Dílo předního amerického avantgardního filmaře u nás není příliš známé. Přesto patřil k nejvýznamnějším osobnostem filmu druhé poloviny 20. století. Zemřel 9. března v kanadském Vancouveru, dva měsíce po svých 70. narozeninách.

Stan Brakhage, vl. jménem Robert Sanders (1933-2003), byl už za svého života považován za jednu z nejoriginálnějších postav americké filmové nezávislé scény, za neopakovatelného vizionáře a neopomenutelnou postavu umění 20. století. Jeho tvorba byla nekompromisně osobitá a těžko slučitelná s čímkoliv ostatním. Přesto ovlivnil řadu jiných autorů. Za svou tvůrčí dráhu natočil téměř 400 krátkých, často jen několikaminutových snímků (jeho nejkratší snímek má 9 sekund, nejdelší skoro 4 hodiny), které byly dílem hrané (ovšem také často němé), dílem se jednalo o čistě vizuální kompozice. Mnoho z jeho prací má transcendentní rozměry a vyhýbá se zažitým formálním i obsahovým klišé. Patřil mezi průkopníky klipové obrazové techniky, která se později rozmohla v televizní éře, zejména v oblasti hudebního průmyslu. Mezi jeho četné následovníky, inspirující se jím vytvořenými postupy se řadí mj. také Martin Scorsese, David Fincher a nebo Oliver Stone.

Brakhage byl kromě jiného také osobitý básník, esejista, teoretik a učitel, velký ctitel filmů Andreje Tarkovského (o jejich setkání v roce 1983 viz Nostalghia.com), ale víceméně postava zákulisní. Jeho snímek Dog Star Man z roku 1964 patří společně s filmy Občan Kane, Hvězdné války a tzv. Zapruderovým filmem (slavným amatérským filmem, zachycujícím atentát na J. F. Kenedyho), mezi nejcennější snímky Národního filmovém registru v Kongresové knihovně ve Washingtonu.

Význam jeho díla pro moderní americký (ale potažmo i světový) film dosvědčuje pečlivá výběrová DVD edice jeho 26 snímků, kterou ve dvoudiskové podobě vydalo prestižní vydavatelství Criterion Collection v jehož katalogu se neocitne jen tak někdo. Stručný anglický životopis přinesl např. internetový deník The Village Voice.