Cesta do pravěku na americký způsob [ Karel Zeman ]

Není u nás snad člověka (a mezi filmovými nadšenci už vůbec), který by neznal slavnou Cestu do pravěku (1955) Karla Zemana. Svým způsobem průkopnické dílo oslovuje již celé generace a i přes ohromný skok v animačních a trikových technikách se mu leckterý dnešní trikový a animovaný snímek ani zdaleka nevyrovná. Na DVD vyšel film v Japonsku (Broadway Inc.) a v Německu (obojí ovšem v nic moc kvalitě), u nás zatím jen na videokazetě.

Na následujících řádcích se nebudu zabývat žádným z těchto DVD ani jiným nosičem s filmem, ale jen jednou historickou kuriozitkou a to americkou verzí Zemanova filmu, která vznikla v roce 1960. O její existenci se sice obecně ví (byť katalog Český hraný film III. 1945–1960 vydaný Národním filmovým archivem se o ní nezmiňuje), ale málokdo ji u nás zatím měl možnost vidět. Pod názvem Journey To the Beginning of Time vznikla totiž zcela speciálně pro americké dětské publikum, v produkci Williama Caytona a částečně pod patronací American Museum of Nature History (součást Metropolitního muzea), a nebyla nijak distribuována do jiných zemí (to by ostatně nemělo logiku). V USA byla uvedena jak v celovečerní verzi (83 min., česká verze má 93 min.), tak jako televizní seriál, vysílaný v úsecích cca 5 min. (asi po jednotlivých dobrodružných epizodách). Posledním způsobem distribuce pak byla videokazeta VHS, na níž film v roce 1994 vydala společnost Goodtimes Entertainment. Originální "česká" podoba filmu byla americkému publiku představena až ve druhé polovině 60. let.

Důvody vzniku upravené verze lze hledat nejspíše ve snaze zjednodušit fantaskní a pro racionálnější americké publikum poněkud obstraktní motiv cesty v čase. K tomu posloužilo odstranění některých scén a naopak doplnění nově natočených záběrů. Dále je na filmu patrná snaha o větší didaktičnost díla, která ale není nenesena fabulací látky, ale dodatečně namluveným komentářem. Vzhledem k úpravám a přenesení začátku filmu do New Yorku musely být také eliminovány i "regionální" české prvky, jako jsou třeba záběry do deníku, kde se vyskytuje čeština. Samotný závěr pak úplně opouští Zemanovu poetiku a sklouzává do lapidárního vyústění (všechno se nám zdálo).

Podívejme se, jak se děj americké verze vyvíjí ve srovnání s českým originálem. Pro mnohé čtenáře to jistě bude první možnost, jak se seznámit, alespoň zprostředkovaně, s filmem na českých diskusních fórech občas připomínaným, ale málokým viděným. Hlavně je to ale myslím zajímavá ukázka úplně odlišného vnímání jedné a téže látky. Příkladů amerických cover verzí různých evropských filmů by se našlo jistě více. U Cesty do pravěku ale máme unikátní možnost porovnat proměnu téhož díla (tedy ne novou realizaci) - a tím i postatnou ztrátu jeho původní koncepce.

* * *

Úvodní titulky filmu jsou samozřejmě od českých odlišné. Neupírají sice autorství ani Karlu Zemanovi (scénář, režie), ani Emilu Františku Burianovi (hudba), nezmiňují se už ale o kameramanovi Antonínu Horákovi (uvádějí jen kameramana dodatečně dotočených částí Anthony Hustona) ani o českých hercích, místo nichž uvádějí jen jejich americké "dvojníky". Zajímavé je, že jako scenáristu uvádějí Karla Zemana a Williama Caytona. Takto napsáno to činí dojem, že oba na scénáři americké verze spolupracovali.


Obecně lze říci, že americká verze zbavila film jeho poetiky tím, že mu už od počátku ubrala na atmosféře neurčitosti a fantasknosti, vyžadující od diváka určitou míru vlastní fabulace. Racionálním chápáním těžko vysvětlitelný začátek, tedy "vstup" do minulosti, byl z filmu odstraněn a nahrazen dodatečně dotočenými scénami. Jak jistě většina čtenářů ví, Zeman "problém" vstupu na cestu v čase ve filmu nijak výrazně neřeší: nechá své hrdiny proplout jeskyní, jen tak, a jsou v pravěku. O "techniku" průniku do minulosti tady totiž vlastně vůbec nejde. Imaginativnost tohoto úvodu americká verze nahradila vlastním, racionálněji pojatým začátkem: čtyři chlapci jdou s batohy a (již) v cestovatelských oděvech (!) do přírodního muzea, kde se procházejí mezi kostrami pravěkých zvířat, modely a figurínami. Zastaví se také u figuríny pravěkého lovce, otevírají si čistý a zatím prázdný deník. Po únavné prohlídce na lavičce v sále usnou a dále už je vše )patrně) jen jako sen. U jezírka v Central parku si vypůjčí loďku a doplují na ní až k jeskyni ve skále u vodní hladiny (jeskyně je pro film neuměle namalovaná). Vplují do jeskyně... a náhle střih - a jsme v Zemanově filmu, tak jak ho známe. Názorně to předvádějí následující ukázky.

V americké verzi vidíme hrdiny pouze zezadu...

Američtí chlapci si vzali na cestu do muzea deník...

Chlapci usnuli před velkým modelem pravěkého (?) rybářského člunu

Značka na skále u jeskyně připomíná ornament na dřevěném člunu, u nějž chlapci usnuli (viz výše)

Značka na fotografii označuje v české verzi místo, kde byl nalezen trilobit (viz výše)

Těmito dvěma záběry navazuje americká verze na českou (srovnej vpravo).

pokračování >>>

[ Na Nostalghia.cz publikováno 20. 7. 2006 ]
nahoru
TOPlist


Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
Petr Gajdošík © 2001-2016