František Pavlíček, spoluscénárista Markety Lazarové, oslaví 20. listopadu své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti se připravuje také vydání jeho vzpomínkové knihy "Návraty".

Dramatik, spisovatel, scénárista, bývalý ředitel Vinohradského divadla a na začátku devadesátých let také 1 rok ústřední ředitel Československého rozhlasu ve své knize vzpomíná na svou profesionální dráhu, zajímavé osobnosti i na své tvůrčí lásky. V knize se nepochybně objeví i vzpomínky na spolupráci s Františkem Vláčilem na scénáři Markety Lazarové. Pavlíčkova filmová scénáristická práce, byť je nejčastěji spojována právě s Marketou, byla ale mnohem širší. Díky podpisu textu 2000 slov a následně i Charty 77 se ovšem jeho jméno nesmělo uvádět v titulcích filmů a televizních inscenací. A tak jeho autorství řady pozoruhodných a divácky úspěšných projektů (Babička, Tři oříšky pro Popelku, Princ Bajaja) zůstalo veřejnosti utajeno.

Knihu vzpomínek Návraty chystá k vydání Český rozhlas. Bližší nakladatelské údaje se mi zatím zjistit nepodařilo. Proto přijměte zatím jako závdavek alespoň jeden internetový tip: na webu Českého rozhlasu si můžete přečíst článek Roberta Tamchyna z 20. listopadu 2000 o Františku Pavlíčkovi, kde jsou umístěny i audio ukázky z Pavlíčkových rozhovorů. Pasáž o Marketě Lazarové jsem si pak dovolil z těchto stránek převzít:

Myslím ale, že to skutečné a jednou provždy nezpochybnitelné absolutorium v oboru filmového scénaře získal František Pavlíček už v polovině šedesátých let při spolupráci na Vláčilově Markétě Lazarové. Je to po všech stránkách vyjímečné a monumentální dílo, které překračuje obvyklý rámec obrazového přepisu literární předlohy. Ani Vančurův román oběma Františkům - Vláčilovi i Pavlíčkovi nestačil a je proto ještě bohatší o další motivy převzaté z Obrazů z dějin národa českého, všímá si bohatosti základů filmové Markéty Lazarové tehdejší kritika. Autoři nechtěli ilustrovat, scénář byl proto zajímavou ukázkou moderní alchymie, v níž se jedno umělecké skupenství mění v druhé a z níž nikdo nevychází poražen - ani literatura ani film. Markéta Lazarová i po letech jen potvrzuje, co je pro scénaristickou práci Františka Pavlíčka tak příznačné - to je důkladná a pečlivá práce s jazykem s ohledem na dobu, místo a okolnosti děje vybraného příběhu, je to schopnost psát role přesně na tělo pro vybrané herecké představitele, ale je to i Pavlíčkův smysl pro vizuální představivost, který zůstává citlivým služebníkem jeho příběhů podle stylu vybraného média, ať už je to divadelní hra, film nebo scénář rozhlasové pohádky. Dbát o slušnost není neslušné - říká na okraj dnešní doby spisovatel a dramatik František Pavlíček...