|
|
Narodil se 23. července 1946 v Rostově na Donu. Po ukončení školy nastoupil do
technického učiliště, odkud ale brzy odešel. V roce 1965 absolvoval herecký institut v
Rostově, který byl součástí MCHATu. Od roku 1969 člen několika divadelních souborů
(Bachtangovo divadlo, divadlo MCHAT aj.) Ve filmu debutoval v roce 1967 ve filmu
Tajemná stěna a také drobnou rolí ve filmovém přepisu Tolstého románu
Anna Kareninová (1967, rež.: Alexander Zarchi). Mezi další významné role
patří postavy ve filmech Svůj mezi cizími (1974, rež.: N. Michalkov - tento film
Kajdanovskij natáčel v průběhu své vojenské služby), I když jsem nevinný
(1978, rež.: V. Abdrašitov), Zkouška pilota Pirxe (1980, rež.: M. Piestrak),
Zachránce (1980, rež.: S. Solovjov), ale zejména proslul postavou Stalkera ve
stejnojmenném Tarkovského filmu (1979). Tato role mu přinesla nejen široké
mezinárodní uznání, ale osobně jej dovedla k vlastním režijním projektům. Během
studií Vyšších kurzů filmové režie a scénáristiky (1985-1987) natočil několik
pozoruhodných krátkých filmů (Jonáš, Zahrada, Host), později i
dlouhé snímky Obyčejná smrt (1985) a Manželka prodavače petroleje
(1988) v nichž pokračoval v tradici ruského duchovního filmu, započaté Tarkovským
a Sokurovem. V zahraničí byl obsazen do rolí ve filmech Ildikó Enyediové, Georgese
Bardawila a Paca Lucii.
Nerealizované scénáře (Dromoman, Putování bílého slona z Persie k ruskému carovi,
Proces v Moskvě), písně na verše významných básníků (Mandelštam, Bunin). V roce
1994 člen poroty na MFF v Cannes. Zemřel na infarkt 3. prosince 1995 v Moskvě.
V roce 1998 natočil o životě a díle Alexandra Kajdanovského režisér Jevgenij Tsymbal hodinový
dokument Sny Stalkera (Stalkerovy sny).
|
Ceny:
| | 1985 - MFF Malaga: Cena za filmový debut (Obyčejná smrt)
| | 1988 - MFF Locarno: Cena ekumenické poroty, nominace na Zlatého Leoparda (Host)
| | 1991 - Mystfest Cattolica (Itálie): nominace na hlavní cenu (Manželka prodavače petroleje)
| | 1991 - Fantasporto (Porto): nominace na cenu za nejlepší film (Manželka prodavače petroleje)
| | | | |
Doporučení:
Alexandr Kajdanovskij a jeho seberealizace
Film a doba 1987, č. 5, s. 261–267. Rozhovor s Galinou Kopaněvovou
|
