|
|
Kurosawovo drama NEBE A PEKLO obdivuji mj. i proto, že v jednom filmu si divák může vybrat
hned několik úhlů pohledu - může film vnímat jako psychologické drama o nelehké volbě mezi vlastní
existencí a životem cizího dítěte, jako precizní analýzu policejní práce při pátrání po rafinovaném
vyděrači nebo jako obrázek etických a morálních proměn japonské společnosti v dobách, kdy se rodil
japonský hospodářský zázrak. Velmi si na filmu cením, že Kurosawa přizpůsobil každé této rovině
filmu obrazové pojetí, od psychologizující statické kamery v interiérech, kde pracuje hlavně s
rozmístěním objektů a postav až k akční rychlé kameře a střihu v dramatických momentech policejního
pátrání. Úplně nejvíc ale obdivuji, že i v tomto realistickém a současném příběhu našel prostor
pro téměř mystickou scénu pekla, jímž mu zde je narkomanská čtvrt. I v realistickém díle tak dokázal
navázat na tradiční motivy běsů a duchů v četných japonských příbězích.
- NEBE A PEKLO (Tengoku to jigoku, rež. Akira Kurosawa, 1963)
[Na Nostalghia.cz publikováno 23. února 2010]
|