|
|
|
Nostalgie
(Nostalghia)
Zóna-Aerofilms (2008)
DVD
Region 0
Nostalgie (Nostalghia, 1983), 121'
Režie: Andrej Tarkovskij
PAL čb/br., 1.66:1 (anamorfní)
italsky, rusky (DD 2.0), české titulky (Anna Kareninová)
Jeden den Andreje Arseňjeviče
(Une journée d´Andrei Arsenevitch, 2000), 54'
Režie: Chris Marker
PAL, barevně, 1.33:1
francouzsky (DD 1.0), české titulky (Jiří Dědeček)
Booklet: rozhovor s A. Tarkovským, z korespondence AT, rozhovor s O. Jankovským, textové
biografie (A. Tarkovskij, O. Jankovskij, E. Josephson, D. Giordano, G. Lanci,
T. Guerra, Arsenij Tarkovskij)
|
|
|
|
Když jsem před téměř sedmi lety spouštěl tyto stránky na doméně Nostalghia.cz, byla pro mě
Tarkovského Nostalgie filmem nedosažitelným, známým jen ze zrnité videokazety a jedné
usmolené kinoprojekce v Projektu 100. Byl to film z
těch nejnedosažitelnějších, opředený aurou tajemství a mystiky. I to byl důvod (i když ne
jediný) proč jsem tehdy zvolil pro název celé domény originální titul filmu. Dnes
již mám k tomuto dílu naštěstí střízlivější postoj, v kontextu jiných Tarkovského filmů
myslím v mnohém i kritický. Nostalgie pro mne ale přesto zůstává výjimečným dílem,
které by do ediční řady Netuctové filmy právem patřilo, i kdyby v něm žádný jiný Tarkovského
film nevyšel. Nyní je tedy na světě české DVD nabízející film v přepisu, jehož kvality zdaleka
přesahují všechna doposud vydaná DVD s Tarkovského filmy. V jistém smyslu tak lze teprve
toto DVD považovat za skutečnou premiéru Tarkovského Nostalgie v českých zemích, protože
všechna dosavadní uvedení filmu na plátnech českých kin byla buď polooficiální nebo k nim
byla použita zdevastovaná filmová kopie (více o tom viz úvod bookletu přiloženého k DVD).
Kmenový titul stránek Nostalghia.cz měl smůlu nejen v kinodistribuci, ale i ve své cestě
na digitální nosiče. Před lety vyšel na DVD v USA (Fox Lorber), které i přes svou technickou
nedokonalost zůstávalo dlouho nejlepším dosažitelným vydáním. Japonská kvalitní edice
(Pioneer) byla už v době svého vydání nedosažitelná, evropské vydání (Artificial Eye) pak
bylo těžkým zklamáním (viz recenze).
Následující ruská edice (Ruscico) situaci
Nostalgie o mnoho nevylepšila a po dlouhých letech se Tarkovského fanoušci začali
pomalu smiřovat s tím, že Nostalgie zůstává zakletým dílem. Zlom přišel až v letošním
roce. Došlo totiž k realizaci úplně nového přepisu z originálních zdrojových materiálů a za
asistence kameramana snímku Giuseppe Lanciho vznikl master, jehož kvality berou dech. Aby
bylo rozuměno: berou dech u filmu, který je starý 25 let a k jehož výsledné podobě nebylo
v zásadní míře použito žádných digitálních "žehlících" technologií. Obraz přepisu je sice
krásně čistý, s přirozeným podáním barev i polostínů, neztrácí ale parametry filmového obrazu
(čímž samozřejmě myslím filmové zrno, občasné lehké rozostření, které je přirozenější
lidskému vnímání než dokonalá ostrost, nepatrné chvění apod.). Kdybych chtěl hledat v obrazu
chyby, patrně bych nějaké našel, ale bylo by to jen účelové hnidopišení. Našel jsem vlastně
jen jediné místo, kde může být pozornost diváka od děje odvedena nepřirozeným obrazovým
jevem - v černobílé snové scéně, v níž jde Andrej pustou ulicí. Hlavně v místě, kde se zastaví
u skříně se zrcadlem, se celý obraz jakoby rozvlní. Na první pohled to vyvolává dojem
nerovnosti filmového pásu, ale pravá příčina této vady bude asi jiná (vada komprese?),
protože obraz je po celou dobu ostrý (u zvlněného filmu by patrně nebyl). Osobně mám dojem,
že co do obrazové kvality jsem až nyní Nostalgii viděl pořádně. Vybavuje se mi např.
jeden dříve vůbec netušený detail - ve scéně v hotelovém pokoji, když za oknem prší, se v
jednom okamžiku z venkovní zdi odloupne velký kus promáčené omítky a "steče" dolů...
Ještě pozoruhodnější je zvuková stopa, zachovaná v původním mono formátu (dvoukanálově).
Právě zvuk byl u všech předchozích zahraničních vydání největší slabinou, buď byl velmi
zašuměný nebo zvuková stopa postrádala dynamiku a byla nezřetelná. Tento přepis je na tom
diametrálně odlišně. Čistota a průzračnost zvukové stopy souzní s obrazem, nabízí netušené
detaily a umocňuje tak dojem z díla, které lze vlastně poprvé vidět v dokonale sdělné formě.
A superlativ třetí: české titulky Anny Kareninové. Krásné, precizní, čistý jazyk. Překlad
krásně dovysvětluje mnohé ze souvislostí filmu. S vědomím výše řečeného tak musím hodnocení
uzavřít s tím, že české DVD nabízí Nostalgii v u nás zatím netušené kvalitě a kráse.
Troufám si i tvrdit, že je to jeden z nejkrásnějších přepisů Tarkovského filmu jaký jsem na
DVD vůbec viděl (pro mne asi společně s criterionským Solarisem). Čistoty obrazu není
dosaženo výhradně digitálními technologiemi (viz starší disky společnosti Ruscico), ale
pečlivou prací se zdrojovými filmovými materiály, která by měla být vždy základem.
Přítomnost bonusového dokumentu Chrise Markera Jeden den Andreje Arseňjeviče z roku
2000 je na DVD s Nostalgií trošku překvapující. V bonusech by to určitě mnohem víc
slušelo filmu Tepmo di viaggio, který natočil Tarkovskij s Guerrou v průběhu práce
na scénáři Nostalgie (více o dokumentu viz
recenze britského DVD). I přes největší snahu
českého vyadvatele se ale nepodařilo domluvit s majitelem práv k filmu (RAI) a tak byla
zvolena "schůdnější" varianta francouzského dokumentu, který sice vznikal až v průběhu
natáčení a dokončování Oběti, s Nostalgií má ale i tak mnoho styčných bodů -
v ideové rovině je to např. motiv zdůraznění rozdílů západního a ruského vnímání světa a
umění nebo motiv odtržení od vlasti. V dokumentární rovině je Markerův film mimořádně cenný
pro zachycení okamžiku, kdy byl po mnoha letech odloučení povolen Tarkovského synovi Andrejovi,
jehož ruské úřady "věznily" od roku 1983 v Rusku, výjezd za rodiči na Západ. Okamžik příletu
a vítání s matkou na letišti, setkání s již těžce nemocným otcem patří mezi nezapomenutelné okamžiky...
Dokument byl před lety uveden i v České televizi pod zavádějícím názvem Putování Andreje Arsenjeviče.
Vydání na DVD se přidržuje překladově i kontextově správného názvu. Autorem českých titulků
je stejně jako u televizní verze Jiří Dědeček. Je vhodné připomenout, že dokument existuje
ve dvou verzích - mezinárodní (s oddělenou zvukovou stopou pro případný komentář v národním
jazyce) uvedla právě ČT - a francouzské, kde komentář namluvila herečka Marina Vlady, manželka
Vladimíra Vysockého. Právě tato francouzská verze byla převzata pro české DVD. Obrazová
kvalita dokumentu samozřejmě není dokonalá jako film Nostalgie, myslím ale, že to
nikdo ani nečekal. Dokument vznikal částečně na 16 mm film, částečně přebírá obrazový materiál
z jiných filmů nebo dokonce z videozáznamů. Jeho hodnota tkví především v autenticitě
obrazového záznamu.
Na disku tentokrát nejsou obvyklé textové bonusy. V případě Nostalgie totiž byly
všechny přesunuty do přibaleného bookletu (40 stran). Na jeho stránkách čtenář najde rozhovory
s Andrejem Tarkovským a Olegem Jankovským, dopisy Andreje Tarkovského, verše z filmu, portréty
tvůrců aj. Vše je doprovozeno fotografiemi z filmů. Malá poznámka k textům: v případě Andreje
Tarkovského byl zvolen rozhovor s Hervé Guibertem pro Le Monde z roku 1983. Jeho podstatná
část vyšla v českém překladu Miloše Fryše před lety v samizdatovém
Zrcadle, pro booklet byl ale
rozhovor přeložen znovu a navíc v kompletní verzi (Michal Petříček). Rozhovor s Olegem
Jankovským byl převzat z Týdeníku televize, kde ho před lety publikoval Jiří Houdek. Jistě
objevné budou pro mnohé Tarkovského dopisy Jermašovi nebo varianty překladu veršů Arsenije
Tarkovského (zběhlejší diváci vědí, že kolem sporu o překlad poezie do cizího jazyka se točí
část diskuse hlavních postav filmu).
[obálka bookletu k DVD Nostalgie]
Jiné recenze disku:
25fps
|