|
|
|
III. DÍL - CESTOU K LÉTU
|
14. Vdovy
|
| Zatopené louky (20.3.1250)
|
Mikoláš bloudí krajem a hledá zbytky Kozlíkovy tlupy. Jeho myšlenky se však stále vracejí zpět...
| Hvozd (19.3.1250)
|
...ke dni, kdy sledoval trosky pluku, vracející se zpět se zraněným Kozlíkem do Boleslavi.
| Zatopené louky (20.3.1250)
|
Mikoláš narazí na rybařící ženy, dcery a děti Kozlíkovy tlupy. Z mužů je tu jen Jan, Simon
a tři pacholci. Mikoláš se setkává s matkou a Marketou. Společně s bratry spřádají plány
na osvobození Kozlíka.
|
Dubový háj (23.3.1250)
[galerie]
|
Mikoláš odvádí Marketu na Obořiště. Když se s ní chce rozloučit, nechce ho Marketa opustit.
Hádka končí milostným objetím. Alexandra, která je provází, nechává milence o samotě. V noci
vypráví Mikoláš příběh jeleního starce. Slibuje jí, že se pro ni vrátí a vezme
si ji za ženu. V tom čase Alexandra (bloudící hájem) narazí na zraněné zvíře, které před ní
ustupuje. Když ho dostihne, poznává v ošklivci Kristiána, který ji zradil. Ubije ho kamenem.
Když se odváží přistoupit blíže...
| Před Roháčkem (15.2.1250)
|
...vidí Kristiána v prosekaném ledu na dně tůně vodního příkopu. Je krásný a sličný, takový, jak ho poprvé poznala.
| Dubový háj (24.3.1250)
|
Marketa se probouzí sama. Vydá se hledat Alexandru. Po chvíli se ozve Alexandřin hlas -
prosí Marketu aby ji nechala ještě chvíli o samotě.
| Obořiště (25.3.1250)
|
Marketa se v rodné tvrzi setkává s Bernardem, který ji vede k otci. Lazar se změnil - nenávidí
dceru tak, jak ji dříve miloval. Vyčítá jí, že se stala kuběnou hrdlořeza a chce, aby se
ho zřekla. Marketa raději odchází z domova. Než však odejde, je poznána Reinerem, který na
Obořišti nocuje se starým Kristiánem.
| Dubový háj (25.3.1250)
|
Marketa přivede starého Kristiána ke hrobu syna. Stihnou tu Alexandru, která hrob střeží. Marketa odchází.
| Marketina vize (léto)
|
Vybavuje se jí obraz kaple, stojící na vrcholu kopce, ke které stoupá zástup řeholnic.
| Dubový háj (25.3.1250)
|
Ona sama se však nalézá na prahu zvlněné, líbezné krajiny.
| Marketina vize (léto)
|
Náhle stojí na prahu kaple. Ohlédne se...
| Dubový háj (25.3.1250)
|
Vidí jeleního starce, který ustupuje mezi stromy. Marketa jej následuje. Jelen mizí v temnu
háje. Pak se ozve hlas převorky...
|
Klášterní basilika (25.3.1250)
[galerie]
|
Marketa je nesena temnou lodí basiliky. Poslední, co spatří, je přísná a nepřístupná tvář
převorky.
|
|
| 15. Královská milost
|
| Hradní sál (1.4.1250)
|
V zemi vládne opět starý Král. Pivo k němu přivádí st. Kristiána a Alexandru. St. Kristián
prosí Krále o milost pro Alexandru, která čeká dítě. Starý Král poručí předvést Kralevice,
který je jeho vězněm. Pivo si zatím vybavuje podrobnosti neslavného tažení.
Lesní šance (18.3.1250)
|
Šance je dobyta. Jako poslední ustupuje Kozlík a Mikoláš. Ten osvobozuje lovčí ptáky připoutané k větvi.
Boleslavské vězení (26.3.1250)
|
Mikoláš s Janem a Simonem se pokusí osvobodit Kozlíka. Jejich pokus ale dopadl neúspěšně.
Jan a Simon jsou zabiti, Mikoláš těžce zraněn.
| Hradní sál (1.4.1250)
|
Snaha starého Krále pokořit syna vyzní naprázdno. Rozhodnutí o milosti pro Alexandru se nakonec
stane vedlejší záležitostí a král ho ponechává na vůli st. Kristiána. Celá věc přerůstá
ve spor mezi Králem a Kralevicem o koncepci vlády.
|
| 16. Boží milost
| Poznámka: ve výsledné verzi filmu zůstal motiv malého Václava, který odvádí Markétu za Mikolášem na Boleslav
[galerie]
| Klášter (14.4.1250)
|
V noci převorka prodlévá v nesoustředěné modlitbě, rozrušena vilným počínáním mladičké novicky, která jí přinesla mléko. Opouští celu.
Klášterní sad (14.4.1250)
|
Vchází do zahrady, kde nalezne spícího chlapce - Václava. Ten pokládá v temnotě převorku za
Marketu a vyřizuje jí vzkaz od Mikoláše, vězněného v Boleslavi. Mikoláš jí prosí, aby za ním
přišla. Převorka před chlapcem uteče. Později ale Marketu pustí.
|
|
17. Vdovy
|
|
Boleslavské vězení (15.4.1250)
[galerie]
|
Pivo vyvádí Kozlíka, za nimi nesou vojáci umírajícího Mikoláše. Blíží se hodina popravy. Pivo
v přítomnosti Kozlíka spojí ruce Mikoláše a Markety. Smutný průvod se dá na další cestu, Pivo
s Kozlíkem jdou vedle sebe jako dobří sousedé. Marketa nemá sil, aby je následovala, pokouší
se o ni mdloby...
| Marketina vize (březen - léto)
|
Marketa následující jeleního starce, který jí zmizel, prodírá se lesními temnotami, náhle
stane na pokraji vyprahlé holé paseky, která se bělá kostrami a parožím uhynulých jelenů.
V dálce vidí Mikoláše, který se mezi kostrami zvířat potácí pryč. Pak se zastaví a padne
jako podťatý. Zmizí, splynuv se zemí, která jej vstřebá.
|
|
|
Epilog
|
| Krajina (1.8.1250)
[galerie]
|
Nad Marketou se prostírají čistá nebesa. Shledává se s Bernardem, který se raduje že vidí
Marketu a chce, aby spolu vandrovali světem. Na neštěstí se kozička, která vystřídala nebohou
ovečku, pustí jinou cestou a nadávající Bernard se za ní rozběhne. Tak se cesty
Bernarda a Markety, která je v požehnaném stavu, rozcházejí, sotva se setkali. Krajinou zní
do daleka Bernardovo volání: "Markéto!"
| | | | | |
|