|
Joshua Clover: Matrix | ||
|
Film bratří Wachowských MATRIX (1999) se v určitém období stal skutečným fenoménem doby. Od svého prvního uvedení do kin na konci minulého tisíciletí zaujal širokou veřejnost nejen jako film, ale i jako myšlenková konstrukce, která doslova vybízela ke srovnávání s žitou realitou. „Žijeme v Matrixu“ se stalo často užívaným příměrem, který, i když měl obvykle vágní základ, svědčil o tom, jak tento film zapůsobil na diváckou obec a jak použité vyjadřovací prostředky mimořádně souzněly s dobovou estetikou.Že budu jednou na těchto stránkách o MATRIXU psát samostatný text, to by mě ale asi opravdu nenapadlo. Patřím totiž k těm, kteří se s tímto veleúspěšným debutem bratří Wachowských téměř úplně minuli. Pamatuji si, že film jsem tehdy musel dokoukat natřikrát, víceméně jsem cítil že z povinnosti. (Což nevypovídá vůbec nic o kvalitách filmu, maximálně o mém osobním vkusu, případně momentálním rozpoložení a náladě.) Dnes už bych na Matrix téměř i zapomněl, ale dostala se mi do rukou čerstvě vydaná kniha Matrix, uvedená koncem roku 2007 na český trh nakladatelstvím Casablanca. To ji vydalo ve své řadě Moderní film jako 2. svazek (tím prvním byla kniha o filmu Pulp Fiction). A i když jsem po jejím přečtení k MATRIXU nějakou větší láskou nezahořel, musím se přiznat, že mi otevřela některá nová témata (když už se to filmu nepodařilo). Joshua Clover je profesorem na Kalifornské univerzitě v Davisu. Psaní o filmu (ale také hudbě, literatuře či politice) se věnuje již dlouho a to na půdě deníku Village Voice, příležitostně i The New York Times (je také autorem bookletových esejí ke criterionským vydáním Godardovy BANDY PRO SEBE a Kurosawova TOULAVÉHO PSA). Právě tento poněkud širší tematický záběr se v případě MATRIXU ukázal jako velká výhoda, protože Clover není úzce zacílen jen na filmovou oblast, ale dokázal MATRIX uchopit jako skutečný fenomén doby, zasahující nejen do filmové oblasti. V knize se tak zabývá jak ryze filmařskými „záležitostmi“, např. přispění novými vyjadřovacími prvky, podrobný rozbor zvláštních efektů z nichž MATRIX nejvíce proslavil tzv. bullet-time – přechod mezi reálným a subjektivním časem (který ale není, jak Clover ukazuje, matrixovským vynálezem), tak i společenskými, kulturními, politickými i ekonomickými souvislostmi, které našly ve filmu svůj odraz. V tomto směru je zásadní Cloverovo odmítnutí interpretace MATRIXU z filozofických a náboženských pozic, které sice nevylučuje, ale film považuje daleko víc za konstrukt a produkt konkrétní doby než cíleně filozoficky vystavěné dílo. (V tomto směru sedí přirovnání filmu ke kuchyňskému dřezu, přetékajícímu velkými i malými nápady, použitými ani ne tak proto že se hodí, ale spíš protože jsou cool.) Cloverova kniha je osobitým průvodcem po filmu. Nejde v ní ani tak o to co je vidět či o ty, kdo za to mohou jako spíš o to, co nám zůstává skryto, byť je to ve filmu přítomno. Ať už jde o faktické vychytávky detailů z filmu (často dokumentované na doprovodných fotografiích), tak – a to hlavně – o obsahové souvislosti, často nepostřehnutelné a netušené. Autor rozčlenil svou knihu do šesti kapitol (Hranice konstruktu, Dobré digitálno, Zlé digitálno, Dobrá podívaná, Zlá podívaná, Snový život boomu) v nichž nabízí analýzu výchozích zdrojů filmu (včetně jeho předobrazů v jiných filmových dílech), rozbor dobové společensko-ekonomické situace (čtenáři mj. nabízí souvislost mezi krizí hollywoodských studií v důsledku boomu počítačových her a výslednou podobou MATRIXU), podrobný pohled na dramatické motivy, vizuální řešení a význam sekvencí či jednotlivých záběrů, typologii postav a jejich hereckých představitelů (zaujme zejména do textu často zařazovaný typový popis Keanu Reevese) nebo na několik stránek rozprostřené téma zrcadel, spojené s otázkou: „A proč mají všichni ty sluneční brýle?“ Při četbě jsem zjistil, že je dobré (možná nutné) znát dobře samotný film. To zrovna nebyl můj případ a tak jsem byl po letech nucen si film pustit znovu. A to přesto, že se kniha čte vcelku lehce. Překlad (David Petrů) je myslím velmi dobrý a srozumitelný, text je doplněn často zajímavými poznámkami odkazujícími nejen na jiné knihy či filmy, ale i k vedlejším motivům a jejich interpretacím. První vydání si Cloverova práce odbyla v roce 2004 v edici British Film Institute, tedy v době, kdy už byly „venku“ i další dva díly trilogie. Přesto je Clover ve svém textu ani nezmiňuje. České vydání je o 3 roky mladší a autor napsal speciálně pro české čtenáře nový doslov, kde reflektuje i oba další filmy, které hodnotí velmi rezervovaně, jako filmy v nichž se „těžko hledá něco zajímavého“. (V tomto směru je zvláštní srovnání s českým doslovem Kamila Fily, který naopak upozorňuje na málo vnímanou „dospělost“ obou následných pokračování.) Text je doplněn poznámkami, soupisem literatury (doplněným i o české práce) a podrobnými filmografickými údaji k filmu. Z tohoto pohledu, ať už si o filmu myslíte co chcete, je české vydání Cloverovy knihy precizně zvládnutý vydavatelský počin. 
Joshua Clover Matrix Casablanca Praha 2007 111 stran ISBN 978-80-903756-4-2 web vydavatele: www.icasablanca.cz [na Nostalghia.cz publikováno 31. 1. 2008] | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2002-2024 Nostalghia.cz © 2002-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |