Ruská archa pluje světem [ Alexandr Sokurov ]
Brilantní snímek Alexandra Sokurova Ruská archa z roku 2002 se pomalounku stává legendou. Nejen pro ceny, které postupně sbírá, ale i proto, že zahraniční publicistika se mu věnuje s mimořádnou intenzitou.

Pro úplnost připomínám, že podrobněji jsem se o filmu na Nostalghia.cz zmínil již 12. 7. 2002. Zde jen stručně rekapituluji, že Sokurovův "duchovní dokument" je originálním dílem jak pro své formální znaky (90-ti minutový nepřetržitý záběr, natáčení digitální technologií, choreografie téměř 1000 herců), tak i svým obsahem, který s pomocí "oživlých" obrazů ze sbírek petrohradské Ermitáže evokuje Ruské a Evropské dějiny posledních 300 let.

Západní publicistika přijala Sokurovův film jako výzvu, jako dílo, které není jen technologickou manýrou, ale které bude nutné chápat jako okamžik zlomu v chápání kinematografie, potažmo i v chápání existence západní civilizace. To vše je v Sokurovově opusu údajně obsaženo. Jednou z nejnovějších vyčerpávajících studií je také text Benjamina Halligana s názvem The Remaining Second World: Sokurov and Russian Ark, který je k dispozici i na stránkách Senses of Cinema. Autor zde na počátku stručně rekapituluje několik technických a produkčních informací, aby se pak cele věnoval hlubším souvislostem díla.

Předně považuje film už nyní, necelé dva roky po jeho uvedení do kin, za revoluční dílo. Sokurovův "filharmonický film" dovádí do krajnosti některé teoretické teze o zachycení času, jako hlavního a základního rozměru této umělecké formy. Navazuje na některé starší tvůrce, zejm. na dokumentaristické dílo Roberta Flahertyho a dovádí do krajnosti tendence několika Sokurovových současníků (Bergman, Antonioni, Tarkovskij). Právě jejich dílo, v němž pracují s dlouhými záběry (tedy se zachyceným časem) jako se základní výrazovou složkou díla v níž je tok času podstatný sám o sobě, podle Sokurova teprve "nechalo vzniknout skutečnému filmu". Sokurov pak dovedl tuto tendenci k absolutnímu tvaru, zejména díky existenci moderních technologií, které jeho předchůdci neměli k dispozici. Z toho vyplývají i důsledky pro film jako takový. Halligan si klade otázku, nedochází-li tímto také k eliminaci (ne-li destrukci) doposud tradičního a základního prvku filmového jazyka: montáže.

V druhé části své studie se Halligan věnuje zasazení Ruské archy do kontextu předchozích Sokurovových filmů, i jejich vzájemným myšlenkovým souvislostem. Závěrečná část (asi poslední čtvrtina textu) je pak věnována obecnějším úvahám nad obsahem filmu, resp. nad otázkami, které vyvolávají. Autor v této souvislosti zmiňuje Sokurovovo souznění s dílem maďarského filozofa a literárního kritika György Lukácse (1885-1971), který ve svých pozdějších pracích definoval jako základní problémem novověké západní civilizace konfrontaci racionalismu a iracionalismu. Halligan dochází k závěru, že Sokurovův pohled na dějiny Evropy, viděné ruským pohledem, nutně bourá zažité schéma o "evropském kulturním prostoru". Podle něj bude nutné redefinovat Evropu, uvědomit si znovu její kořeny, tradice a souvislosti s okolním světem, právě zejména s Ruskem, v minulosti často z Evropy vydělovaným (srov. např. pasáž četby Puškinova dopisu Čaadajevovi v Tarkovského Zrcadle). Objevit znovu duchovní rozměr, tolik potřebný zejména v době rozrůstání se Eurozóny. K tomu všemu může být Ruská archa popudem.

Pokud se na Halliganův esej podívám střízlivějším pohledem, nacházím v něm poněkud více absolutorií (termínů jako "zásadní", "zcela nový", "redefinovat") než je zdrávo. Vzhledem k tomu, že stále platí, že západní část Evropy vychází při pohledu na dějiny z jiné historické zkušenosti, je nutné podobné zobecňující úvahy brát s rezervou. Přesto jsem při jejich četbě trošku rozčílen: ať si o filmu uvažují jak chtějí, mají jednu nespornou výhodu - mohou ho vidět. V nabídce našich distributorů bohužel Ruskou archu nevidím (ani mi není známo, zda-li se o ní vůbec uvažuje), čímž jsem, co by řadový divák, odkázán právě jen na to, co o filmu napíšou jiní. Ohlas Ruské archy na západě i historie jejího zrodu (od počátku digitální technologie) sice může skýtat jistou naději na nějakou DVD edici, ale to nic nemění na faktu, že řada podstatných titulů naší distribuci uniká.

  • Benjamin Halligan - The Remaining Second World: Sokurov and Russian Ark
  • www.russianark.spb.ru - oficiální stránky filmu
  • www.sokurov.spb.ru - oficiální stránky A. Sokurova

  • [ Na Nostalghia.cz publikováno 8. 4. 2003 ]
    nahoru
    TOPlist


    Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
    Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
    Petr Gajdošík © 2001-2016