© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
TOPlist
Hagop Hovnatanjan
(1806 - 1881)

(portrét malíře k dokumentu Sergeje Paradžanova Hagop Hovnatanjan, 1967)
Narodil se v malířské rodině roku 1806 v Tbilisi (Tiflis), které bylo v 19. století kosmopolitním centrem arménské kultury a vzdělanosti. Několik generací rodu proslulo jako vynikající malíři miniatur a portrétů i tvůrci rozsáhlých chrámových fresek ve východní Arménii. Jeho pradědeček Nagach Hovnatan (1661-1722), slavný arménský básník, malíř a ilustrátor, vyzdobil na konci 17. století katedrálu v Ečmjadzinu. Hagopův otec Hovnatan (1730-1807) byl malíř a restaurátor, a patřil k vyhledávaným umělcům své doby. Jeho klientelu tvořily bohaté vrstvy tbilisské aristokracie, podnikatelé a obchodníci. Většina arménských umělců té doby podlehla módním trendům a požadavkům těchto vrstev, opouštěla tradiční arménskou tvorbu a snažila se prorazit i díky studiu na uměleckých akademiích v Petrohradě, Paříži nebo v Mnichově.

Tbilisi v roce 1839 na obraze Nikanora Grigorjeviče Černětsova
 Tbilisi v roce 1839 na obraze
 Nikanora Grigorjeviče Černětsova
 (kliknutím zvětšit)

Z velkých arménských malířů té doby jen Hagop Hovnatanjan zůstal věren tradici. Získal proslulost především svými portréty. Nevěnoval v nich příliš pozornosti fyzickému vzhledu, ale soustředil se na psychologii postavy a na její charakterové vlastnosti. Účinku dosahoval především v prokreslení tváře. V její trojúhelníkové kompozici navazoval na starou arménskou chrámovou malbu a kresby v rukopisech, pomocí harmonie barev a odstínů světla dosáhl ale mimořádně realistického podání a psychologičnosti portrétů. Díky tomu získal na Západě přízvisko "Rafael z Tiflisu". Tradicionalistické je i jeho umístění modelů - ženy maloval většinou sedící nebo jakoby připravené vstát či odejít, muži mívají často jednu ruku (většinou pravou) položenou nebo opřenou v kyčli. Naopak málokdy konkrétní pozadí jeho obrazů, obvykle jen neurčitá barevná plocha, je inovačním prvkem směřujícím k realistickému portrétu. Portrétované postavy se nikdy nedívají přímo, jejich pohled obvykle směřuje jakoby lehce vedle diváka. Typická pyramidální kompozice postavy je zakončena velmi výraznou, oduševnělou tváří. Hagop také rozrušil tradiční arménskou obrazovou symboliku, když do portrétů místo symbolicky pojatých předmětů umisťoval předměty běžné potřeby - opasek, kapesník, knihu, růže. Tyto předměty dotvářejí prostor obrazu a bezprostředně souvisejí s portrétovanou osobou. To je podstatný rozdíl od tradiční arménské malby, kde měl každý zobrazený předmět svou symboliku (např. sklenice s vodou symbolizovala náboženský obřad, prodloužená ruka požehnání aj.) Z Hovnatanjanových kompozic dýchá harmonie barev a předmětů, začleněných do civilní, téměř domácké scenérie, což dává jeho obrazům vřelost, pocit důvěrné známosti prostředí i lehce romantickou náladu. V jeho díle se tak prolíná arménská středověká tradice i moderní inovační přístupy a Hovnatanjanovo dílo se tím podílí na základech moderního arménského umění.

  • V roce 1967 natočil Sergej Paradžanov krátký dokument Hagop Hovnatanjan (10 min.)


















  • Život malíře a jeho modelů postupně utvářely tajemství jeho portrétů. Nathalie Teoumanian (1830–1840) je považována za arménskou Monu Lisu.
















    Portrét Nazéli Orbéljan (1850–1870) je zajímavý spojením její fyzičnosti a jejího vnitřního světa.

    (kliknutím zvětšit)




















    Portrét Mardirose Orbéljana (1840–1850).
















    Portrét katolického duchovního Nersese Achtaraketzihi (1840–1850). Přitahuje vyváženou statikou chromatické a lineární konstrukce. Malý portrét s velkou spiritualitou a majestátem.

    (kliknutím zvětšit)



















    Portrét Melikovové (Melikachvili, 1840–1850). Pozice modelu je poněkud konvenční. Příklad pyramidální kompozice postavy.




















    Portrét Ananjan (1830–1840).




















    Portrét mladého Akimjana, 1830-1840.


    [připravil Petr Gajdošík, překlady popisek obrazů Miloš Fryš
    na Nostalghia.cz publikováno 10. ledna 2007]
    top

    Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
    Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
    Petr Gajdošík © 2001-2016