|
|
Diskuzní fórum
Fórum je určeno k diskuzi o všem, co se může týkat Andreje Takovského, jeho filmů nebo třeba těchto stránek. K Tarkovského filmům jsou založena samostatná fóra (viz sloupec vlevo).
Chcete-li zde upozornit na nějakou aktualitu (přehlídka, publikace ap.) je to možné, ale raději zašlete tuto informaci také administrátorovi, který ji umístí na úvodní stranu.
Zachovávejte prosím "netiketu" a využívejte fórum k tématům k nimž je určeno. Příspěvky nesplňující pravidla slušné komunikace budou odstraněny!
Zobrazit příspevky:
1-20
| berdy | | uff@post.cz | | 8. 05. 2004, 18:32:01 |
Bohužel nemohu sehnat české titulky k tomuto nádhernému filmu.
Poradí mi někdo, kde je najdu?
Děkuji. |
| Petr | | petr@nostalghia.cz | | http://www.nostalghia.cz | | 11. 02. 2002, 23:55:01 |
Zrcadlo je pro mne nejzáhadnějším a dost dobře možná i nejkrásnějším Tarkovského filmem. Snad je to proto, že v něm prvoplánově není přítomen filozofický a světonázorový rozměr. Ne Ne že by tam nebyl, ale Tarkovský ho nezdůrazňuje. Objevuje se tam "mimoděk", jako přirozená součást každého lidského života. Kdykoliv jsem Zrcadlo viděl (a nejspíš kdykoliv je uvidím i v budoucnu), měl jsem co objevovat, vždy jsem viděl něco nového, jiného... Do jisté míry je to zákonitě vlastnost filmů, které nevypráví lineární děj s hrdiny, příběhem, zápletkou a jejím rozuzlením, ale navíc (a to zejména) to je vlastnost vyprávění, které vychází z opravdového nitra, duše člověka, jenž jej předkládá divákovi. Svěřuje se mu. Jen v takovém případě se může film, který se pro většinu obecenstva sestává z řady více či méně nesouvisejících obrazů (s takovými reakcemi mám zkušenosti ze svého nejbližšího okolí), stát opravdovou výpovědí nejen o sobě samém, ale i o světě jako takovém. V Zrcadle toto "zvnitřnění" cítím ze všech Tarkovského filmů nejvíce. Tarkovský je zde podle mne nejautentičtější, nejvíce svůj. Tím jej samozřejmě nechci podezírat z toho, že v jiných filmech tomu tak není, ale myslím, že Zrcadlo v míře introspekce nemá v jeho tvorbě obdobu. Jistě tomu napomáhají autobiografické motivy, které ve filmu převažují více než jinde, ale jenom v jejich intenzitě to není. Vždyť řada sekvencí, obrazů, motivů zde má širší roli. Už samotný začátek filmu se scénou lékařské hypnózy a slova "Mohu mluvit...", Brueghelův obraz zimních lovců, který je zde citován také kompozicí zimní krajiny, četba Puškinova dopisu Čaadajevovi o historické roli Ruska (pro mne jedna z nejpůsobivějších scén filmu), Bachovy pašije... to vše zde má podle mne mnohem obecnější význam, který přesahuje pojem autobiografie. |
Zobrazit příspevky:
1-20
|
|
