TOPlist
Recenze DVD: Pramen panny

V "bergmanovské" literatuře se snímku Pramen panny (1960) obvykle věnuje jen povinná pozornost, předkládají se jen základní fakta k jeho vzniku a spíše se zmiňuje jako jeden z výsledeků určitého "oddechového" období, nastavšího v Bergmanově tvorbě po Sedmé pečeti a Lesních jahodách (obojí 1957). V tomto tvůrčím mezidobí let 1958-1961 vzniklo několik děl, která se v bergmanovské filmografii považují za "slabší", což je ovšem v mnohém tvrzení dané spíš recenzentskou tradicí než nějakým objektivně měřitelným zjištěním.

Právě Pramen panny je mezi bergmanovskými "psychologizujícími" tituly poněkud výlučný a nezařaditelný, jak svým námětem, jímž je středověká legenda ze 13. století, tak i poměrnou myšlenkovou odcizeností klasickým bergmanovským námětům. Scénář filmu Bergmanovi napsala Ulla Isakssonová, která s ním spolupracovala už na filmu Než se rozední (1958). Legendičnost námětu, jehož jádrem je utrpení dcery venkovského šlechtice, jíž při cestě do kostela přepadne několik pastevců, kteří ji znásilní a zabijí, je do filmu ovšem převedena jako čisté realistické drama, vyprávěné uměřenou filmovou řečí, kladoucí důraz ponejvíce na vytříbenou obrazovou složku. Filmoví publicisté obvykle zmiňují jistou strohost vyprávění, která připomíná "chladné akademické cvičení", zajímavé formálně, ale obsahově nijak zvlášť výrazné.

Bergman natočil Pramen panny v průběhu roku 1959 s kameramanem Svenem Nykvistem. Ač to nebyla jejich první spolupráce, od Pramene panny se Nykvist stal téměř výlučným Bergmanovým spolupracovníkem. V případě tohoto filmu je to právě Nykvistova kamera, která dělá z filmu i přes pochybovačný postoj kritiky výtečné dílo. Film je myslím dokonalou školou režie, střihu i krásnou ukázku kameramanské práce. Byť jde především o formální a "technické" stránky díla, nelze je opomíjet. Ostatně po svém uvedení se Pramen panny setkal s poměrně značným mezinárodním úspěchem, jehož výsledkem byla třeba zvláštní cena v Cannes, Zlatý glóbus a Oscar.

Bergman v Prameni panny dokonale režíruje scény odehrávající se na tvrzi, zejména scéna večeře je předvedena v pozoruhodně minimalistickém, ale působivém duchu, výborně volí snímání exteriérových pasáží, kde dává vyniknout atmosféře místa. Vrcholná scéna přepadení je pak v kontextu předchozího děje natočena silně naturalisticky, což zdůrazňuje ještě více surovost skutku pastevců. Dramatický děj pak dostáva legendistický rozměr ve chvíli, kdy otec zvedne mrtvé tělo své dcery a zpod něj vytryskne ze země vodní pramen. V tomto okamžiku se na půdorysu staré legendy opět zjevuje moderní Bergman se svými úvahami a pochybnostmi o Bohu, s nímž tu rozmlouvá Max von Sydow v roli nešťastného otce.

Na DVD vyšel film ve Švédsku, ale skrze mezinárodní e-shopy je dostupné nejvíce britské vydání od společnosti Tartan. Ta má na Bergmanovy filmy na DVD v Británii monopol, jejich přepisy vynikají obrazovou i zvukovou kvalitou, bonusů na nich ale bývá poskrovnu. V tomto směru je disk s filmem Pramen panny (anglický název the Virgin Spring) typickou ukázkou tartanovské produkce. Obraz je krásně vykontrastovaný a čistý, v původním formátu 1.33:1. Ke švédské zvukové stopě v slušném originálním mono (DD 2.0) si lze zapnout bílé anglické titulky. Snímek je členěn na 16 tracků, což vzhledem k jeho délce 86 minut plně postačuje. Bonusová část obsahuje pouze chudinkou fotogalerii, sestávající se asi z desítky záběrů z filmu, textové filomografie (I. Bergman, M. von Sydow, Gunnel Lindblomová) a několikastránková recenze filmu od Philipa Stricka. Disk není regionálně kódován.

Disk s Pramenem panny vám přinese především požitek z krásně přepsaného filmu, což zastíní i nepřítomnost výraznějšího bonusového materiálu. Proč dělat disky složitě, když to jde i jednoduše, že? :-)

  • technické detaily k disku
  • recenze českého disku (Levné knihy)
  • [Publikováno: 14. března 2005]
    top


    Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
    Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
    Petr Gajdošík © 2001-2016