosalónu (z níž vypadlo opravdu mnoho materiálu), Damielovo sestoupení až k finální pasáži v baru. Některé scény jsou jen jinými variantami těch, jenž byly nakonec použity ve filmu, jiné jsou naopak jedinečné a ze závěrečného sestřihu vypadly ať už pro svou nedokonalost nebo nadbytečnost. Ovšem např. pasáže s Homérovým blouděním kolem Zdi mají stále neobyčejnou sílu a jsou dnes mimochodem i zajímavým svědectvím o prázdném prostoru Potsdamského náměstí, který je dnes už úplně jiný a v kontextu některých významových rovin filmu má bohatou skrytou symboliku. Za pozornost stojí také několik barevných záběrů z barové scény setkání Damiela a Marion, v nichž se pokusně objevuje v „pozemské existenci“ také Cassiel, který s úžasem ochutnává pivo nebo šlehačku na dortu (ten ve filmu ovšem nakonec zůstal „černobílým“ andělem). Závěrečná dortová pasáž už je spíš rozmarem filmařů, kteří právě dokončili film, byť je snímána třemi kamerami a herci v ní skutečně hrají své role.

Britský disk je tak zajímavou a nepřehlédnutelnou variantou k francouzskému vydání. To má patrně o něco lepší obraz, jinak se ale obě vydání téměř neliší. Poměrně chudá bonusová výbava francouzského disku je v britské edici vynahrazena jak filmografiemi, tak hlavně půlhodinou nepoužitých a okomentovaných záběrů. A vzhledem k tomu, že v současnosti lze britský disk pořídit na Blackstar.co.uk za necelých 8 liber (i s poštovným mě přišel na 460,- Kč!), není úvaha o jeho pořízení vůbec od věci.

[Na Nostalghia.cz publikováno 27. 11. 2007]

* * *