Lärbro

Mohutný chrám vznikl ve 13. století, osmiboká přiléhající věž s prolomenými okenními galeriemi pak ve 14. století. Na věži jsou obdobné plastické prvky jako na mariánské kapli ve Visby, osmiúhelník půdorysu pak upomíná na chrám sv. Ducha tamtéž, ale jeho geneze patrně vede až ke chrámu v norském Nidarosu. Věž byla původně ještě vyšší, ale v roce 1522 ji poškodila bouře a její horní část musela být stržena.
Hlavní loď je zaklenuta na dvě řady polí se sloupy umístěnými v ose lodi. Vnitřní malby na stěnách presbyteria pocházejí ze 13. století a zobrazují světce i fantastická zvířata. Klenby v lodi jsou zdobeny rostlinnými ornamenty. Většina inventáře je mladší, obvykle z 18. století. Naprosto jedinečný je ale oltářní triptych s řadopu apoštolů z doby kolem roku 1400. Ideově i provedením je propojen s obdobným oltářem v kostele v Gammelgarn.
Východně od kostela stojí samostatná věžovitá zvonice, patrně z 12. století, původně snad náležející k románskému chrámu, který se nezachoval. Před kostelem umístěny gotické náhrobky. Na rozlehlém hřbitově pietní pohřebiště polských vězňů, kteří se po vysvobození z německých koncentračních táborů léčili ve zdejší nemocnici.
Vlastní městečko Lärbro je ale vcelku nezajímavé seskupení různých budov kolem křižovatky dvou významných silnic.