Stíny horkého léta
recenze DVD (Bonton)
Další bontonský disk s filmem Františka Vláčila přináší ve své době velmi úspěšné Stíny horkého léta, natočené prakticky bezprostředně po Dýmu bramborové natě. Vláčil se tímto snímkem opět obrátil k historickým námětům v komorním dramatu horského sedláka Ondřeje Barana, jehož rodinu drží na osamocené horské usedlosti tlupa všeho schopných banderovců.
Stíny horkého léta z roku 1977 zahajují ve Vláčilově tvůrčí dráze období, v němž na několik let přestal figurovat jako autor či spoluautor námětu a scénáře a posunul se víceméně do role klasického adaptátora. Samozřejmě mu zvoléná témata byla vždy něčím blízká, osobně se mi ale zdá, že v tomto i většině následných filmů (Koncert na konci léta, Hadí jed a Pasáček z doliny) se u Vláčila projevuje i určitá tvůrčí stagnace. Především dříve tak bohatá výtvarná fantazie, jíž Vláčil dokázal popustit uzdu či ji naopak "krotit", vždy v závislosti na ztvárňované látce, jakoby postupem času nedokázala opustit určité osvědčené estetické vzorce. U Stínů to ještě není tak patrné, protože jde o námět, který vyžaduje některé "konvenční" postupy. Scénář Jiřího Křižana nese nejen charakteristické prvky svého autora, zejména důraz na "chlapáctví" hlavního hrdiny, ale je především první téměř ryze žánrovou látkou, kterou Vláčil ve své tvorbě zpracoval. Schéma izolované komunity, rodiny na statku ve valašských horách, vpád cizích násilníků, kteří drží všechny "trumfy" v rukou, zkouška rodinných vztahů v situaci existenčního ohrožení (zde zejména vztah otec - syn), určitá stoická uzavřenost hlavního hrdiny, budící zdání rezignace na situaci - to vše jsou motivy, vyskytující se v podobné konstelaci v řadě jiných snímků. Ne nadarmo se tak Stínům někdy přezdívá valašský western.

Samozřejmě to neznamená, že by film byl nějak méněcenný. Situační zápletky, rozvržení postav a jejich vzájemné vazby jsou sice do jisté míry dané a předvídatelné, o to víc se ale myslím ve filmu lze ponořit do podoby, kterou mu Vláčil dal. Ať už se jedná o nasnímání prostor dřevěné horské usedlosti, Liškovu hudbu "na pozadí", dobře navozující atmosféru blížícího se konfliktu nebo o herecké obsazení. Právě v tom je myslím další kvalita díla. Zdá se mi, že u tohoto druhu filmů je podstanější zvolit dobře herecký typ než postavy přepsychologizovat. Výběr herců zvolených pro jednotlivé role je myslím přesný a z nich mne vždy nejvíce poutal Gustav Valach, jehož mlčenlivost a určitá "nabručenost" našla v roli doktora ideální plochu pro své vyjádření. Motivy jednání postav Vláčil neodhaluje prvoplánově, ale nechává diváka, aby na ně postupně přišel sám. V tom je mu nejbližší právě postava doktora, který se na statek dostane jako "nezúčastněná" strana a mlčky pozoruje dění, jednání hrdinů a vposledku z okna i vyústění celého dramatu.

Bontonský disk je vytvořen podle identického mustru, jaký tento vydavatel praktikuje již léta - vlastní film doprovozený alternativní titulkovou sadou, dva až tři rozhovory, fotogalerie a filmografie; přičemž zpravidla pětiminutové rozhovory mívají charakter spíš útržkovitých vzpomínek než plánovitého "výslechu" či zpovědi. Vlastní přepis filmu také ničím nevybočuje ze "standardů" vydavatele. Barevné podání se zdá dobré, problém ale vidím u scén natočených ve tmě nebo ve stínu. Jsou příliš tmavé a místy v nich není vidět vůbec nic. Chápal bych to ještě v sekvencích, které jsou nasvícené ostrým bočním světlem (např. oknem, viz scéna rvačky Ondřeje a "Bělovlasého"), kde se zápasící dvojice ze stínu stodoly jen občas vynoří do paprsku světla pronikajícího dovnitř okénkem, i ve scénách, kde je jasné co se ve tmě děje. V řadě jiných míst ale téměř úplné zatmění částí obrazu pociťuji jako rušivé. Během sledování filmu jsem si také všiml, že občas se u pravého okraje objeví intenzivní kmitání jasu obrazu. Není to patrné během celého filmu, ale jen na pár místech. O míře dropoutů a škrábanců, především na začátcích a koncích filmových dílů, se asi nemá cenu víc rozepisovat. Mechanická poškození nejsou sice velká, ale občas to v obraze docela hodně "zaprší".

Zvuková stopa v DD 2.0 je bezproblémová, lze k ní zapnout sadu českých titulků pro neslyšící. Bonusová část obsahuje především tři rozhovory. Jiří Bartoška, Marta Vančurová a kameraman Ivan Šlapeta si ve svých cca 5 minut dlouhých ohlédnutích vybavují některé momenty z příprav a natáčení filmu ve fojtství ve Velkých Karlovicích nebo ze setkání s Františkem Vláčilem. Upozornit musím na bohatou fotogalerii, kde je vedle snímků ze samotného filmu i poměrně hodně fotografií zachycujících Vláčila při natáčení, při práci s herci nebo za kamerou.



Stíny horkého léta (DVD)
1977, 100 min.
PAL, bar., 1.33:1, mono (DD 2.0)
titulky: české pro neslyšící
vydavatel: Bonton (2008)
Region 0
Bonusy: rozhovory (J. Bartoška, M. Vančurová, I. Šlapeta), filmografie, fotogalerie

[na Nostalghia.cz publikováno 26. května 2008]

TOPlist

© 2005-2016 Nostalghia.cz
© 2005-2016 Petr Gajdošík
nostalghia(zavinac)nostalghia.cz


Prezentace na síti Facebook a G+