Ruská archa vyplula [ Alexandr Sokurov ]
Přiznám se, že pro tvorbu ruského režiséra Alexandra Sokurova mám slabost. Sympatická je mi zejména jeho neoblomnost ve vlastním pojetí filmu, nenáchylnost k odlehčeným či k (jen) komerčněji zaměřeným projektům a přitom neustálé udržování vysokého standardu ve svých filmech. Další ukázkou jeho nevšedního přístupu je zatím poslední snímek Ruská archa.

Českou premiéru měl tento film na právě probíhajícím 37. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Sokurov se zde vrátil k již několikrát vyzkoušenému žánru "duchovního dokumentu" a za pomoci digitální technologie (Sokurov se vůbec nevyhýbá práci s nejmodernější technikou, pokud mu dokáže posloužit k realizaci jeho uměleckého záměru) předkládá divákovi udivujícím způsobem motivy z ruských i světových kulturních (či politických) dějin, jejichž svědkem může být prostřednictvím sbírek petrohradské Ermitáže každý z nás.

Kamera prakticky od samého začátku zabírá jen jednotlivá plátna obrazů a namluvený komentář tato díla přibližuje a charakterizuje. Nejde přitom o suchopárný popis, protože divákovi je průvodcem hraná postava francouzského intelektuála (skutečně žijícího autora cestopisu o Rusku z první poloviny 19. století) s níž vede filmař (Sokurov, vždy mimo záběr) dialog o samotných dílech, kultuře a historii obecně. V průběhu devadesáti minut je tak divák vtažen do naprosto originálního světa fikce a reality, myšlenek a úvah v nichž se konfrontují zejména ruský a západní názor na tvorbu, umění a dějiny.

Výrazné a po technické stránce uhrančivé dílo (podle oficiálních stránek filmu www.russianark.spb.ru bylo díky moderní technologii natočeno v jediném dlouhém záběru - tak jak může probíhat prohlídka obrazové galerie u každého z nás - během jednoho prosincového dne) obsahuje i masové hrané scény z carského plesu, ale divák je zde svědkem i minimalistické hrané sekvence z válečné blokády města, či rodinné pohody cara Petra I. hned ve vedlejší místnosti... Pestrý kaleidoskop obrazů a slova je doprovázen klasickou hudbou Čajkovského a Glinky, vydanou souběžně na hudebním CD.

Ruská archa je originální dílo, které není zajímavé jen technicky, ale má i svou duchovní hloubku. A přesto, že některé zde vyřčené názory jsou poněkud jednodušeji formulované (koprodukční film je přece určen zejména pro zahraniční publikum), lze jej bezpochyby zařadit mezi odvážná a významná díla. Kéž by o tento film nebyla ochuzena ani česká distribuce.

  • www.russianark.spb.ru - oficiální stránky filmu
  • www.sokurov.spb.ru - oficiální stránky A. Sokurova
  • [ Na Nostalghia.cz publikováno 12. 7. 2002 ]
    nahoru
    TOPlist


    Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
    Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
    Petr Gajdošík © 2001-2016