| |
| | |
|
|
|
|
|
|
Zajímavosti a kuriozity ve filmech Andreje Tarkovského
|
| |
| |
| |
| |
|
|
Podrobné zkoumání filmů obvykle přináší objevy větších či menších "prohřešků" proti logice
děje, výstavbě scény, jednání postav, kompozici obrazu apod. Na internetu je dokonce hned
několik serverů nebo chatů věnujících se této tematice. Výjimkou nejsou ani filmy Andreje
Tarkovského. I v nich lze najít drobná přehlédnutí odrazu kamery v zrcadle, kolejí od
kamerového vozíku v záběru, pochybení skriptu u kostýmních úprav, jiné rozmístění předmětů
ve dvou po sobě jdoucích záběrech aj. Tarkovskij, stejně jako řada jiných tvůrců, také
často do svých filmů záměrně zakomponoval nějakou tu "záhadu" či skryté sdělení, ve svých
školních filmech si dokonce i zahrál. Všechny tyto nelogičnosti, zajímavosti a kuriozity
se snaží podchytit tato stránka, která je přibližuje pomocí obrazových ukázek s komentářem.
Primárně zde tedy nejde o zachycení skrytých výkladů, významů a symbolů, majících vztah
k ději a autorskému sdělení - ty jsou součástí uměleckého záměru a jako takové je v tomto
případě ponechávám stranou. Zde mi jde jen o přehled míst, která ve filmech "neladí" nebo
mají raritní či jinak zajímavý charakter. I když jde někdy možná o přílišnou šťouravost,
soudný čtenář snad pochopí, že smyslem není ukázat Tarkovského nedokonalost a nedůslednost.
Podobných míst je obecně dost a dost ve většině filmů. Na vyznění samotného díla navíc
nemají nejmenší vliv a tak je lze brát opravdu jen jako rarity. Současně připojuji také
několik ukázek, jež jsou zvláštní jen pro českého diváka. Samy o sobě nejsou žádným
pochybením, zmiňuji jen pouze jako zajímavosti. Informace o problematických místech jsou
sesbírány z různých internetových zdrojů, z vlastních zjištění i z postřehů jiných diváků.
Tím také naznačuji, že další upozornění na zajímavá a kuriózní místa v Tarkovského filmech
uvítám.
|
|
[Zabijáci]
[Dnes propustka nebude]
[Válec a housle]
[Ivanovo dětství]
[Andrej Rublev]
[Solaris]
[Zrcadlo]
[Stalker]
[Nostalgie]
[Oběť]
| |
|
|
Zabijáci (1956)
|
Andrej Tarkovskij v roli bezejmenného návštěvníka baru.
(Kliknutím lze zvětšit.)
V této scéně si Tarkovskij ve filmu píská melodii písně Lullaby of Birdland,
písně o svobodě, kterou v roce 1952 napsali George Shearing a B. Y. Forster a jíž v
polovině 50. let často doprovázel své vysílání Hlas Ameriky.
|
|
|
|
Hodiny nad barovým pultem
Poloha malé ručičky neodpovídá ukazovanému času. Nicméně to není to nejpodstatnější... Více
viz následující sekvence ukázek.
|
| Na začátku filmu je velká ručička cca na 20. minutě.
|
| O něco později na 50. minutě, což by bylo snad stále vpořádku.
|
| Při příchodu návštěvníka (Tarkovskij) jsou na 10. minutě,
malá ručička stále ve stejné poloze.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
| Po několikaminutovém zdržení návštěvník (Tarkovskij) odchází
(viz odraz v zrcadle), malá ručička je na 19. hodině, velká ukazuje celou. Čas se tedy posunul
buď o 10 minut zpět nebo o 50 minut dopředu.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
| |
| |
| |
|
|
Válec a housle (1960)
|
| Scéna je dosvícena reflektorem postaveným za kamerou a tak
se při pomalém stoupání kamery na konci záběru ve výklenku stěny domu vpravo krátce objeví
stín kamerového jeřábu.
|
| |
|
|
Ivanovo dětství (1962)
|
| Andrej-Michalkov Končalovskij v epizodní roli bezejmenného
vojína.
|
| |
|
|
Andrej Rublev (1969)
|
| Krátce po Rublevových slovech, že "nic není tak hrozné,
jako padající sníh v chrámu" přistane v detailu Duročky na její hlavě bílé pírko, imitující
sněhové vločky.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
| |
|
|
Solaris (1972)
|
|
|
|
Česká kniha v Solaris! Ve scéně Bertonovy návštěvy u Krise stojí na okně kniha
(viz 1. foto vlevo dole). Při podrobnějším pohledu lze poznat, že jde o knihu českou,
s obálkou charakteristickou pro ediční řadu Kolumbus nakladatelství Mladá fronta (viz 2.
foto, detail). Po krátkém pátrání byla inkriminovaná kniha identifikována. Jedná se
o cestopis Johna Walshe a Roberta Gannona Času je málo a voda stoupá, který vyšel
v roce 1970 (tedy krátce před natáčením Solaris, jehož uvedení proběhlo v roce 1972).
Kniha popisuje dobrodružnou cestu za ohroženými druhy zvířat v amazonských pralesích, do území,
které má být zatopeno přehradou. K Solaris nemá evidentně vztah. Otázkou je, jak a
proč se tam dostala? Může jít o neuvěřitelnou náhodu, danou tím, že Tarkovskij hledal knihu
s latinským písmem, možná hrála roli i modrá obálka, která se do žlutě laděné kompozice hodí.
Kniha byla filmaři možná koupena v prodejně českých knih (kde některé knihy bylo možné
zakoupit prakticky současně s jejich vydáním v Čechách), na místě jsou ale i úvahy, že ji
vlastnil někdo (český student?), kdo byl přítomen na natáčení... Možností je řada.
[Detail objevil a Nostalghia.cz zaslal Michal Petříček.]
|
|
|
V jednom z následujících záběrů je kniha vidět opět, tentokrát ale otočená vzhůru nohama
(viz vlevo dole). V následné černobílé večerní sekvenci (zde již neukázané) je postavena
opět správně.
|
|
| Scéna sledování televizní reportáže o Solaris. Hlas
neviditelného komentátora namluvil samotný Andrej Tarkovskij.
[Nostalghia.cz zaslal
Michal Petříček.]
|
|
| Nádobí a ovoce na stole v dešti změnily v následujícím
záběru svou polohu a umístění (viz 2 foto vlevo).
|
|
|
|
| Odraz kamerového vozíku, kabelů ke kameře, nohou a rukávu
světlé košile kameramana ve skle obrazovky při scéně Krisova prohlížení Gibarjanova záznamu.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
|
| Do zvukové stopy tohoto záběru je velmi slabě namíchán
hudební motiv z filmu Andrej Rublev.
|
|
| Hari s Krisem u stolu v knihovně. V následujícím záběru
vchází do místnosti dr. Snaut... (viz 2 foto vlevo)
|
| ... V zrcadle vpravo od dveří do knihovny se odráží Hari
s Krisem před úplně jiným pozadím, než v předchozím záběru. Hlavně ale nesedí zrcadlově
obráceně (odraz v zrcadle), jak by měli.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
|
| Scéna v knihovně - ve dvou těsně po sobě jdoucích záběrech
je použit jiný svícen (viz výška svíček vs. svislé držadlo svícnu na dvou obrázcích vlevo).
|
|
|
|
| Kris klesne před Hari na kolena, v záběru je zřetelně
vidět, že Hari je bosá.
|
| V následujícím dlouhé záběru má ale Hari na nohou boty.
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
| Po zbytek scény v knihovně už je opět bosá.
|
|
| V zrcadle na zadní stěně se kromě nehybně stojícího Krise
odráží i stín pohybující se kamery, kterou Kris sleduje.
|
| Svíčky ve scéně ztráty gravitace by asi nehořely směrem
vzhůru...
|
| |
|
|
Zrcadlo (1975)
|
| Stín mikrofonu na stěně v levém horním rohu, častý
prohřešek v řadě filmů. V této scéně je ale možná ospravedlnitelný tím, že může být pokládán
za součást televizního záznamu, který hrdina sleduje.
|
| Pro záběry z konce války byly použity mj. záznamy z
osvobozené Prahy.
|
| Koleje po nichž kamerový vozík s kamerou odjíždí do lesa
se krátce mihnou v pravém dolním rohu záběru.
|
| |
|
|
Stalker (1979)
|
| Monogram na přilbě hlídkujícího policisty je výmluvný...
|
| ...stejně jako "značka" cigaret v rukou Stalkerovy ženy. (Kliknutím zvětšit)
|
| Slavný detail útržku kalendáře v apokalyptické sekvenci,
některými autory "interpretovaný" jako Tarkovského předpověď vlastní smrti. Tarkovskij
zemřel 29. prosince 1986 (kol. 2 hodin po půlnoci), číslice 28 zde tedy
působí spíše jako "přání, které je otcem myšlenky".
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
|
| Kachlíková stěna místnosti v pozadí za barem...
(Kliknutím lze zvětšit.)
|
| ... viditelná i při odchodu Stalkerovy ženy z baru...
|
| ...dosvědčuje, že závěrečný monolog Stalkerovy ženy,
odehrávající se v bytě, byl natočen v interiéru baru a měl být původně adresován hlavně
tamním přítomným. Při definitivním sestřihu filmu byla ale scéna zařazena jinam.
|
|
|
|
|
| |
|
| | |
|
|
