 
|
Jak byl pravděpodobně zavražděn P. P. Pasolini
|
Přesně před pěti lety, 12. května 2005, jsem na těchto stránkách přinesl informaci o
obnovení vyšetřování
smrti P. P. Pasoliniho v listopadu 1975. I přes zatímní absenci konkrétních zjištění se zdá, že vyšetřování
stále pokračuje. Text Tomáše Matrase ze stránek pasolini.net
obsahuje popis jedné z nejpravděpodobnějších verzí celé události tak, jak se zatím jeví vyšetřovatelům
dnes.
Rád bych poděkoval lidem jako Silvio Parrello, Guido Calvi, Sergio Citti a Pino Pelosi za jejich
svědectví, která jsou základem tohoto textu, který uvádí nejvýznamnější známé skutečnosti k 10. 5. 2010.
Květen 2010 přinesl další významnou novinku: Francesco Minisci vede při římské prokuratuře oficiálně
vyšetřování smrti Piera Paola Pasoliniho. Co však již víme neoficiálně z různých svědectví, která římská
prokuratura dříve či později potvrdí oficiálně? Pojďme se podívat na známé skutečnosti ohledně vraždy
Piera Paola Pasoliniho a co jí bezprostředně předcházelo. Necháváme záměrně stranou hypotézy, kdo všechno
měl zájem na tom, aby byl Pasolini zavražděn a proč.
Osudné noci mezi 1. a 2. listopadem 1975 těsně předcházela krádež několika svitků filmu Salo aneb 120 dní Sodomy
Piera Paola Pasoliniho z římských ateliérů Cinecitta. Autor tyto svitky hledal a dosti pravděpodobně jeho
setkání s dávným známým Pinem Pelosim před římským nádražím Termini v noci 1. listopadu 1975 nebylo náhodné.
Jednak sexuální vztahy Pasoliniho a Pelosiho byly četné a zadruhé Pelosi pravděpodobně Pasolinimu navrhl,
že kromě sexu mu může i zprostředkovat schůzku s lidmi, kteří by autorovi vrátili ukradené svitky jeho
posledního filmu. Toto by vysvětlilo, proč se oba rozhodli jet přes celý Řím dalekou cestu až do Idroscalo
di Ostia, pokud by šlo jen o sex, ten se mohl odbýt kdekoliv jinde a na vhodných místech, které nebyly tak
daleko, jako je Ostia od nádraží Termini.
K Pasoliniho Alfě Romeo, kde cestoval tehdy sedmnáctiletý Pino Pelosi, se přidružila jiná Alfa Romeo s
asi 4 – 5 lidmi, mezi nimiž jsou bratři Franco a Giuseppe Borsellino a též Giuseppe Mastini řečený Johnny
Cikán. Obě auta dojely na téměř opuštěné místo v Idroscalo di Ostia. Z druhé Alfy Romeo vyšla celá posádka,
4 – 5 lidí, kteří násilím vytáhli Pasoliniho z auta, dovlekli ho k nedalekému drátěnému plotu a začali autora
mlátit pěstmi a holemi. Pino Pelosi se od místa masakru vzdálil. Celou scénu z povzdálí sleduje jeden místní
rybář, který má chatrč opodál. Pasolini křičí bolestí a najednou utichá, předstírá, že je dobit. Čtveřice či
pětice agresorů odchází z místa napadení, Pasolini si svléká košili a utírá si krev z obličeje. Autor se snaží
utéct z místa činu, nicméně útočníci Pasoliniho dobíhají, sráží ho k zemi a dále mlátí. Pak nastupují do své
Alfy Romeo a s rozsvícenými světly Pasoliniho srazí a pak několikrát autora přejedou sem a tam. Zdrcený Pino
Pelosi, který se celého masakru nezúčastnil – důkazem bylo i jeho šatstvo, nepotřísněné krví , ale vše viděl
z povzdálí, zřejmě vyslechl výhrůžky, že když nebude svědčit proti sobě, bude zabit. Pino Pelosi nastoupil do
Pasoliniho Alfy Romeo a odjel pryč, byl chycen a legitimován náhodnou policejní hlídkou, která zjistila, že
auto je kradené. Později se Pino Pelosi přiznal k napadení zabití Piera Paola Pasoliniho. Autorova Alfa Romeo
byla jako předmět doličný vraždy ponechána na dvoře a na dešti několik dní. Druhá Alfa Romeo 4 – 5ti útočníků,
kteří Pasoliniho zavraždili, odjela do zóny Portuense k opraváři Marcello S., který odmítá toto zakrvácené auto
opravit. Útočníci pak přejeli do zóny Monteverde k opraváři Antonio Pinna, který auto přijme a opraví. Antonio
Pinna ovšem zmizel beze stopy v únoru 1976.
Nevylučuji, že díky novému vyšetřování případu smrti Piera Paola Pasoliniho k těmto informacím přibudou další,
konkrétnější a oficiální. Tento souhrn, který byl možný pouze díky laskavé péči serveru
pasolini.net, věnované publikování různých svědectví a důležitých
zjištění, které během 35 let od autorovy smrti shromáždila kurátorka těchto stránek Angela Molteni. Prosím
všechny české čtenáře stránek www.pasolini.net o shovívavost, pokusím se přinášet nové relevantní údaje hned,
jak to bude možné. V mezidobí je možné sledovat bohaté aktualizace těchto stránek v italštině, které přináší
velmi cenné podrobnosti k případu smrti autora a k případu ztracené kapitoly 21 „Blesky nad ENI“ jeho
nedokončeného románu Nafta. Obě dvě kauzy jsou velmi ožehavým tématem v současné Itálii, těmito
událostmi se zabývají téměř denně všechna hlavní italská média, televizi nevyjímaje.
Tomáš Matras
převzato ze stránek pasolini.net
[Na Nostalghia.cz publikováno 12. května 2010]
|
|
|