|
Narodil se 30. srpna 1934 v Nižném Tagilu. Po studiích herectví ve Sverdlovsku a na VGIKu započal
hereckou dráhu ve Sverdlovském divadle, později působil také v Novosibirsku,
Sankt Petěrburgu a nakonec v moskevském Divadle komedie. Ve filmu se poprvé objevil
v roce 1964 v televizním snímku Případ Kurta Klauzevice (rež.: G. Panfilov).
V roce 1966 jej Andrej Tarkovskij obsadil do hlavní role filmu Andrej Rublev.
Od té doby pracoval s Tarkovským na všech jeho filmech natočených v Rusku (v
Solaris jako Sartorius, v Zrcadle kolemjdoucí a ve Stalkerovi význačná
role Spisovatele). Tarkovskij mu svěřil i hlavní roli ve své divadelní režii Hamleta.
Vytvořil významné postavy ve filmech Ohněm se nepřebrodíš (1967, rež.:
G. Panfilov), Svůj mezi cizími (1974, rež.: N. Michalkov) a zejména ve snímku
Dvacet šest dní ze života Dostojevského (1980, rež.: A. Zarchi), za který byl
odměněn "Stříbrným medvědem" na MFF v Západním Berlíně (1980). Za zmínku jistě stojí
skutečnost, že jeden z vysněných Tarkovského autorských plánů byl právě životopisný
film o Dostojevském, kde už v roce 1970 uvažoval o Solonicynovi jako jediném možném
představiteli hlavní role. Podle původních záměrů měl být obsazen i do hlavní role
v Tarkovského Nostalgii, ale těžká choroba mu v tom zabránila. Zemřel před
začátkem natáčení 11. června 1982 v Moskvě.
Podle Tarkovského nebyl Solonicyn herec určitého typu s předurčeným image. Jeho herectví
bylo velmi plastické a mnohstranné, byl schopen ztvárnit velice rozdílné typy
a charaktery hrdinů. Herecké kvality i osobní přátelství učinily z Anatolije Solonicyna
jednoho z dvorních členů Tarkovského družiny. Jeho předčasnou smrt Tarkovskij komentoval
jako konec celé jedné své životní etapy.
|
Ceny:
| 1981 - MFF v Západním Berlíně: Cena za hlavní
mužskou roli (Dvacet šest dní ze života Dostojevského) - společně s J. Lemmonem
(Tribute, rež.: Bob Clark).
| |
|