© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
TOPlist
Barva granátového jablka (2 DVD)
Zóna 2011
Region 0
1969, 71 min.
PAL, barevně, 1.33:1 (dva volitelné přepisy)
Zvuk: arménsky DD 1.0, DD 5.1
české titulky

Bonusy: audiokomentář Vladimíra Suchánka, dokument Vzpomínky na Sajat Novu (2006, 30 min.), Rozhovor se Stěpanem Andranikjanem (20 min.), fotogalerie


Proč vůbec vydávat Barvu granátového jablka na českém DVD? Z určitého pohledu by stačily dvě odpovědi: "Je to nejparadžanovštější ze všech Paradžanovových filmů!" Tak zhodnotil Barvu granátového jablka filmový historik Karen Kalantar, autor dvoudílných dějin arménské kinematografie (Očerki istorii armjanskogo kino, 2004). A Jean-Luc Godard k tomu dodává tato slova o Paradžanovovi: "Pokud se někde nachází chrám filmu, v němž najdeme zobrazení, světlo a skutečnost, pak Paradžanov je pánem i správcem tohoto chrámu." - Ať už má ale současný divák na tyto pohledy a hodnocení jakýkoliv názor je jisté, že Barva granátového jablka je v dějinách kinematografie přelomové dílo. V dobovém kontextu si nevybavuji film, který by tak radikálně odmítl tradiční filmovou řeč a vykročil úplně jiným směrem, k experimentální formě sestavené z výhradně statických záběrů, jejichž obsah je komponovaný převážně symbolicky, s odkazy na arménskou kulturu, často jen ve volných asociacích k ději, operujících spíš s divákovým podvědomím než zkušeností, spíš s emotivním účinkem než s racionální recepcí. Barva granátového jablka je příkladem filmu, který doslova vytryskl z mysli tvůrce, jenž v původním záměru "obyčejné" životopisné dílo začal pod vlivem prostředí, arménské kultury, historie a své vlastní imaginace přetvářet v gejzír obrazů volně asociujících děj. Už v předchozích Stínech zapomenutých předků (1964), které jsou samy o sobě "revolucí" filmového vyjadřování, postavil proti tradičnímu vyprávění baladického příběhu expresivní formu založenou na osvobozené kameře. U Barvy granátového jablka je ale vše posunuto ještě k mnohem větší abstrakci. Právě tím je tento film tak jedinečný a náleží mu místo v edičních podnicích jako je řada Netuctové filmy.

Záměr vydat DVD s Barvou granátového jablka ohlásila Zóna na podzim roku 2010. Od té doby se ale datum vydání několikrát změnilo. Hlavním důvodem byla náročnost přípravy celé edice, kterou Zóna nechtěla přejít jen pouhým počeštěním stávající ruské podoby disku, ale snažila se nabídnout českému divákovi i něco navíc. Postupně se tak zrodila nejen na tuzemské poměry nadstandardní bonusová výbava, ale titul "nakynul" do dvoudiskové podoby, jenž nabízí hned několik editorských lahůdek, které u disků jiných tuzemských vydavatelů jen tak nenajdete. Ba co víc: některé ze specifikací tohoto vydání jsou na českém trhu s DVD naprostou raritou. Protože jsem ale jako autor tohoto textu současně pod částí podoby tohoto 2DVD podepsán, pokusím se v následujících odstavcích jeho podobu spíš jen popsat než hodnotit.

Začněme samotným filmem. Použitý master společnosti Ruscico nabízí přepis s čistým obrazem a v krásných živých barvách, odpovídajících duchu díla, s vyčištěným zvukem v originální arménštině. Jedinou vadou tohoto zdroje je občasná neostrost některých scén, čehož si ale všimnou diváci spíš u obrazovek s vyšší úhlopříčkou. Během práce na českém disku se na zahraničním trhu objevilo britské vydání od společnosti Second Sight, která vydala Barvu granátového jablka za použití jiných podkladů, údajně z masteru vzniklého přepisem japonské kinokopie. Tento přepis má na rozdíl od ruských zdrojů až zázračnou ostrost a kresbu detailů, naopak pokulhává v podání barev, které jsou tlumenější a řekl bych i vybledlejší. (V podstatě se barevnost tohoto přepisu shoduje s již před lety vydaným korejským DVD, připraveným pravděpodobně ze stejných podkladů.) Českému vydavateli se podařilo získat i master, použitý na britském vydání a začal řešit dilema: vydat český disk z masteru společnosti Ruscico nebo z masteru, který použila britská Second Sight? Obě volby měly své klady i zápory, neexistovalo jednoznačné pro a proti. A jelikož byly v tomto rozhodování šance obou přepisů z různých důvodů asi tak 50:50, rozhodla se Zóna k originálnímu kroku - vydat Barvu v obou přepisech najednou, ať si divák sám vybere ten, který mu vyhovuje víc.

Oba přepisy jsou vybaveny identickými českými titulky, které jsme se snažili pro toto vydání vytvořit úplně nově a v maximálním možném rozsahu. Barva granátového jablka je totiž z větší části bezdialogový film, drtivá většina děje je vyprávěna obrazem a hudbou s použitím "návodných" mezititulků. Doposud se distributoři Barvy, ať už v kinech, v TV nebo na DVD, věnovali titulkům pouze u těchto textových pasíží a pak v několika málo monologických scénách. Pro české DVD jsme se ale snažili vytvořit titulky i v místech, která zatím překládána nebyla, např. tam kde zní zpěv písní nebo slova modlitby. Titulky jsou tak u tohoto vydání mnohem bohatší a úplnější. (I přes maximální snahu se nám nepodařilo přeložit úplně vše, především místa, kde jsou některé pasáže namluvené staroarménsky.)

Oba přepisy mají restaurovanou a vyčištěnou zvukovou mono stopu, vzhledem k odlišným zdrojům pro přepis je ale jasné, že každá zní trošku jinak. Master Ruscica je vybaven navíc zvukovým remixem do DD 5.1 a je možné si u něj alternativně zvolit i audio komentář Vladimíra Suchánka, který se u nás dílu Sergeje Paradžanova věnoval asi nejobsáhleji. Ve svém komentáři, plynoucím přes obraz odvíjejícího se filmu, popisuje nejen samotný film a konkrétní scény, ale dostává se i k obecnějším principům Paradžanovovy tvorby či k interpretaci a čtení jeho výrazné symboliky.

Druhý, bonusový disk obsahuje dva dokumenty a fotogalerii. Asi půlhodinový snímek Levona Grigorjana Vzpomínky na Sajat Novu vznikl po nenadálém objevu některých Paradžanovem natočených, ale později z různých důvodů vystřižených a na dlouhá léta ztracených sekvencí Barvy. Levon Grigorjan působil u natáčení Barvy jako asistent a v tomto dokumentu se snaží z kombinace známých záběrů, nově nalezených sekvencí a vlastních vzpomínek zpětně rekonstruovat alespoň přibližnou podobu díla tak, jak je Paradžanov zamýšlel. Dokument je cenný především v tom, že ukazuje mimořádnou míru imaginace, kterou Paradžanov u tématu projevil. Dosud neznámými a ve filmu nepoužitými záběry se snaží Grigorjan doplnit stávající tvar díla, které, zdá se, směřovalo k univerzálnějšímu vyznění a nechtělo být jen "pouhou" ilustrací života a osudu Sajat Novy. Z nově nalezených sekvencí mi v hlavě nejvíce rezonují, patrně hlavně cenzurou odstraněné scény s výrazným erotickým nábojem, které by do filmu podle mne přinesly osobní intimní rovinu tvůrce a pak oproti výsledné podobě podstatně delší sekvence vojenského nájezdu, která s nepoužitými záběry strhne svou dynamikou a expresivitou (nutno ovšem dodat, že i díky hudbě, kterou musel Grigorjan k těmto záběrům uměle doplnit a v níž lze rozeznat hudební kompozice Petera Gabriela ze Scorseseho filmu Poslední pokušení Krista).

Zatímco Grigorjanův dokument je ruské provenience a byl obsahem "balíčku" při nákupu autorských práv, druhý bonus je ryze český a vznikl speciálně pro toto DVD. Protože jsem jeden z iniciátorů tohoto dokumentu, netroufnu si ho zde hodnotit. Dovolím si ale popsat proces jeho vzniku. Základem je magnetofonová nahrávka rozhovoru Tomáše Hály se Stěpanem Andranikjanem, výtvarníkem Barvy granátového jablka. Ta vznikla v roce 1999 v Jerevanu, doposud nebyla nikdy zveřejněna a Tomáši Hálovi patří veliký dík, že nám ji nezištně poskytl. Původní záznam má přibližně 60 minut, z něj jsme pro toto DVD vybrali podle nás stěžejní části v celkové délce asi 20 minut, v nichž se rozhovor vedl především o Barvě granátového jablka. Sestříhat tyto střípky do jednoho celku, který má působit jednolitým a kompaktním dojmem, bylo někdy dost obtížné. Výsledek je ale myslím povedený, protože "švy" nejsou prakticky slyšitelné. Následně jsme řešili, jakým způsobem záznam přeložit, resp. jakou formou nabídnout divákům titulky, protože k záznamu jsme pochopitelně neměli žádný obraz. V úvahu připadalo nejjednodušší řešení, nechat titulky zobrazovat na nějaké jednobarevné ploše obrazovky. To nám ale připadalo poněkud fádní. Uvažovali jsme tedy o obrazovém doprovodu, jakési fotogalerii, která by se zobrazovala během přehrávání rozhovoru. I to se ale jevilo jako alibistické řešení. Andranikjan totiž v rozhovoru přímo komentuje některé scény filmu a tak jsme se rozhodli k asi nejsložitější cestě: podložit rozhovor obrazovými ukázkami přímo z filmu, pokud možno z míst, o kterých se zrovna hovoří. Ač jsme museli vytvořit tuto koláž v amatérských podmínkách domácích audio a videostřižen, překonal výsledný tvar naše očekávání. Jak ho přijmou diváci uvidíme. Sám bych ale chtěl poděkovat všem, kdo se na vzniku tohoto dokumentu (protože teď už to lze dokumentem nazývat) jakkoli podíleli. Díky!

Posledním bonusem je fotogalerie, jejíž forma pochází z dílny Ruscica. Ta pro české vydání nesměla být nijak upravována. Je doprovozena místy až za uši tahajícím zpracováním Beethovenovy sonáty podkreslující celou galerii, prohlížení ale naštěstí "zachraňuje" reprezentativnost fotografií Sergeje Paradžanova a momentek z natáčení filmů. Řadu snímků zde zobrazených jsem ještě nikdy neviděl.

Třináctý titul z ediční řady Netuctové filmy je tedy z mnoha důvodů výjimečný a to nejen pro výše popsaný obsah či komplikovanou přípravu. Jeho výjimečnost zvyšuje i oficiální oznámení "ředitele" Zóny Petra Soukupa, rozesílané mailem všem předplatitelům všech předchozích disků řady Netuctové filmy: "Vzhledem k finanční náročnosti celého projektu a mým rapidně docházejícím silám není vyloučeno, že Barva granátového jablka je posledním diskem řady Netuctové filmy. Pokud tomu tak bude, jsem rád, že "labutí písní" je právě mimořádný Paradžanovův film, navíc v provedení a s výbavou, jaké se mu nedostalo v žádné z dosavadních zahraničních edic." Není to sice zatím jasný epitaf řady Netuctové filmy, ale pokud by se časem ukázalo že ano, bude Barva granátového jablka osvětlovat celou ediční řadu z jejího konce mimořádným světlem. Domnívám se, že jako její ediční vrchol.

zpracoval Petr Gajdošík,
publikováno 12. 12. 2011

top

Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
Petr Gajdošík © 2001-2016