Marketa Lazarová
recenze DVD (Second Run)
[zvětšit náhled]
"Dlouhé čekání, velká radost...", praví ve filmu Marketa Lazarová převorka Marketě, když ji sděluje, že na svůj příchod do klášterní komunity musí ještě počkat. I fanoušci Vláčilova veledíla několik let neustále odkládali své naděje na DVD s Marketou Lazarovou, vždy na "o něco později". Nakonec se uvedení filmu na digitální nosič dočkali, a dokonce v jubilejním roce. Ano, Marketě Lazarové je letos čtyřicet let. Kulaté výročí její premiéry proběhlo dokonce docela nedávno, protože poprvé byla uvedena 24. listopadu 1967. Téměř v předvečer premiéry, 16. 11. 1967, otiskl týdeník Kino ve svém 23. čísle na straně 10 fejeton Otakara Váni. Autor zde nepíše ani tak o filmu samotném, ale spíš o jeho výjimečnosti, ať už se to týká množství vložených finančních prostředků, tvůrčí energie, pochyb i nadějí. "V době, kdy celé naše filmové podnikání - bohužel včetně tvorby - začíná být poměřováno korunou, okamžitým a přímo návratným ziskem, vzepnulo se barrandovské studio k velkému počinu: dalo vzniknout dílu, jež je jakousi "výroční prémií" divákům, kteří stáli za jeho nejvýznamnějšími filmy posledních pěti šesti let." - Je tedy dlouhé čekání na DVD s Marketou Lazarovou paralelou? Je zakončeno velkou radostí, jak to podobně Marketě předpovídá převorka či divákům autor předpremiérového textu o filmu?
Několik let trvající čekání na DVD s Marketou Lazarovou skončilo. Alespoň první etapa. Britská společnost Second Run vydala film na disku, který ohlásila už v roce 2006, ale pro trvající diskuse o možnosti zhotovení nového přepisu z originálního negativu toto vydání stále odkládala. Na konci roku 2007 už ale déle čekat nemohla, protože práva na vydání DVD měla časově omezená a vydala film z podkladů, které měla již delší dobu k dispozici, tedy z přepisu zhotoveného z pozitivní kopie filmu v originálním widescreenu 2.35:1.

Tolik známá fakta. Už delší dobu byly k dispozici také informace o výbavě disku (jen samotný film s volbou anglických titulků), ještě před vydáním dokonce prosáklo několik obrazových ukázek na internet (viz zde). Second Run zdůvodňoval několikrát odložený termín vydání kromě čekání na lepší podklady i nadstandardní péčí, kterou přepisu věnuje. Nic ale nenahradí osobní zkušenost, zejména u tak filigránsky natočeného díla, jakým Marketa nepochybně je. Ve středu 5. 12. přinesla první českou recenzi Zóna, já se na stránkách Nostalghia.cz nyní připojuji vlastním textem.

Obvykle mívám ve zvyku psát nejdříve o filmu jako takovém a recenzní pasáže týkající se vlastního disku připojit až ve druhé polovině, mj. i proto, že psaní o filmech mě "baví" o něco víc než technický popis obsahu plastového kotoučku. U Markety si ale nemůžu pomoci, o samotném filmu se psát zdráhám. Nejen proto, že o filmu toho bylo napsáno mnoho a někdy mám pocit, že další nové psaní o něm pouze devalvuje jeho krásu. Vnímám tu ještě jeden, pro mne zásadní důvod. Sám cítím k Marketě něco naprosto speciálního, něco, co u mne vyvolává prožitky, jaké pociťuji jen u mála jiných filmů (možná bych jich mohl napočítat jen pár, na prstech jedné ruky). A o takovém filmu těžko něco psát. Jak chcete něco napsat o úžasné básni? Jak chcete popsat nebo reflektovat strhující výlev tvůrčí vášně režiséra, který svému dílu obětoval podstatnou část zdraví a fyzických i psychických sil? To nelze učinit nějakými recenzentskými slovíčky, plácáním o genialitě ani sofistikovanými filosofickými obraty. Na báseň lze "odpovědět" pouze básní. Protože i samotný film byl vytvořen "z potřeby básně, z rozkazu bloudící ozvěny...". A protože něčeho podobného nejsem schopen, upustím tentokrát od vyjevování dojmů a pocitů a svou pozornost zaměřím čistě formálně na samotný DVD disk.

Film je na něm uložen ve dvou vrstvách, kde zabírá celkem 7 GB dat. (Přechod z jedné vrstvy na druhou probíhá neznatelně, v dělení mezi dvěma díly filmu.) Průměrný datový tok je něco přes 5,7 mb/s. Rozdělení na 18 tracků odpovídá identickému členění filmu do kapitol uvozených textovými titulky. Menu nabízí navíc už jen možnost zapnutí/vypnutí anglických titulků, žádné bonusy na disku nejsou (Second Run se o dva blíže nespecifikované bonusy snažil, ale nakonec se mu materiál nepodařilo získat). Přibalen je 16ti stránkový booklet.

Přepis obrazu vznikl z pozitivní kopie filmu, v originálním formátu 2.35:1 (anamorfně). Zdrojový master DigiBety jsem před časem na Nostalghia.cz představil v samostatné galerii, konfrontující úvodní části filmu s přepisem z negativu. Nyní lze k těmto ukázkám navíc připojit tytéž snímky z britského disku. Nebetyčný rozdíl ve zobrazení detailů a kresby u negativu asi nemá smysl ani komentovat. Spíše je zajímavější (a v tomto případě i korektnější) srovnání mezi zdrojovou DigiBetou a výsledným DVD. Disk z tohoto srovnání vychází podle mne o něco hůř, pokud mohu soudit ze snímků, které jsou z DigiBety k dispozici. Špatná kresba a rozlišitelnost detailů u DigiBety jsou na vydaném DVD násobeny poměrně tmavším obrazem a menší škálou valérů šedé. Výraznější to je u záběrů, kde je černobílý obraz tvořen spíše tmavými odstíny. Příkladné je například tato ukázka:

[VRCHNÍ = přepis z negativu; PROSTŘEDNÍ = přepis z pozitivu (DigiBeta); SPODNÍ = přepis z pozitivu (DVD)]

Jak je vidět, obraz britského disku je lehce vykontrastován, což na jedné straně přispělo k odstranění slabého šedavého nádechu přes celý obraz, na druhé straně ale došlo k tvrdšímu přechodu od světlých k tmavým odstínům. Nejvíce se tak ztrácí střední odstíny šedé škály, což je vidět například na plachtě vozu a nebo na slabých rozostřených větvičkách křoví v popředí, které místy hodně "zprůhledněly". Jiným výsledným efektem je i to, že odstíny, které si jsou hodně blízké, se "slévají" v jednobarevnou plochu a dochází tak ke ztrátě detailů a kresby (viz například dva sedící muži v čele vozu).

V o něco světlejších scenériích, resp. tam, kde je více bílé, je tvrdší podání vidět ještě lépe, protože zde má možnost více vyniknout kontrast hodně světlých a hodně tmavých ploch. Na rozhraní světlé a tmavé sice vynikne víc kresba (siluety jezdců, milníky podél cesty), ovšem za cenu ztráty středních škál. A opět dochází ke slévání sobě blízkých odstínů.

[VRCHNÍ = přepis z negativu; PROSTŘEDNÍ = přepis z pozitivu (DigiBeta); SPODNÍ = přepis z pozitivu (DVD)]

K výše uvedeným ukázkám z negativu cítím ještě povinnost jedné poznámky, protože bych nerad, aby vznikl mylný dojem, že vždy musí být všechno projasněné a prozářené. Ukázky přepisu z negativu nejsou totiž prakticky nikdy tím, čím by měl být film ve skutečnosti. Negativ je pouze jedna část podoby díla, jehož obrazová stránka se dotváří podle požadavků tvůrců v laboratořích. I jasně vypadající scény tak jsou obvykle zatmavovány, u barevných filmů dochází k redukci barev apod. V případě Markety Lazarové je tedy nutné si uvědomit, že proti negativu zatmavené scény mají ve filmu své opodstatnění a chtěli to tak tvůrci (kteří už bohužel nežijí, takže nám to nemohou říct sami). Nejde tu tedy řeč o tom, jestli je v záběru málo nebo hodně světla, ale o tom, jak je reprodukována šedá škála a kresba. I u dodatečně zatmaveného záběru z negativu je totiž nepoměrný rozdíl v rozlišení detailů od toho, co nabízí přepis z pozitivu. V následujících třech ukázkách přináším umělé srovnání již výše použitého snímku, kde jsem druhou ukázku troufale dodatečně uměle zatmavil (řídil jsem se zhruba zasněženou bílou loukou v pozadí) na "úroveň" přepisu z pozitivu , který je uveden jako třetí. I zde je více než jasné, že u uměle zatmavené ukázky z negativu zůstávají detaily a kresba stále o třídu výš. U přepisu z pozitivu takové kresby nemůžete nikdy dosáhnout:

[VRCHNÍ = přepis z negativu; PROSTŘEDNÍ = uměle zatmavený přepis z negativu; SPODNÍ = přepis z pozitivu (DigiBeta)]



Z uvedených ukázek lze tedy velmi rychle vyvodit, že obdobně špatně rozlišitelné budou všechny scény natočené ve tmě a v šeru (noční scény, interiéry, hluboké stíny). Jak ukazují ukázky v připojené galerii screenshotů, je někdy problém v obraze rozeznat kdo a kde stojí, jak se pohybuje, místy je problém identifikovat i to, co je vlastně zobrazováno. Pokud je v noční scéně použito jednosměrného lokálního zdroje světla (ohniště, okno tmavé místnosti, louče) nebo pokud je snímáno tmavé popředí na světlejším pozadí (obloha, zasněžená krajina), jsou v obraze hlavně černé a světlé odstíny, skoro žádné šedi. Hodně špatně v tomto směru dopadla jinak mimořádně nasvícená noční sekvence kvartýrování Pivova oddílu na Obořišti nebo obraz Hostina Páně. Někdy takový černý záběr s těžko identifikovatelnými světlými skvrnami může působit až komicky, jak je vidět z následujících dvou ukázek:

[obě ukázky jsou z recenzovaného DVD]

Nepoměrně lépe vycházejí záběry, kde má možnost být rovnoměrně zastoupena širší škála šedé, tedy hlavně scény odehrávající se ve dne. Jedná-li se o záběry v "běžných" světelných podmínkách, je jejich prezentace na DVD uspokojivá a myslím, že proti nim nelze mít nějaké zásadní výhrady (s vědomím kvality dodaného podkladu a možností DVD formátu). Abych tedy byl spravedlivý, uvádím ještě dvě "bezproblémové" ukázky, které dosvědčují, že velká část disku na tom není tak špatně.

[obě ukázky jsou z recenzovaného DVD]

Pro úplnější a názornější představu jsem tradičně na samostatnou stránku umístil galerii screenshotů. Ta je tentokrát opravdu obsažná, obsahuje nejen všechny srovnávací ukázky přepisu z negativu a DigiBety, ale i velký soubor snímků z celého disku. Tak se nelekněte dlouhého načítání.

Všechny výše komentované "rozměry" obrazu jsou z velké části dány kvalitou transferu a vydavatel disku má k jejich úpravě jen omezené možnosti. Že to jde až na hranici možného (nikoliv ideálního) dokazuje třeba český disk s Údolím včel. U Markety Lazarové si ale britský vydavatel tolik práce s obrazem nedal. Především čištění obrazu od nečistot nebyla věnována taková péče, jaká by byla potřeba. A tak jsou začátky i konce dílů často "zapršené", obsahují nečistoty a škrábance, tu a tam uvízne smítko či chloupek na okraji okeničky. Jsou to možná detaily, ale kazí dojem a ruší.

Chválu si zaslouží zvuková stopa, hlavně proto, že byla sejmuta z optické stopy na filmové kopii, což je pro zvukaře jedna z nejhoších variant. Tyto zvukové stopy mají obvykle velkou zašumělost a hlavně podstatně menší dynamiku než magnetické záznamy. Technikům od Second Run se ale podařilo zvuk vyčistit a "udělat" z něj plnohodnotnou součást díla. Možná k tomu přispělo to, že někteří ze spolutvůrců disku u vydavatele patří k velkým obdivovatelům Liškovy hudby a nechtěli ji ošidit. Ač jde o originální mono (roztažené do dvou kanálů), jsou zřetelně slyšet všechna echa, "zadní zvuky", rozličné ruchy apod. Při sledování filmu jsem místy jen smutně vzdychal nad tím, že se ztratil originální magnetický záznam zvuku, který se podle všeho patrně dělal jako čtyřstopý (!) - obdobně jako třeba ve stejném období Starci na chmelu - protože věřím, že v něm by vynikla genialita Liškova hudebního doprovodu maximálně.

Přiložený booklet obsahuje obsáhlý a zasvěcený exkurz do historie filmu a tvorby Františka Vláčila od Petera Hamese, britského publicisty, který se české kinematografii věnuje programově a je také organizátorem několika zahraničních retrospektiv českých filmařů, včetně Františka Vláčila. Úryvek z jeho stati je k dispozici na stránkách společnosti Second Run. Text je doplněn několika snímky z filmu a obrazovými kolážemi z různých scén, dle mého soudu ale nejsou technicky ani výtvarně nijak povedené (obdobně jako "netopýří" obal).

Závěrečné hodnocení je ale i přes míru velmi kritických slov spíše smířlivé. Marketa Lazarová od Second Run není maximem možného, ale na druhou stranu se nejedná o vysloveně špatný disk. Z mého pohledu ovšem tento disk není tím DVDéčkem, které bych u Markety čekal. Dílo, které je obdivováno pro bohatost kinematografických prostředků je prezentováno v možná lehce nadprůměrné podobě, která má ale svá velká minus. Něco jiného samozřejmě je, co bylo možné z dodaných podkladů získat. Jako uživatele by mě to ale nemuselo až tak zajímat. Výsledek je prostě přinejmenším diskutabilní, film v tomto provedení není v "dokonalé kondici" a osobně příliš nechápu, proč někteří zahraniční recenzenti hovoří o jednom z nejlepších transferů takto starého filmu, potažmo i o kandidátovi na disk roku 2007 (nakolik by mi to mohlo u Markety lichotit). Asi to zní až fanaticky, ale Marketa je z těch filmů, které podle mne vyžadují zvláštní péči. Je to mimořádný film. A začal-li jsem citací dobového fejetonu o filmu, zkusím v tom pokračovat: "Neboť poměřovat Marketu obvyklými měřítky nelze, do žádného šuplíčku se nevejde, ze všeho přesahuje, ani sám její žánr není s ničím srovnatelný. Marketa stojí mimo řadu: je výlučná."

Marketa Lazarová tak na své důstojné vydání (to lze udělat podle mne pouze z nového přepis negativu) teprve čeká. A mě napadá, že se stále se prodlužující dobou čekání na důstojné vydání Markety Lazarové film vlastně úplně přeskočil éru DVD. Tento formát tu sice bude ještě dlouho, ale o své místo na slunci se hlásí nové technologie. A tak je podle mne dnes už nadmíru jasnější, že vydání založené na přepisu z negativu (protože jiné nemá smysl) by mělo mít svůj výstup nejen v DVD disku, ale paralelně i v médiu nového formátu s vysokým rozlišením. Znáte jiný český film, který by na média nové generace měl být uveden mezi prvními?

  • galerie screenshotů


    Marketa Lazarová (DVD)
    1967, 159 min.
    PAL, čb, 2.35:1 (anamorfní), mono (DD 2.0)
    vydavatel: Second Run (2007)
    Region 0
    katalog. číslo: DVD 017

    [na Nostalghia.cz publikováno 7. prosince 2007]

  • TOPlist

    © 2005-2016 Nostalghia.cz
    © 2005-2016 Petr Gajdošík
    nostalghia(zavinac)nostalghia.cz


    Prezentace na síti Facebook a G+