| |
|
Robert Bird
Andrei Rublev
British Film Institute
BFI Film Classics
London 2004
87 stran
ISBN 1-84457-038-X
|
| |
|
Kniha Roberta Birda s názvem Andrei Rublev, vydaná v roce 2004 v prestižní řadě Britského
filmového institutu BFI Film Classics, je z rodu těch knih, které potěší oko i srdce. Na
první pohled útlá, skoro nenápadná brožura (87 stran) skrývá neobyčejné počtení: analýzu,
rozbor a uvedení širších souvislostí Tarkovského filmu Andrej Rublev.
Robert Bird působí na University of Chicago jako specialista na ruskou literaturu, film a
historii. Podle jeho domovské stránky
se věnuje také tématice estetických teorií, hermeneutiky a historii ruské duchovní kultury.
Vedle Andreje Tarkovského jsou v ohnisku jeho zájmů také spisovatelé Vjačeslav Ivanov,
Konstantin Balmot, Pavel Florentskij aj.
V první části své práce o filmu Andrej Rublev se Bird vrací k historické postavě
Andreje Rubleva a k době v níž žil a tvořil. Probírá se známými fakty, jejich zobrazením
ve filmu i tím, co o Rublevovi spíš nevíme a jen se o tom dohadujeme. Věnuje se i postupnému
vývoji poznávání Rubleva a jeho tvorby a v neposlední řadě i některým jiným okamžikům z
ruské historie, jež našly ve filmu svůj odraz (např. v 50. letech v SSSR hojně propagovaný,
údajně doložený horkovzdušný balón jakéhosi Krjakutnika z 18. století).
Poté se Bird obrací k samotnému filmu a podrobně popisuje "křížovou cestu" (kapitola nese
název The Via Crucis of ´Andrei Rublev´) zrodu filmu a jeho distribuce. Věnuje se
průběhu natáčení, proměnám scénáře, "úředním" problémům s výsledným sestřihem a uvedením
do kin. Bird sleduje osudy filmu až do současnosti a nezapomíná na jeho uvedení na nosiče
VHS a DVD, včetně zmínek o rozdílných verzích.
Vlastní analýza filmu zabere v knize nejvíce prostoru. Autor se filmu věnuje po jednotlivých
sekvencích a kapitolách, rozvádí podrobně stěžejní motivy a jejich významové konotace,
zastavuje se u některých pozoruhodných scénáristických pasáží či střihových detailů. Všechny
své úvahy se navíc snaží zasazovat do širšího rámce, ať už do Tarkovského filmografie nebo
obecnějšího kontextu ruské kultury. Tak se také do jeho knihy dostaly obrazové ukázky z děl
ruských malířů (nejen Andreje Rubleva), které vždy nějakým způsobem s filmem nebo jednotlivými
scénami souvisí.
Díky jeho detailnímu pohledu kniha odhaluje také leckteré "vychytávky", kterých si ve filmu
asi všimne málokdo. Některé z nich jsou sice v naznačených souvislostech možná až příliš
diskutabilní a vykonstruované (např. sekera zaseknutá do lešení ve scéně Poslední soud,
předcházející pasáží Nájezd a Rublevovu zabití člověka sekerou), jiné ale odhalují
zajímavé a běžně těžko postřehnutelné detaily (např. trojrole Nikolaje Glazkova nebo
souvislosti mezi některými postavami a obrazovými motivy krucifixu ve filmu). Autor se
věnuje také tomu, jaké místo zaujímá film v historii ruské kinematografie, zaobírá se ruskou
ikonomalbou a jejím odrazem ve filmu a krátce se zastavuje také u apokalyptickým motivů díla.
Knihu doplňují kvalitně reprodukované záběry z filmu (širokoúhlé), reprodukce ikon nebo jiných
obrazů, majících vztah k filmu, poznámky a odkazy, bibliografie a podrobné titulky k filmu.
Birdova kniha je opravdu malý skvost. S jejími některýmy závěry nemusíte souhlasit, ale
každopádně se při její četbě projdete krajinou Tarkovského Rubleva opravdu důkladně.
|
