© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
TOPlist
The Color of Pomegranates / Parajanov: A Requiem (DVD)
Kino Video 2001
Region free
1969/1994, 79 + 57 min.
barevně, 1.33:1
Zvuk: Barva: arménsky; Requiem: rusky, anglicky
anglické titulky (nevypínatelné)

Bonusy: dokument Akop Ovnatanjan (1967, 10 min.)

  • katalogový list Kino Video

  • Barva granátového jablka je svým způsobem nešťastný film. Paradžanov jej sice v roce 1969 téměř dokončil, ale jeho ideová nepřijatelnost vedla tehdejší sovětskou cenzuru až ke snahám o likvidaci negativu. Od té ji zachránil režisér Sergej Jutkevič, který film zkrátil a nově sestříhal. Tento sestřih v délce 70 minut byl také uveden do distribuce pod názvem Cvet granata. Třetí střihová verze filmu pak vznikla v Armenfilmu v roce 1990, přičemž by snad měla vycházet z Jutkevičova sestřihu, doplněného o některé Jutkevičem nepoužité záběry. (Podrobnosti k podobě sestřihů viz analýza verze z roku 1990 od Vladimíra Suchánka "Barva granátového jablka", pozn. 4.) Podle "recenzentské tradice" se původní director´s cut nezachoval (některé zdroje uvádějí, že byl až o 20 minut delší, informace ve Filmovém přehledu č. 5/83 pak hovoří dokonce o původní tříhodinové stopáži!). Určit o jaký sestřih se u disku od Kino on Video jedná je ovšem oříšek. Na americkém disku se nachází film v délce 79 minut (oficální web vydavatele i obal samotného disku uvádí zcela zavádějící informaci: 88 minut), což jej jednoznačně odlišuje od 70 minut dlouhé Jutkevičovy verze. Ta je navíc při srovnání s verzí na DVD podstatně jinak střihově a dramaturgicky koncipována, místy je v ní podstatně změněna zvuková stopa a odstraněny některé mezititulky, přičemž nově byl film rozčleněn do několika samostatných epizod. Podle spolehlivých informací pak s jistotou také vím, že "nová" verze z roku 1990 se od Jutkevičovy liší jen několika přidanými záběry. Vše by tedy mohlo nasvědčovat tomu, že verze na DVD je původní sestřih, který se nějakými záhadnými cestami zachoval.

    Titul filmu. (Neuměl by někdo arménsky?)
    Jedná se nepochybně o původní titulky, protože titulky k Jutkevičově sestřihu byly rusky a barevné.
    Ukázka širokých okrajů při přehrávání disku. Na televizní obrazovce jsou o něco užší.
    Ukázka vzhledu nevypínatelných titulků, na pravé straně navíc titulek přesahuje obrazové pole.
    Disk z produkce Kino on Video je zatím jedinou dostupnou DVD edicí Paradžanovovy Barvy. Formát obrazu je trošku záhadný. Film se totiž na klasické televizi i na monitoru počítače zobrazuje s černými okraji po všech stranách (viz obrázky vpravo - screenshoty jsou vyvedeny z monitoru, na televizní obrazovce jsou okraje o něco menší). Důvod takového přepisu mi není znám, ale ze všeho nejvíc to vyvolává dojem, jakoby vydavatel nechtěl ořezávat obrazové pole, které je samotné v atypickém formátu 1.27:1. Jde-li o původní nebo o dodatečně upravený formát ale nedokážu říct. Kvalita obrazu je spíš průměrná, barvy jsou lehce nestabilní a občas mění svůj jas. Jedná se evidentně o přepis, který byl v roce 1999 použit toutéž společností na vydání videokazety VHS. (Pro doplnění uvádím, že v roce 1996 vydala film v USA na videu také společnost New Yorker Video, ale o této podobě či verzi mi není zatím známo nic bližšího.) Zvuková stopa je původní arménská s anglickými titulky, některé pasáže ve filmu jsou ale gruzínsky nebo turecky a otitulkovány nejsou. Nevypínatelné anglické titulky jsou vyvedeny ve žluté barvě, v nezvykle tučném fontu. Zajímavé je, že v některých případech přesahují i obrazové pole až do černého okraje (viz ukázka vpravo). Kvalita zvuku (DD 1.0) je adekvátní obrazu, občas kolísá jeho intenzita a místy hodně šumí.

    Druhou část disku tvoří asi hodinový dokument Parajanov: A Requiem, který vznikl v roce 1994 v německo-americké koprodukci. Režisér Ron Holloway v něm shromáždil zajímavý materiál, přibližující Paradžanova nejen jako režiséra a výtvarníka, ale i jako člověka. Dokument zmiňuje jeho inspiraci ukrajinským a ruským němým filmem (Dovženko, Ejzenštejn) a mapuje postupnou cestu k režisérovým vrcholným dílům, které jsou dnes pokládány za základ ukrajinské či arménské kinematografie. Raritou filmu jsou zejména leckdy neuveřejněné rozhovory, dokumentární záznamy a fotografie a zařazeny jsou také ukázky z filmů Ašik-Kerib, Barva granátového jablka a Stíny zapomenutých předků. Za naprosto unikátní lze pak označit několik záběrů z raných Paradžanovových filmů (Andries, Pervyj paren, Ukrajinskaja rapsodia, Cvetok na kamně) či z nedokončeného filmu Kijevskije fresky). Anglický přepis rozhovoru, který je ve filmu průběžně s Paradžanovem veden, vyšel v roce 1996 i v internetové verzi magazínu Kinema.

    Jako bonus je zařazen Paradžanovův krátký snímek Akop Ovnatanjan (1967) o věhlasném arménském umělci 19. století. Asi desetiminutový film je složen téměř pouze z detailních záběrů, bez jakéhokoliv komentáře a prakticky bez hudby, s využitím podkreslujících ruchů.

    I když má disk od Kino on Video řadu nectností (průměrná kvalita obrazu a zvuku, nevypínatelné titulky), patří stále mezi zásadní paradžanovovské nosiče. Předně je doposud jediným vydaným DVD s filmem Barva granátového jablka. Ten je zde navíc v jiné než oficiální cenzurované verzi, pravděpodobně v původní. Navíc disk obsahuje cenný Hollowayův dokument Parajanov: Requiem a v neposlední řadě zajímavý dokument Akop Ovnatanjan. V takové konstelaci se mi pak technické nedostatky jeví jako nepodstatné.

    zpracoval Petr Gajdošík, publikováno 10. 1. 2005
    za spolupráci děkuji Vladimíru Suchánkovi a Miloši Fryšovi



  • podrobnosti k filmu
  • top

    Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
    Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
    Petr Gajdošík © 2001-2016