Arsenij Alexandrovič Tarkovskij [lidé kolem Tarkovského]
Arsenij Alexandrovič Tarkovskij
Související odkazy:
 + recenze knihy Izbrannoje
 + recenze knihy o Arseniji T.
 + dokument o Arseniji T.

 externí linky:
 + soupis básní (rusky)
 + La steppa e altre poesie (it.)
Významný ruský básník Arsenij Tarkovskij se narodil 25. června 1907 v Jelizavetgradě (Kirovograd na Ukrajině). Básnické sklony projevoval také jeho otec Alexandr (zemřel 1924), příslušník hnutí "narodniků" (mj. 10 let v sibiřském vyhnanství) a matka Marie Danilovna (1870-1943). Blízké rodinné kontakty s dramaturgem I. K. Tobilevičem, ženatým s tetou Naděždou. Během studií v letech 1925–1929 (která podle vlastních slov nikdy nedokončil) začal publikovat své verše v denním tisku a časopisech. Na jejich stránkách (např. v novinách "Gudok") se v tomto období autorsky setkával s řadou dalších významných autorů: M. Bulgakovem, K. Paustovským, J. Olešou, V. Katajevem ad. Přátelství s Marinou Cvetajevovou a Annou Achmatovovou. Později pracoval v rozhlase a psal také pro divadlo. V roce 1932 se dal na překladatelskou dráhu. Soustředil se na překlady poezie kavkazských národů - turkmenských básníků, karakalská poémy 40 děvčat, gruzínská poezie, arménští básníci (mj. Sajat Nova). V letech 1941-1943 působil v redakci armádních novin 11. (poté 16.) gardové armády "Bojevaja trevoga". Těžce raněn, amputace nohy. Další překlady z francouzštiny a z orientální poezie.

Svatba s Marií Ivanovnou Višňakovovou. V roce 1932 první syn Andrej, budoucí filmový režisér. V roce 1935 dcera Marina, později provdaná za filmového režiséra Alexandra Gordona. Druhé manželství s Antonií Alexandrovnou (1915-1940) a třetí s Taťánou Alexejevnou Běloserskou (1915-1990) bezdětné. Zemřel ve věku 82 let, 27. května 1989 v Moskvě.

Přesto, že se po celou dobu věnoval psaní poezie, nesnažil se ji někde prezentovat a vydávat. První samostatnou sbírku básní vydal až v roce 1962 pod názvem Pered snegom (Než napadne sníh) a shrnul v ní svou práci z období 1941–1962. Po čtyřech letech vydává svou druhou básnickou sbírku Zemle - zemnoje (Zemi všechno pozemské), která byla opět složena z básní vzniklých od počátku 40. let. Dalšími básnickými sbírkami byly v roce 1971 Vestnik (Posel), 1979 Volšebnyje gory (Čarovné vrchy) a v roce 1980 Zimnij deň (Zimní den). Svou nejrannější poezii, jejíž vznik lze datovat mezi léta 1929–1941 vydal ve sbírce Stichotvorenija. V roce 1982 vyšla většina jeho díla v souhrnné sbírce "Výbor z díla". V 90. letech následovalo několik dalších výborů a reedic, z nichž se na Nostalghia.cz dočkalo recenze vydání z roku 2002.

Jeho verše použil syn Andrej ve filmech Zrcadlo, Stalker a Nostalgie. V Zrcadle se částečně jedná o autorský přednes. V roce 2004 natočil režisér Vjačeslav Amirchanjan o básníkovi Arseniji Tarkovském dokument Arseny Tarkovsky: Eternal Presence. Detaily v oddílu Filmy.


Česká a slovenská bibliografie:

Arsenij Tarkovskij
Poselství kamene
Odeon, Praha 1973.
Přel. Václav Daněk, doslov Poutník epochami (Jiří Honzík).

Arsenij Tarkovskij
Kniha trávy
Slovenský spisovatel, Bratislava 1989, 105 s.
Přel. Teodor Križka
ISBN 80-220-0092-2.
Doslov překladatele Krása je symbol pravdy (s. 97–104)

Arsenij Tarkovskij
Z poezie
Sovětská literatura 1987, č. 7, s. 114-127.
Přel. Václav Daněk.

Felix Medveděv
"Můj osud shořel mezi verši"
Deset večerů u Arsenije Tarkovského
Sovětská literatura 1987, č. 7, s. 127-136.
Přel. Václav Daněk.

(poslední update: 30. ledna 2008)    
TOPlist
© 2001-2016 Nostalghia.cz
Petr Gajdošík  © 2001–2016
nostalghia(zavinac)nostalghia.cz


Prezentace na síti Facebook a G+