Skeptik Lem nesnáší sci-fi filmy
Pod tímto názvem publikoval ve čtvrtek 3. října deník Právo obsáhlejší příspěvek o polském spisovateli Stanislawu Lemovi a jeho vztahu k filmovým adaptacím literárních sci-fi předloh, potažmo k tomuto filmovému žánru vůbec. Hlavní motivací článku byla evidentně právě dokončovaná nová verze Solaris, díky čemuž se Lem ve vzpomínkách zastavil i u své dávné spolupráce s Andrejem Tarkovským. (Za upozornění na článek děkuji Petru Soukupovi)


K nové adaptaci Solaris (na Nostalghia.cz jsem o ní již několikrát informoval, naposledy 28. 7.) snad jen tolik, že samotný Lem prodal Američanům práva údajně pod tíhou okolností ("...musím film co nejrychleji prodat, aby se moje nešťastná knížka nestala majetkem nějakého šílence"), ale na seriózní adaptaci prakticky nevěří ("Stejně ale nevěřím, že Američané dokážou mou knihu zfilmovat. A představa, že se v mém textu přehrabuje čtyřicítka najatých scenáristů, mi nahání husí kůži. Bez toho jsem zkusil dost - v Dněpropetrovsku uvedli Solaris jako balet, v Mnichově a Londýně jako operu a v petrohradské adaptaci Kyberiády prý tancovala na pódiu úplně nahá děvčata. Když jsem se ohradil, že nic takového v textu není, choreograf mi řekl, že mu to připadá zábavné.")

Alespoň krátce se nešlo nezastavit u první adaptace románu, kterou natočil Andrej Tarkovskij.
"Přitom by mi nadosmrti stačilo, kdyby na podkladě mých děl vznikl jeden jediný dobrý film. Jenomže to asi nepůjde, dokud budou mít autoři adaptací volné ruce," tvrdí spisovatel a vzpomíná na tři desetiletí starou spolupráci a fenomenálním Andrejem Tarkovským. Tomu jeho Solaris vynesl na festivalu v Cannes Zvláštní cenu poroty za "nejinteligentnější film v dějinách sci-fi". "Šest týdnů jsem se s Tarkovským dnem i nocí hádal o každý detail. Zatímco v mém románu zůstává hrdina na stanici bez špetky naděje, Tarkovskij ho vrací z ledového vesmíru na přátelskou zem, do rodné Otčiny, což je sice motiv silný v ruské kultuře, ale mému dílu je naprosto cizí," zlobí se dodnes Lem. "Když mi došlo, že svrchovaným pánem filmu je Mosfilm, sbalil jsem kufry a odletěl do Krakova. Bezmoc autora je ostatně stejná, jako když jsem čelil v případě sovětů tlakům ideologickým anebo nyní s Američany tlakům komerčním," dodal.
  • Celý článek naleznete na serveru pravo.newtonit.cz (nutná registrace)

  • [podle článku Rostislava Matulíka, Právo, 3. 10. 2002, s. 8 připravil Petr Gajdošík.
    Na Nostalghia.cz publikováno 8. října 2002]
    (poslední update: 4. dubna 2004)    
    TOPlist
    © 2001-2016 Nostalghia.cz
    Petr Gajdošík  © 2001–2016
    nostalghia(zavinac)nostalghia.cz


    Prezentace na síti Facebook a G+