Po stopách ČERVENÉHO BALÓNKU (1956)

O Lamorissově kouzelném snímku ČERVENÝ BALÓNEK (1956) jsem na stránkách Nostalghia.cz již několikrát psal. Nyní se k filmu opět vracím, i když tentokrát trošku oklikou. Již několik týdnů jde totiž o jeden z nejžádanějších titulů, na které se chce dívat moje tříletá dcera. Díky tomu jsem film v poslední době viděl nesčetněkrát a mohl si tak všímat i malých detailů. Ať už jsou to zašlá zákoutí a zbořeniště, ulice s obchody a kavárnami, výlohy obchodů, pouliční trh se starožitnostmi, dobové automobily, plakáty polepená nároží, život v uličkách pařížského Belleville a ruch velkých dopravních tepen města.

Vedle toho všeho jsem ale pocítil i touhu zkusit vyhledat místa, kde se film natáčel. Vedle autentické atmosféry mají totiž ty obrázky i nevšední kouzlo, jehož pozůstatky, pokud nějaké jsou, mne zajímaly. Paříž je ale daleko, vůbec ji neznám a francouzsky neumím, takže vodítkem mi mohlo být jen pár záběrů a detailů z filmu, nástrojem pak volně přístupné Google Maps a Street View.

Po několika dnech hledání a virtuálního bloudění pařížskými ulicemi jsem měl nalezena asi čtyři místa, což jsem považoval za úspěch. V té chvíli jsem ale narazil na stránky nizozemského designéra a fotografa Pieta Schreuderse, které mi na nějaké x-té pozici nabídl vyhledávač. Po chvíli jejich studia jsem zjistil, že Piet Schreuders provedl stejné pátrání jako já přibližně v letech 2008–2010 a jeho výsledky zveřejnil (společně s jinými snímky staré Paříže) ve fotogalerii na svém profilu na Flickr.com a Flickriver.com. Ihned jsem mu napsal email a Schreuders k mé velké radosti obratem odpověděl, že jeho fotografie mohu použít i pro článek na Nostalghia.cz. Sám dokonce připojil krátký dovětek, že když s tímto projektem začínal, odpíchl se také od Street View. Některé věci zkrátka občas probouzejí stejné myšlenky...

Níže tedy přináším jakousi kompilaci toho, co se přes internet podařilo objevit mně a toho, co našel a pečlivě nafotografoval Piet Schreuders. Jeho fotografie zde připojuji s výhradním svolením jen pro stránky Nostalghia.cz. Fotografie ze Street View vždy nabízí celkovější pohled, z pochopitelných důvodů pak neumožňují podívat se na scenérii z úplně stejného místa jako filmová kamera (autíčko Google zkrátka jezdí jen po silnicích). Schreuders se ale pokoušel fotografovat přesně z míst z nichž je ten který záběr natočen. To vše tak myslím dává dohromady zajímavý exkurz do míst, kde film před několika desítkami let vznikal. Všechny obrázky lze kliknutím myši zvětšit.




První co jsem se pokusil vyhledat byla autobusová zastávka, z níž malý Pascal odjížděl autobusem do školy. Je to asi jediné místo, které může identifikovat i Paříže neznalý divák. Na záběru z filmu je totiž na zdi domu zřetelně vidět tabulka Rue de Ménilmontant, samotná zastávka je pak označena Pyrénées. Najít na mapě Rue de Ménilmontant už nebyl problém. Při podrobnějším studiu si pak lze všimnout, že v jednom místě ji protíná ulice Pyrénées.



Když se pak skrze Street View po této křižovatce "porozhlédnete", uvidíte toto:


Dům z filmového záběru stále stojí, dočkal se rekonstrukce, ale charakteristické prvky pod velkým oknem i malé okénko na straně zůstaly. Jen autobusová zastávka zde už není. Tabulka s názvem ulice změnila podobu.

Dalším záchytným bodem hledání byl kostel, z něhož v jednom místě filmu Pascala s balónkem vyženou. Kostel je také vidět v několika jiných záběrech jako výrazná dominanta. Přes vyhledávač jsem se žádného valného výsledku nedobral (nabízel i při různých variantách hledání jen ty nejznámější pařížské kostely), ale protože identifikace předchozího záběru umístila místo natáčení do oblasti Belleville, hledal jsem jen v tomto "území". Výsledkem je nalezení kostela Notre Dame de la Croix, historizující stavby z první poloviny 19. století. Úhel filmového záběru ze schodiště kostela Street View samozřejmě nemá a náměstíčko před kostelem zobrazuje takto:



Ve scéně dlouhé jízdy autobusu je fantasticky zdokumentována atmosféra ulic této části Paříže poloviny 50. let. Hned několik míst z této sekvence se podařilo najít.



Autobusy se po více než 55 letech změnily, ale linka č. 96 jezdí po Rue Oberkampf (vlevo; srovnání téhož místa od Pieta Schreuderse) i Rue de Ménilmontant (vpravo, nutno zvětšit) stále.



Atmosféra Paříže poloviny 50. let už zmizela, některá místa z filmu jdou ale identifikovat podle Street View i dnes. Líbí se mi, že i po takové době zde lze často najít stejné podniky (Cafe Metro), u poslední ukázky je pak myslím v souvislosti s vývojem kinematografie za poslední půlstoletí pikantní nasprejovaný nápis na zdi domu.



Velmi půvabně působí místo, kde film začíná: křižovatka několika uliček, jejíž jedna strana se otevírá do vyhlídky na Paříž. Jde o část Belleville, která dnes vypadá trošku jinak, nicméně i na současných fotografiích ji lze rozpoznat. Schody vedoucí do níže položené ulice již neexistují, i když jakási branka v těch místech na fotografii vidět je. Stejně tak už u schodiště nestojí dům (vlevo), v jehož přízemí se ve filmu zastavil Pascal u pekaře.



Z o něco většího odstupu vypadá na Street View stejné místo takto:



A stejné místo z jiného úhlu:



Několik let před natáčením ČERVENÉHO BALÓNKU se ulička pod schodištěm objevila i na titulní stránce knihy fotografií Paříže od Henri Guérarda (* 1921), který fotografoval v 50.–70. letech život v pařížských ulicích. K tomuto místu se vrátil i v roce 1971 - jak je vidět, tehdy měla ulička Vilin ještě stále svou původní podobu (viz černobílé foto). - (Mimochodem fotograf Henri Guérard zachytil stejnou oblast Belleville i s jejím koloritem v průběhu 60. a 70. let vícekrát. Více obrázků lze najít na gallery19th21st.free.fr.)



Dnešní pohled na celou čtvrť Belleville se podstatně změnil. Snad jen vysoká věž chrámu Notre Dame de la Croix dokáže tato místa identifikovat. Vedle dvou snímků z filmu přináším černobílou fotografii Henri Guérarda z roku 1959, tedy prakticky z doby vzniku filmu a následně i černobílou fotografii ze současnosti. V tomto případě nejde o srovnání stejných pohledů, ale jen o přiblížení ztracené a současné atmosféry této části Paříže.



Svažitá ulice Transvaal, kam Pascal vždycky utíkal domů, se až na nové fasády příliš nezměnila. Zůstala jak zídka s brankou u chodníku, tak vedlejší činžovní dům i s původními okenicemi a zábradlím.





Piet Schreuders
Flickr.com I Flickriver.com

V úvodu zmíněný fotograf Piet Schreuders nafotil všechna místa mnohem detailněji, přičemž se snažil dodržet i úhly z nichž je pro film natáčela filmová kamera. Jeho kolekce je tedy mnohem výmluvnější a já ji níže přináším (s jeho výhradním svolením) v samostatném uceleném souboru. Fotky myslím už nepotřebují žádný komentář.






Piet Schreuders shromáždil ze svého pátrání obsáhlou kolekci nejen svých, ale i filmových a archivních fotografií. Tu nyní připravil k publikaci ve speciálním a luxusně vybaveném čísle magazínu Furore, který sám v roce 1975 založil a jehož je editorem a designérem. "Balónkovské" vydání má pořadové číslo 21 a vyšlo doslova před pár dny, 23. března 2012. Na 104 stranách přibližuje natáčení a lokace filmu doslova scénu po scéně, kromě bohaté obrazové výbavy (záběry a fotografie z filmu, archivní snímky staré Paříže) jsou připojeny i podrobné mapy s vyznačením míst natáčení a připojen je i průvodce po uličkách kde film vznikal. Speciální číslo Furore lze objednat na oficiálním webu magazínu (tamtéž je možné si zobrazit i několik náhledů celých stran). Text je sice pouze v holandštině, ale u tohoto titulu jde asi především o ty obrázky... Cena včetně poštovného činí 21,80 Euro.











Použité fotografie:
Le Ballon rouge, rež. Albert Lamorisse, 1956
Piet Schreuders © 2008–2010
Henri Guérard © 1959, 1971
Street View © 2012 Google






Jako dovětek připojuji náhled českého vydání knižního zpracování filmu, vydaného v roce 1959.

Albert Lamorisse
Červený balónek
Státní nakladatelství dětské knihy
Praha 1959
Grafická úprava a vazba Josef Prchal
Náklad 30 tis. výtisků

[ Na Nostalghia.cz publikováno 4. dubna 2012 ]

TOPlist

Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
Petr Gajdošík © 2001-2016