| |
|
|
Vladimir Bortko
Narodil se v roce 1946 v Moskvě. Po vyučení v Kyjevském geologickém učilišti (ejhle,
geolog! :-)) nastoupil v letech 1965-1966 vojenskou službu, poté pracoval tři roky
jako inženýr v armádním projekčním ústavu. V roce 1969 se přihlásil na Kyjevský
institut dramatických umění, který absolvoval v roce 1974. Pracoval jako asistent
režie, od roku 1980 se věnuje samostatné režii. Po vcelku nevýrazných filmech následoval
v roce 1988 mimořádný úspěch s adaptací Bulgakovovy novely Psí srdce.
V roce 1991 natočil válečné drama Afgánský průlom. Po úspěchu seriálu
Idiot (2003) nyní natáčí seriálovou adaptaci románu Mistr a Markétka.
[Filmografie na IMDb]
|
|
Televizní seriál režiséra Vladimíra Bortka Idiot, natočený v roce 2003 podle
románu F. M. Dostojevského, je v Rusku událostí roku. Desetidílná televizní adaptace
sklidila jednoznačný divácký ohlas a získala již i několik cen. K této předloze měl
velmi intenzivní vztah i Andrej Tarkovskij, který se více než deset let snažil
přesvědčit kompetentní místa o smysluplnosti adaptace Dostojevského Idiota. Více
o tom v samostatném článku Téma Idiot.
Na následujících řádcích jsem se pokusil shrnout nejpodstatnější informace k seriálu,
který podle všeho jistě za pozornost stojí (a nejen pro určitou souvislost s Tarkovským).
Vladimír Bortko má s adaptacemi klasických literárních děl své zkušenosti. Vysoce
hodnocená byla například jeho filmová podoba (televizní film) Bulgakovova románu Psí
srdce z roku (1988) o níž se na ruském internetu můžete třeba dočíst, že jde o
"fetiš ruské inteligence". Úspěch seriálu Idiot z roku 2003 pak předznamenal
Bortkovu nejnovější práci, televizní sérii Mistr a Markétka, jehož uvedení je
ohlášeno na rok 2005.
Bortko natočil seriál s producentem Valerijem Todorovským, kameramanem
deseti 70-ti minutových epizod byl Dmitrij Mass, hudbu skládal Igor Korneljuk. V hlavních
rolích vesměs hvězdného obsazení se představili Jevgenij Mironov (Miškin), Vladimir
Maškov (Rogožin) a Lydija Veleževová (Nastasja Filipovna). Další postavy ztvárnili Inna
Čurikovová, Oleg Basilašvili, Michajl Bojarsky, Andrej Smirnov, Alexej Petrenko ad.
Všechny předchozí adaptace románu se vzhledem k jeho komplikovanosti a celé řadě paralelně
se vyvíjejících dějových liní, musely spokojit se soustředěním se jen na vybranou dějovou
linku nebo na omezený úsek románu. Režisér Bortko se pokusil soustředit na tragickou
stránku díla. Prostudoval si podrobně Dostojevského životopis (včetně jeho slavných
deníků) a osobně si prošel v Petrohradě všechny lokality, kam Dostojevskij zápletky svého
románu umístil. Děj je tak v maximální míře rekonstruován přesně v lokalitách v nichž
se odehrává i v předloze. Naprostá většina scén vznikla v Petrohradě, část v Moskvě a
menší sekvence ve Švýcarsku (analogicky knize). Kostýmy a rekvizity se používaly v
maximální míře originální, nové napodobeniny se vyráběly až pro doplnění nesehnaného
rekvizitáře. Pro účely natáčení tak byly využity veškeré dostupné historické sbírky a
depozitáře (ale zároveň byl také skoro vykoupeny obchody s antikvárním zbožím). V
seriálu zůstaly zachovány všechny dějové linie a to přesto, že více než polovina knižních
dialogů byla odstraněna. Přesto podle Bortka zůstal zachován duch románu a je přesvědčen,
že kdyby Dostojevskij mohl jejich práci vidět, byl by spokojený.
Kladná divácká reakce překvapila jak tvůrce, tak televizní kanál Rossija, který od května
2003 seriál uváděl. Sledovanost předčila i jinak velmi vysoký raiting "soap oper", akčních
nebo detektivních filmů (podle statistik se z každé desítky Rusů, sledujících v době
vysílání seriálu televizi, dívalo osm na Idiota!). Na ruských chatech najdete
dlouhé diskuse nejen o seriálu samotném, ale vůbec o jednotlivých postavách a zápletkách
románu. Kritická obec shodně vyzdvihuje režijní práci, herecký projev i vysokou míru
věrnosti literární předloze, přičemž adaptace pro filmové vyprávění ději nijak neublížila
(právě na tom museli všichni předchozí adaptátoři slevovat). Pro kvality seriálu pak
svědčí i nejen ruská národní filmová cena Zlatý orel pro nejlepší tv seriál, ale také
Literární cena Alexandra Solženicyna,
pro režiséra Bortka a herce Jevgenije Mironova, poprvé udělená někomu mimo oblast
literatury.
Ačkoliv je v současné době seriál s úspěchem uváděn v několika zahraničních televizích,
podle telefonického dotazu Česká televize o jeho zakoupení neuvažuje. Zájemci o seriál
tak budou asi muset využít toho, že v Rusku i v USA již vyšel i v čtyřdiskovém DVDboxu.
V Rusku vydala boxset společnost CP-Digital v reprezentativním balení, se zvukem v
DD 5.1 a regionálně nekódovaný. Cena boxu se zde pohybuje kolem 1.850,- rublů. V USA je
čtyřdiskové balení distribuováno v nezměněné podobě, jen převedené do normy NTSC a
obohacené o anglické titulky (ale obaly zůstávají v azbuce). Cena se pohybuje kolem
50 dolarů.
Vladimír Bortko realizoval ve svém seriálu mj. také dávný sen Andreje Tarkovského,
přinést divákům Dostojevského Idiota v podobě televizního seriálu. Více se o tom
rozepisuji v samostatném článku Téma Idiot.
|
