|
|
Významný ruský básník Arsenij Tarkovskij se narodil 25. června 1907 v Jelizavetgradě
(Kirovograd na Ukrajině). Básnické sklony projevoval také jeho otec Alexandr (zemřel
1924), příslušník hnutí "narodniků" (mj. 10 let v sibiřském vyhnanství) a matka Marie
Danilovna (1870-1943). Blízké rodinné kontakty s dramaturgem I. K. Tobilevičem, ženatým
s tetou Naděždou. Během studií v letech 1925–1929 (která podle vlastních slov nikdy nedokončil)
začal publikovat své verše v denním tisku a časopisech. Na jejich stránkách (např. v
novinách "Gudok") se v tomto období autorsky setkával s řadou dalších významných autorů:
M. Bulgakovem, K. Paustovským, J. Olešou, V. Katajevem ad. Přátelství s Marinou
Cvetajevovou a Annou Achmatovovou. Později pracoval v rozhlase a psal také pro divadlo.
V roce 1932 se dal na překladatelskou dráhu. Soustředil se na překlady poezie kavkazských
národů - turkmenských básníků, karakalská poémy 40 děvčat, gruzínská poezie,
arménští básníci (mj. Sajat Nova). V letech 1941-1943 působil v redakci armádních novin
11. (poté 16.) gardové armády "Bojevaja trevoga". Těžce raněn, amputace nohy. Další
překlady z francouzštiny a z orientální poezie.
Svatba s Marií Ivanovnou Višňakovovou. V roce 1932 první syn Andrej, budoucí filmový
režisér. V roce 1935 dcera Marina, později provdaná za filmového režiséra Alexandra
Gordona. Druhé manželství s Antonií Alexandrovnou (1915-1940) a třetí s Taťánou
Alexejevnou Běloserskou (1915-1990) bezdětné. Zemřel ve věku 82 let, 27. května 1989 v Moskvě.
Přesto, že se po celou dobu věnoval psaní poezie, nesnažil se ji někde prezentovat a
vydávat. První samostatnou sbírku básní vydal až v roce 1962 pod názvem Pered snegom
(Než napadne sníh) a shrnul v ní svou práci z období 1941–1962. Po čtyřech letech
vydává svou druhou básnickou sbírku Zemle - zemnoje (Zemi všechno pozemské),
která byla opět složena z básní vzniklých od počátku 40. let. Dalšími básnickými sbírkami
byly v roce 1971 Vestnik (Posel), 1979 Volšebnyje gory (Čarovné vrchy) a
v roce 1980 Zimnij deň (Zimní den). Svou nejrannější poezii, jejíž vznik lze
datovat mezi léta 1929–1941 vydal ve sbírce Stichotvorenija. V roce 1982 vyšla
většina jeho díla v souhrnné sbírce "Výbor z díla". V 90. letech následovalo
několik dalších výborů a reedic, z nichž se na Nostalghia.cz dočkalo recenze vydání
z roku 2002.
Jeho verše použil syn Andrej ve filmech Zrcadlo, Stalker a Nostalgie.
V Zrcadle se částečně jedná o autorský přednes. V roce 2004 natočil režisér
Vjačeslav Amirchanjan o básníkovi Arseniji Tarkovském dokument Arseny Tarkovsky:
Eternal Presence. Detaily v oddílu
Filmy.
Česká a slovenská bibliografie:
Arsenij Tarkovskij
Poselství kamene
Odeon, Praha 1973.
Přel. Václav Daněk, doslov Poutník epochami (Jiří Honzík).
Arsenij Tarkovskij
Kniha trávy
Slovenský spisovatel, Bratislava 1989, 105 s.
Přel. Teodor Križka
ISBN 80-220-0092-2.
Doslov překladatele Krása je symbol pravdy (s. 97–104)
Arsenij Tarkovskij
Z poezie
Sovětská literatura 1987, č. 7, s. 114-127.
Přel. Václav Daněk.
Felix Medveděv
"Můj osud shořel mezi verši"
Deset večerů u Arsenije Tarkovského
Sovětská literatura 1987, č. 7, s. 127-136.
Přel. Václav Daněk.
|
