Cyklus filmů Alaina Resnaise [ Alain Resnais ]
Pražské kino Ponrepo uvádí pod názvem "Všechna paměť světa" od 12. března cyklus filmů Alaina Resnaise, doplněný v rámci frankofonních dnů několika dokumentárními snímky z počátku 20. století, zabývajícími se krajinou a lidmi Bretaně.








Tvorba Alaina Resnaise patří bez větších pochyb mezi klasiku. Už jeho film Hirošima, má láska (1959) vzbudil zasloužený ohlas neotřelým vyprávěním milostného příběhu na pozadí "jednoho z nejhorších zločinů lidstva" (12. března, 20:00).
Zoufalství jedné mladé Franouzky, která v okupované Francii zapomněla na válku a "národní hrdost" a zamilovala se do německého vojáka není možné srovnávat se smrtí a utrpením nevinných tisíců obětí svržení atomové bomby na Hirošimu. Za druhé: není možné žít současně plně současným životem a přesto v sobě ani na okamžik nenechat zmlknout minulost, nezradit ji. Za třetí: není možné klást vedle sebe lásku muže a ženy a vraždění, izolované nebo masové, dopustit prostupování nejintimnější něhy s nejveřejnějším barbarstvím. A za čtvrté: zdá se nemorální, aby film, inspirovaný jedním z kardinálních zločinů lidstva vyzařoval nejen dokonalost, ale i krásu. Jenže jediné, co má v umění smysl, je to, co je nemožné, a řekl-li Godard, že prvotním úkolem filmové montáže je "přiblížit k sobě věci, které se k tomu nezdály určeny", pak Alain Resnais už mnohem dříve předvedl ohromující a těžko překonatelný způsob, jak to udělat. (md)


Resnaisovým nesmrtelným dílem ale asi už navždy zůstane uhrančivá, tajemná, horečnatá a neuchopitelná "barokní freska" Loni v Marienbadu (1961), kterou Ponrepo uvede 17. března, 20:00 hod.
Zcela nepolitický (a z tohoto ohledu z Resnaisovy tvorby až do 80. let vybočující) je hlavní snímek (...) Loni v Marienbadu, vítězný film benátského festivalu roku 1961. Jeho východisko je však stejné jako u Hirošimy, mé lásky, jen s prohozenými rolemi muže a ženy; on s sebou přináší minulost, na niž si ona nemůže nebo nechce vzpomenout - i tady je ve hře láska stejně jako smrt.
"Alain Robbe-Grillet vypracoval velmi detailní hudební strukturu. Je pravda, že jsem se jí nedržel. Chtěl jsem natočit film, v němž zní od začátku do konce varhany, kde vyvolávají čarovnou, hypnotickou moc, aniž by to mělo náboženský podtón. Této myšlenky jsem se držel. Mou první volbou byl Olivier Messiaen, poté jsem oslovil jednoho z jeho žáků, Francise Seyriga, který s ním a pod jeho vedením pracoval. Občas jsem ho vyzýval k opuštění tonality. Kompozice stojící zcela mimo tonalitu mi nepřišly vhodné k vyjádření dramatického průběhu, v nějž dodnes věřím. Pokud se v mých filmech děje nevyprávěly chronologicky, nebylo to naschvál, ale protože jsem věřil, že divák tak dospěje k silnější emoci. Moje idea nebyla, že dramatický vývoj neexistuje a že vše je zpochybněno." Alain Resnais


Milostná zápletka je obsažena i ve zdánlivě ryze politickém snímku Válka skončila (1966). Projekce proběhne 19. března od 20:00 hod.
K Resnaisovu politickému filmu o španělském odbojáři ve francouzském exilu napsal scénář autor nadmíru povolaný, Jorge Semprun, sám účastník španělského odboje, pro nás důležitý také jako autor scénáře k filmu Doznání o československých politických procesech, v němž zúčtoval i s vlastní komunistickou minulostí (později se stal socialistickým ministrem kultury v prvním španělském vládním kabinetu po skončení frankistické diktatury). Proti ocenění filmu Válka skončila na karlovarském festivalu Semprunovi bývalí soudruzi úspěšně intervenovali, tato trapná epizodka však nemohla ohrozit historické ohodnocení filmu jako dalšího dokladu Resnaisova jedinečného umění skloubit politiku s láskou a erotikou, minulost s přítomností.


Politizující rozměr má i jinak výrazně psychologický snímek Prozřetelnost z roku 1977 (24. března, 20:00).
Ve svém odlehlém sídle Providence se stárnoucí spisovatel pokouší dát dohromady nitky svého románu. Čím déle trvá noc a stoupá hladina alkoholu v krvi, tím více se mu postavy vymykají z rukou a objevují se na nepřípadných místech a v nevhodných situacích. Spisovatel Langham (sir John Gielgud) do nich promítá své nejosobnější pocity: hrůzu z organizovaného teroru diktatur stejně jako z vlastního fyzického úpadku, pocit viny vůči své ženě, která spáchala sebevraždu, špatné svědomí spojené s averzí vůči svému vlastnímu synovi (Claud) a spiklenecké sympatie k nevlastnímu (Kevin). Soukromí je neoddělitelné od politiky: vlastní syn je ztělesněním sebejistého pravicového liberála, "bastard" Kevin je zase dítětem "Vlasů" a levicových protestních hnutí, jejich otec je pak jedním z oněch "salónních bolševiků", kteří z bezpečné distance snili dlouhý revoluční sen a nechtějí z něj být na stará kolena rušeni. Po noci, v níž zbytek logiky románu rozloží zbytečná, ale neodehnatelná postava fotbalisty v trenýrkách a kdy už není jasné, zda všudypřítomné hřmění vychází z autorova žaludku či z otřesů doby a universa, přijde ráno, projasnění, smíření a skládání účtů. Filosofický traktát, dotýkající se nejvážnějších věcí s fascinujícím mistrovstvím výrazu a s vydatnou dávkou humoru, získal Césara za nejlepší film roku - ocenění, které Alain Resnais jako dosud jediný filmař obdržel celkem třikrát (1977 - Prozřetelnost, 1993 - Smoking, no smoking, 1997 - Stará známá písnička). (md)


Zcela vybočující z dosavadní Resnaisovy tvorby pak je snímek Život je román z roku 1983 uvozený s krátkým předfilmem Van Gogh z roku 1948 (28. března, 20:00).
Po Oscarem oceněném černobílém průniku do Van Goghova univerza uvedeme v Ponrepu poprvé Život je román, extrémní vybočení Resnaisovy tvorby, barokní film, jehož ironický chlad je způsoben šílenou "sázkou", totiž: včlenit do jediného filmu naprosto nesourodé, necelé, protichůdné prvky - a postavit si přitom do cesty tolik překážek, kolik jen možno. Divák se neustále ocitá v jiném filmu (Resnais chtěl, aby určité scény vypadaly, že nejsou od něj), v hudbě, architektuře, montáži záběrů následuje jeden rozpor za druhým. Perfekcionista Resnais, známý jindy svou schopností dosáhnout dokonalé souhry svých spolupracovníků, tentokrát od počátku zajistil, aby se nikdo z nich neseznámil s prací toho druhého - až do začátku natáčení. Má tento film děj? Ano, dokonce mnoho dějů, zkuste je najít. (md)


Krátké texty k jednotlivým filmům jsou převzaty z programové brožury kina Ponrepo - březen 2003.

[ Na Nostalghia.cz publikováno 10. 3. 2003 ]
nahoru
TOPlist


Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
Petr Gajdošík © 2001-2016