Recenze DVD: WALKABOUT


WALKABOUT
Velká Británie 1971, 96 min.
DVD - Region 2
Zóna - Aerofilms 2007
Ediční řada: Netuctové filmy
bar., 1.77:1 (anamorfní), anglický DD 2.0, české titulky (vypinatelné)
Bonusy: filmografie režiséra

Patřím mezi tu většinu, která se s Roegovým filmem WALKABOUT (1971) do těchto dnů neměla možnost setkat. Do naší distribuce uveden nikdy nebyl a na televizní obrazovce jej kdysi vysílala jen komerční stanice, jejíž nabídku prakticky nesleduji. Z tvorby britského kameramana a režiséra Nicholase Roega jsem tak doposud znal jen poněkud roztahanou sci-fi MUŽ, KTERÝ SPADL NA ZEMI a několik drobností, z nichž nejzajímavější mi přišla sekvence Un ballo in maschera v multirežisérském projektu ARIA (1987). O WALKABOUT se lze ve zkratce dočíst, že vypráví příběh dvou bělošských dětí, sourozenců (dospívající dívka a její mladší bratr), kteří se řízením osudu ocitnou sami v australské pustině. Zde je najde domorodý aboriginský chlapec, který je nejen zachrání před smrtí, ale stane se jakýmsi jejich „duchovním“ průvodcem po hranici dvou světů - civilizace a nedotčené divočiny. Musím se přiznat, že tento popis a společně s ním v některých recenzích časté zmínky o „záběrech australské divočiny“ mě naplňovaly předem spíš určitou nedůvěrou v dílo, které se mi zdálo být další variací na téma ztraceného přírodního ráje. Dnes můžu říct, že jsem rád, že to byl dojem mylný.

Za prvé proto, že i když přírodních sekvencí je ve WALKABOUT hodně (konec konců se v těchto scenériích film odehrává), nejsou rozhodně jen idylické. Roeg často zobrazuje drsnou tvář divočiny, nezastírá její nebezpečí nejen pro ty, kdo jsou v ní cizí, ale i pro domorodce. Místo idyly z filmu čiší spíš doslova fyzický pocit horka, neúprosného slunečního svitu, žízně a únavy. Boj o holou existenci v někdy až naturalistických pasážích lovu doslova cítíte. (Samotný termín „walkabout“ u Aboriginců označuje zkoušku schopnosti samostatného přežití v nehostinné pustině.) Ještě expresivnější pak je zobrazení bělošské civilizace. Ve filmu je z ní většinou vidět jen její kořistnický rozměr, poznamenávající chování lidí směrem k aroganci a nezájmu o okolí, ale i ve zdánlivě idylickém velkoměstě (ve filmu se zmiňuje Adelaide, záběry ale byly pořízeny v Sydney) jsou lidé navzájem neteční, chladní, bez vnitřního zápalu. S přírodou se setkávají buď jen prostřednictvím rozhlasových reportáží, při zalévání květin v truhlících za oknem nebo v botanické zahradě. Roeg se nevyhýbá ani místy absurdním situacím. Už samotný piknik v přírodě, na který si rodina vyjede autem, působí v liduprázdné, suché a od idyly hodně vzdálené pustině prapodivně. Absurdní je i všudypřítomné rádio, které si hrdinové zcela nesmyslně sebou nesou pouští, ve filmu ale působí také jako neustálá připomínka poměrů z nichž pocházejí a i postupné vybíjení baterií je úměrné tomu, jak pokračuje jejich „přibližování“ přírodě. Stejně tak podivně působí dílna na „sádrové klokany“, opuštěné hornické město s fungujícím zařízením na kropení trávníků aj.

Druhým důvodem, proč film překonává nabízející se klišé o ztrátě harmonie je jeho formální stránka. Roeg, který kromě režie film nasnímal také jako kameraman, je rovněž autorem střihu. A ten je myslím nejinovativnější stránkou díla. Už samotné nenápadné uvedení do prostředí velkoměsta a posléze přenesení děje do pouště pomocí pomalé jízdy kamery z detailu městské zdi na celek městské/pouštní krajiny upozorní na autorovu kreativitu. A i následující pasáže dokazují, že Roeg se snaží střihem dostat do děje vnitřní dynamiku a zobrazit duševní stavy a hnutí hrdinů. V ohnisku tohoto autorova „dušezpytného“ zájmu je především mladá bělošská dívka, která si na rozdíl od svého malého, věčně si hrajícího bratříčka uvědomuje celou tíhu situace. Vnímá v sobě i náznaky posunu pohledu na bělošskou civilizaci, svému mladému aboriginskému průvodci ale nakonec není schopna rozumět. Ne proto, že každý mluví jinou řečí, ale jejich světy jsou od sebe neskutečně vzdáleny. Je to vzdálenost mnoha tisíc let, která dělí drsný, ale opravdový, pravěký svět domorodců od moderní civilizace, jež je pro přežití snesitelnější, ale chybí mu pravdivost a harmonie. Roeg tak svou hrdinku nechává na konci filmu opět zakletou ve zlaté kleci velkoměsta.

České DVD z řady Netuctové filmy (Zóna-Aerofilms) přináší film v originálním formátu 1.77:1 (anamorfní přepis) s původním zvukem ve dvoukanálovém mono (DD 2.0). Kvalita obého je standardně slušná a musí uspokojit i náročného diváka. Jako bonus je připojena textová biografie režiséra. Drobnou vydavatelskou perlou pak je úvodní animace disku.

Závěrem ještě malý dovětek k tzv. „director´s cut“, o němž se lze občas dočíst. Nejedná se o žádnou novou verzi filmu, bližší nějakému původnímu autorově pojetí. Při uvedení v americké distribuci bylo ale z filmu odstraněno cca 5 minut, v Evropě uváděné kopii pak jen jeden záběr. V obou případech se jednalo o redukci záběrů s nahou Jenny Agutterovou. Všechny vydané VHS a DVD ale obsahují neredukovanou, úplnou verzi filmu.

WALKABOUT je pro mne osobně příjemné překvapení. Film mne sice oslovuje spíš svým zpracováním než hloubkou svého obsahu, rozhodně jej ale mohu zařadit mezi své objevy poslední doby.

[Na Nostalghia.cz publikováno 16. 7. 2007]



* * *
TOPlist


© 2002-2020 Nostalghia.cz
© 2002-2020 Petr Gajdošík

[Facebook] [Twitter]