Přeloženo ze švédského originálu Den goda viljan, vydaného nakladatelstvím Norstedts Förlag, Stockholm 1991. 1. české vydání.

Román, který se drží zaběhlé Bergmanovy praxe povídek-scénářů, předloh k filmovým adaptacím. Dobrá vůle byla napsána jako scénář k filmu, který v roce 1992 realizoval Bille August (Zlatá palma v Cannes). Bergman se zde, jako už tolikrát, vrací k postavám svých rodičů, kteří "byli lidé dobré vůle a katastrofálním dědictvím přemrštěných požadavků, špatného svědomí a pocitů viny." V tomto románu z nich autor učinil hlavní postavy příběhu protestantského kněze Henrika, až fanaticky oddaného svému poslání, a Anny, jeho manželky, která se v dusném rodinném ovzduší snaží nalézt alespoň zbytky normálního života.

Nicméně by bylo chybné vidět v Bergmanově příběhu ryze autobiografické a vzpomínkové dílo. Jak praví Bergman v předmluvě: "Nechci tvrdit, že jsem se ve svém vyprávění vždycky úzkostlivě držel pravdy. Leccos jsem si vybásnil, přidal, ubral nebo přehodil..." Kniha je spíše úvahou o mezích "dobré vůle", o vztahu k víře i k lidské přirozenosti. Augustův film je také nutné chápat jen jako jednu z jejich interpretací. "Tuto knihu jsem ani v jedné věci nepřizpůsoboval hotovému filmu. Zůstala tak, jak byla napsána..."