|
Martin Škabraha Vyhnáni do ráje. Poslední člověk Terrence Malicka | ||
|
Původních českých prací o zahraničních filmových tvůrcích příliš mnoho nevzniká a tak pokud se nějaká tu a tam objeví, stojí vždy alespoň za zmínku. V případě nové práce Martina Škabrahy bych ale o jeho knize psal i v případě, že by se čeští autoři (a vydavatelé) v produkci analytických studií předháněli. Jeho těsně před vánočními svátky 2015 vydaná kniha Vyhnáni do ráje nese podtitul Poslední člověk Terrence Malicka, a je prvním uceleným tuzemským příspěvkem k Malickově filmařskému fenoménu.Škabrahova kniha je jedním z výstupů širšího grantového projektu, který pod názvem Re-prezentace minulosti: nové metody interpretace historie v umění a médiích (oficiální web) vedl v letech 2012-2014 prof. Ian Christie na Univerzitě Palackého v Olomouci. V souladu se zaměřením projektu i s autorovou „profesí“ filozofa tak kniha není (ani nechce být) nějakou obecnou analýzou filmového díla Terrence Malicka, ani biografií mapující Malickovu osobní a tvůrčí historii nebo podrobným rozborem jeho stylu, byť ze všeho toho ve Škabrahově textu něco je (někdy i velmi podstatně). Především jde o práci filozofickou, což je u tvůrce Malickova zaměření pochopitelné, zabývající se jeho dílem z určitého úzce vymezeného pohledu. Tím je zobrazení a popis „krize vzájemnosti“, rozpad vazeb a vztahů ve společnosti i mezi jednotlivci. Autor se od počátku vymezuje proti chápání Malickovy tvorby jako úzce duchovní či přímo křesťanské. V knize si dokonce vytvořil pro vyhraněné a (ne)kritické přijímání (či odmítání - což je pro něj jen jiná strana téže mince) Malickovy tvorby svůj pojem - malickismus. Tím je pro něj takové vnímání Malickovy tvorby, které je „předem zarámováno konceptem spirituálního tvůrce“, což může v krajních případech vést až k pokřivenému vnímání jeho filmů jako „Pravdy zjevené Učitelem“. Takový pohled sice nezavrhuje, ostatně sám se ve své práci k duchovním rozměrům Malickova díla často vrací, považuje jej ale za redukování skutečné hloubky a mnohoznačnosti Malickových filmů, za příliš zplošťující. Náboženské prvky se u Malicka snaží „uchopit jako reflexi problémů, jež se vynořují v historickém kontextu“. To je pro něj způsob, „jak dát Malickově tvorbě takový smysl, který by ji neuzavřel do esoterické komunity věřících (ať už v náboženském, nebo cinefilním smyslu), ale uvedl ji do nekončícího rozhovoru o našem společném světě“. Jak už jsem zmínil výše, hlavním tématem knihy je popis rozkladu společenských a mezilidských vazeb v Malickově díle. K tomu autor volí historický přístup, když k Malickovým filmům přistupuje jako k obrazům epoch z amerických dějin, v nichž se problémy narušené vzájemnosti odrážejí. Za tímto účelem proto v popisu jednotlivých filmů nepostupuje v chronologii jejich vzniku, - odpovídající tradičnímu přístupu analyzátorů popisujících genezi autorského stylu -, ale naopak je řadí podle toho, v jakých historických údobích se jejich děj odehrává. Přístup je to nezvyklý, ale autorem pro jeho účel plně obhájený. Je také nutné aspoň poznamenat, že historický kontext amerického kapitalismu je zde nahlížen z pozice „historického materialismu, který [autor] chápe jak zvláštní formu hermeneutiky“. Na druhé straně se mi zdá, že Malickovy filmy zde někdy slouží až příliš jen jako ilustrace dějinných procesů a pomíjí se, nebo jen minimálně připomíná, jejich osobitý autorský rozměr, ona esence, která jim dává punc originality, nezaměnitelnosti a přitažlivosti. (Byť si jsem vědom, že v ideálním případě by na takový text bylo potřeba jiné, úplně samostatné knihy.) Autor si pro své (vždy zdůvodněné) potřeby přizpůsobuje i některé ustálené názvy filmů. Tak film BADLANDS, u nás běžně překládaný jako Zapadákov, překládá jako Pustiny, protože jej považuje za daleko přesnější originálu „v jeho doslovném i metaforickém rozměru“. Obdobně užívá odlišný název pro snímek TO THE WONDER, jehož zavedený český překlad zní K zázraku, který podle něj opět zužuje význam filmu, když anglické wonder znamená zázrak, ale i div, údiv, což Malickovi, který je pro autora stále spíš filozofem, odpovídá více. Už jen tyto dva detaily dokazují, že svůj přístup promýšlí do detailu. Mnohé vypovídají i názvy kapitol o jednotlivých filemch: Zkrocení dobré ženy (NOVÝ SVĚT), Ráj ve věku technické reprodukovatelnosti (NEBESKÉ DNY), Nezachraňujte vojína Witta (TENKÁ ČERVENÁ LINIE), Zabiják bez příčiny (BADLANDS), Cti otce svého i matku svou (STROM ŽIVOTA) a Podvečerní lidé (K ZÁZRAKU). Děje filmů, a především morální sváry jejich hrdinů, „jejich boj s vlastním sobectvím, sebestředností a individualismem“, jsou interpretovány velmi čtivě a svěže. Autor vše zasazuje do širšího kontextu dějin i do „užšího“ světa Malickovy tvorby a byť se věnuje hlavně svému „historickému“ pohledu, je četba v mnohém objevná (recenzentova subjektivní zkušenost). A to nejen ve vztahu k vlastním Malickovým filmům, ale i k širšímu kontextu jejich vzniku (např. pasáže o Novém Hollywoodu, o proměně systému výroby hollywoodských filmů, o některých detailech Malickovy „filozofické“ kariéry - kde autor mj. vyvrací často citovaný mýtus o jakémsi „tvůrčím dvacetiletém exilu“, který Malick strávil v Evropě překlady Heideggera). To vše je dáno jistě pečlivým „nakoukáním“ Malickových filmů, ale také - a to si na knize cením mimořádně - nezvykle širokým záběrem prostudované zahraniční (!) literatury o moderní americké kinematografii, Novém Hollywoodu a hlavně o Malickovi jako takovém (v řadě případů jsou zde použity obsáhlé citace). Vedle filmové literatury se text pochopitelně často odvolává na filozofy (Nietzsche, Marx, Jameson, Gudeman, Taylor ale i „malickovský“ Heidegger), nabízí paralely s jejich díly, s jinými filmy či s detaily mezi Malickovými filmy navzájem. Škabrahův text tak přináší nezvyklý, ale velmi komplexně pojatý pohled na dílo jednoho z nejzajímavějších filmových tvůrců současnosti. A jak trošku napovídá název, konstrukce textu má i jistou „dramatickou“ rovinu, když od rozboru „úvodního“ filmu NOVÝ SVĚT s motivem likvidace prvotní kultury postupuje přes různé stupně destrukce vzájemnosti a smysluplnosti bytí v historii až ke kapitole o TO THE WONDER, filmu, jehož postavy „se nemohou pohnout z místa“ a jsou ztělesněním „ztráty historického horizontu“ současného světa. Zde přichází i řada na citaci z Nietzscheho Tak pravil Zarathustra: „Je čas, aby si člověk vytkl svůj cíl. Je čas, aby člověk zasadil símě své nejvyšší naděje. Ještě je půda k tomu dosti bohatá. Ale jednou ta půda zchudne a zkrotne, a žádný vysoký strom z ní už nevyrazí. Běda! Přijde čas, kdy člověk již nebude vysílati šípu své touhy do dálky nad člověka, kdy tětiva jeho luku se odučí svištěti! [...] Hleďte! Ukazuji vám posledního člověka.“Fyzicky je kniha v pevné a důsledně provedené vazbě, i když lakovaný potah s poněkud „nijakým“ grafickým řešením vyvolává napoprvé spíš dojem omyvatelné učebnice. Sazba je vpořádku, ale uvnitř grafikovi „ujely“ obrázky: byť jich není v knize mnoho (na každou kapitolu dva), nepohlídal si u některých správný poměr stran, takže obraz na nich je deformovaný (výškově protažený). Při jejich malém množství to lze ale pominout. A tak jediným opravdovým problémem knihy je její dostupnost. Protože jde o grantový výstup, nemůže být šířena komerčně, tedy běžnou distribucí. A v době psaní těchto řádek mi zatím není jasné, jak vydavatel s nákladem naloží. Protože ale tuto „recenzi“ píši v době (po)vánočních svátků a volna, je možné, že po jejich uplynutí se situace vyjasní. Zatím mohu odkázat jen na údaje z tiráže knihy, kde mj. najdete: www.vydavatelstvi.upol.cz a také www.e-shop.upol.cz. Na obou těchto adresách ale v době publikace tohoto textu o knize nic nebylo. (Pokud se situace změní, budu o tom na tomto místě informovat.)  Martin Škabraha Vyhnáni do ráje. Poslední člověk Terrence Malicka Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc 2016 191 str. ISBN 978-80-244-4702-5 [na Nostalghia.cz publikováno 4. ledna 2016] [UPDATE 10. 2. 2016]: Elektronickou verzi knihy ve formátu PDF je možné si zdarma stáhnout na stránkách projektu Re-prezentace minulosti: nové metody interpretace historie v umění a médiích. Kdo by měl zájem o tištěné vydání knihy, je možné si o ni napsat panu Petru Vlčkovi z Univerzity Palackého Olomouc. Kniha bude zájemcům zaslána na dobírku jen za cenu poštovného. Vedle české verze jsou k dispozici i výtisky v anglickém překladu. | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2002-2024 Nostalghia.cz © 2002-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |