Pier Paolo Pasolini: Zuřivý vzdor

V průběhu jara 2011 vydá nakladatelství Fra knižní výbor z esejů Piera Paola Pasoliniho s názvem Zuřivý vzdor, sestavený z textů vydaných v Itálii poprvé v 70. letech ve sbírkách Korzárské spisy a Luteránské listy. Čtyřletá překladatelská práce Tomáše Matrase, stálého spolupracovníka pasoliniovských stránek Nostalghia.cz, tak přinese českému čtenáři poprvé soubor Pasoliniho „angažovaných“ textů, tedy textů ne výhradně prozaických nebo filmových. Níže přináším anotaci knihy tak, jak mi ji poskytl Tomáš Matras, překladatel a duše celého projektu.

Pier Paolo Pasolini (1922-1975) byl v českém prostředí doposud znám téměř pouze jako vynikající filmový režisér celovečerních filmů. Chvála tomu, kdo si vzpomene na české překlady Darmošlapů, Zběsilého života či Nečistých skutků - Amado Mio. Nicméně dílo tohoto velmi plodného autora zahrnuje další romány, poezii, scénáře, krátkometrážní a povídkové filmy, divadelní hry, eseje, překlady a též příležitostné malby. Autorovým uměleckým jazykem není vždy „národní“ italština, ale též „místní“ furlánština a dialekty - ponejvíce římský a neapolský - a to i v přeneseném významu slova. S odstupem téměř 36ti let od Pasoliniho násilné smrti se kromě filmové tvorby považuje za nejlepší a nejvýznamnější autorova tvorba básnická a esejistická. Právě do filmů, básní a esejů se Pasolinimu podařilo vtělit to nejdůležitější ze své poetiky, která čerpá z na první pohled protichůdné kombinace hlubokého ponoru do skutečnosti a pokročilého abstraktního myšlení. Toto vše je služebníkem maximální sdělnosti, o kterou se autor pokoušel značnou část svého uměleckého života. Hlavním Pasoliniho zájmem je člověk, jeho postavení ve společnosti, jeho hodnoty, vizáž a chování, místo kde žije, síly, které člověka formují a moc, která ho deformuje. Tímto souborem předkládáme poprvé českému čtenáři výběr 21 esejů ze závěrečných let autorova života, sebraných v proslulých sbírkách Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Pasolini se v nich projevuje jako osamělý a nesmiřitelný kritik, přesněji řečeno vyhraněnou kritičností vůči všemu a vůči všem vede svůj nerovný a zoufalý odboj vůči současnosti a vůči silám, které proměnily svět kdysi rolnické a zaostalé Itálie v noční můru postmoderní konzumní společnosti. V noční můru Itálie, která se vzhlíží v hédonismu, akulturaci a zfalšovaných hodnotách. Opakuje témata a své litanie, těžce oddychuje, z posledních sil nabíjí své kritické zbraně a nelítostně pálí kolem sebe. Míří na nás všechny a téměř nikdy nemine cíl. Pasolinimu bylo zejména v posledních letech jeho uměleckého života vytýkáno, že často mluví o oblastech, ve kterých mu chybí erudice a sečtělost - zvláště v sociologii a jí příbuzných vědách. Nicméně se autorovi daří do těchto vědních disciplín proniknout velmi hluboko, jeho „pohled zvenčí“, jakkoliv se zdá „neodborný“ či „nepodložený“, je možná právě proto - nezatížený a současně velmi citlivý a prožívaný - velmi originální a hlavně objevný. Zvláštností těchto posledních esejí je, že čím více se zdá jeho pohled schematický, tím lépe autor odhaluje a pojmenovává zahalovanou skutečnost. Tím nejdůležitějším rysem těchto autorových labutích písní ovšem je, že nejsou pouhým teoretizováním, recyklací již dříve známých témat či odlehčenou kavárenskou diskuzí - jedná se o myšlenky a zjištění, která jsou autorem (bolestně) na vlastní kůži prožívány a kontemplovány.


Pier Paolo Pasolini
Zuřivý vzdor
překlad Tomáš Matras
Fra 2011

Na Nostalghia.cz publikováno 13. dubna 2011



Výběr recenzí:
  • Cinepur
  • A2
  • TOPlist


    © 2002-2024 Nostalghia.cz
    © 2002-2024 Petr Gajdošík

    [Facebook] [Twitter]