|
|
Stenografický záznam ze schůze předsednictva uměleckého sovětu Mosfilmu z 31. května
1967 je uhrančivým dokumentem, který nejen poodhaluje složitost jednání o Tarkovského
Andreje Rubleva, ale svým způsobem dává pocítit i atmosféru v sovětském filmu
druhé poloviny 60. let, kdy se po určitém uvolnění tvůrčí atmosféry na přelomu 50. a 60.
let začaly opětovně ideologické šrouby utahovat. Umělecký sovět Mosfilmu nebyl výkonným
orgánem a měl jen poradní funkci. Přesto je stenozáznam z tohoto jednání mimořádně cenný,
protože nastiňuje procesy, které v tehdejší filmové výrobě ovlivňovaly nejen vznik filmu,
ale i jeho cestu k divákům. K překladu je nutné podotknout, že se jedná o stenozáznam
diskuse, tedy o stylisticky ne zcela upravený text.
Překlad byl pořízen z knihy P. D. Volkovové Arsenij i Andrej Tarkovskije,
která vyšla v letošním roce v Moskvě (viz anotace).
V. N. SURIN (ředitel Mosfilmu)
Je u nás několik filmů, které ve Výboru leží v podstatě jako nepřijaté, třebaže formálně
byly projednány... Výbor musí prohlédnout velice mnoho filmů, aby se z nich
odstranily nedostatky na které poukáže.
Ale o Andreji Rublevovi se hovořilo jen v
dobrém, film byl Výborem přijat, hovořilo se jen o upravení některých epizod, které tím
či oním dráždily některé soudruhy... Jak mi ve Výboru řekli, vše se změnilo poté, co byl
film předveden v Pravdě [deník vydávaný ústředním výborem komunistické strany - pozn. překl.]
a, podle mne, i ve Svazu filmových pracovníků. Film zde byl podroben ostré kritice.
Poté film shlédli i na Ústředním výboru strany (s. Děmičev)
[tajemník ÚV KSSS, později od roku 1974 ministr kultury - pozn. překl.]
a i ke mně se dostal zápis
z vystoupení na shromáždění pracujících Pravdy a na ideologické komisi, kde byl film
veřejně, otevřeně podroben dost ostré kritce.
Co se filmu vyčítá: (v tomto
místě je stenozáznam přerušen, čtený dokument je tedy neznámý, ale srovnej s překladem
kritiky filmu od neznámého autora)
J. J. RAJZMAN
Kdo to napsal?
V. N. SURIN
Předal mi to Alexej Vladimirovič [Romanov, v roce 1967 ředitel Goskina - pozn. překl.] a řekl, že jdou řeči o tom,
že takto se zformoval kritický názor na film. Je to nejen Tarkovského film, přesněji,
ne tolik Tarkovského jako studia Mosfilm.
M. I. ROMM
Závěry tohoto dokumentu jsou likvidační, protože hovoří o tom, že film nelze žádným
způsobem upravit. Konstatuje všeobecnou ideovou pomýlenost a chybnou myšlenku (podle
mého je to to nejzávažnější), v níž se umělec povyšuje nad společnost, což se přenáší
i do současnosti. Proto je nutné A. V. Romanovovi vzkázat, že nad takovými tezemi nelze
diskutovat...
Já si myslím, že velmi talentovaný a dovedný člověk na sebe ve svém druhém
filmu vzal neuvěřitelně těžký úkol. Podle mne to byla sebevražedná, neuvěřitelně těžká
práce a v některých okamžicích z ní vzešly skvostné výsledky. Například epizoda se
zvonem, úvod filmu nebo celá řada velkolepých scén, mnou ve filmu dávno neviděných...
Považuji film za výjimečné dílo.
J. J. RAJZMAN
Při všem mém zaujetí Tarkovského filmem v něm ale vidím věci, které se nepodařily. Mělo
by se s Tarkovským promluvit o tom, aby se podíval, co by bylo možné a účelné odstranit.
Co se týká koncepce, z mého úhlu pohledu je to pohroma. Vytvořila se taková představa,
že umění se nepovažuje za výraz ducha národa, ale považuje se za projev "smetánky",
tenké vrstvy inteligence. Proto se Rublev nepovažuje za projev národních tužeb,
myšlenek a talentu, ale za opozici inteligenční smetánky proti národu.
Myslím, že tato
koncepce, která je z dokumentu cítit (bohužel tam není přímo uvedena), je
hluboce nepravdivá a potřebuje seriózní diskusi v institucích, které mají vliv na chod a
směřování našeho umění.
G. V. ALEXANDROV
Myslím, že ve filmu Andrej Rublev je toho tolik zajímavého a krásného, že to
svět musí vidět. Pozice je těžká a složitá, ale myslím, že Rajzmanův návrh je zajímavý.
Ti, kdo film viděli - Romm, Rajzman, Gerasimov, Alov - musí, až se Tarkovskij uzdraví,
prohlédnout film a vypracovat z jejich pohledu umělecké návrhy na to, co by bylo možné
odstranit, aby film byl jasnější a přijatelnější. A Tarkovskému se musí dát čas na
léčení.
A. A. ALOV
Myslím, že vyjádření Grigorije Vasiljeviče je přesné, ale bylo by správné, aby to bylo
děláno s Tarkovským a ne bez něho.
A. G. ZARCHI
Brání takový film rozvoji našeho hospodářství? Myslím že ne. Nevidím zde nic, co by
mohlo oslabit zájmy národa.
A. G. CHMELNIK
Mám otázku k Alovovi. Návrh je v pořádku, ale až se na nějaké úrovni setkáte se s.
Romanovem, z jakých pozic pak budete hovořit s Tarkovským? Z pozice tohoto dokumentu?
M. I. ROMM
Ne, to nejde, ten dokument je zrádný.
V. N. SURIN
To je jasné z jakých pozic.
A. G. CHMELNIK
Vyčítáme mu, že se někdy sám nechová dobře, že se málo ukazuje, neodpovídá atd.
Tarkovskij sám sebe vidí celou dobu jen ideálně. Docházel jak se mu líbilo, prošel
desítky diskusí. Doslova ho uštvali, až ho museli odvézt do nemocnice. Člověku je 34
let a zhroutí se. Je to vůbec možné? Podle mne není.
V. N. SURIN
Nejvíce se bojím demagogie, když se rozhovory začínají slovy jako "uštvali, odvezli do
nemocnice" atd.
A. G. CHMELNIK
To není demagogie. Co s námi bude, až se s Tarkovským něco stane? Musí se hovořit přímo,
bez náznaků. Přímé rozhovory není třeba nazývat demagogií.
M. I. ROMM
Je to skutečně velmi křehký člověk a ten film vznikl s vypětím všech jeho sil.
V. N. SURIN
Musím vám říci: co se týká studia a A. V. Romanova - byli jsme neobyčejně trpěliví. Za
druhé, situace filmu je složitá. Co se týká taktu, trpělivosti a úcty k Tarkovskému -
nemohu potvrdit, že by byly porušeny normy a nemohu souhlasit s Chmelnikem, že s
Tarkovským bylo zacházeno hrubě.
S. I. JUTKEVIČ
Rozhovor je podle mne nutný a důležitý a mínění kolektivu studia a jeho uměleckého
sovětu, myslím, může sehrát důležitou a rozhodující roli nejen v samotném Mosfilmu, ale
v celé sovětské kinematografii.
E. A. RJAZANOV
V roce 1954 začaly vznikat filmy, které byly ve své době nazývány škodlivými. Ukázalo
se, že takové nebyly. Potom se Anna Achmatovová, do té doby napůl neznámá, ukázala jako
velká básnířka. Je to historie, která před našimi zraky v průběhu jednoho života, došla
k opětovnému ocenění hodnot. Druhý díl Ivana Hrozného byl také nepřijatelný a
potom se všichni shodli na tom, že jde o výborný film. S údivem jsem slýchal, jak celou
řadu filmů odložili do trezoru, ale jak už je to dávno.
M. I. ROMM
Po celém Svazu jich je pořád mnoho. Jen v Mosfilmu 6-7 filmů, také v Lenfilmu, v Gruziafilmu
i v Minsku.
E. A. RJAZANOV
Pak ale nemohu pochopit jednu věc. Po Stalinově smrti se u nás ve směřování k demokracii
hodně událo a filmy se přestaly zakazovat a ukládat do trezoru. Začaly se stávat
vlastnictvím lidu, vlastnictvím kritiky - jednomu se líbí, druhému se nelíbí, a čas
postupně všechno postaví tam kam to patří. Zdá se mi, že dnes probíhají podivné procesy,
které tady už jednou byly.
V. N. SURIN
Začínají se objevovat historické paralely - někdy jsou historické paralely nebezpečné -
je to složitá věc.
E. A. RJAZANOV
Možná se opravdu s filmy zachází různě, ale musím říct, že zde sedí lidé, kteří
představují výkvět sovětského filmu, neskrývají svá jména a hovoří o svých názorech. A
to, co nám bylo přečteno - to jsou jakési anonymní řeči. Neznámo s kým se přou. Proto
podporuji návrh, že je nutné se setkat...
V. N. SURIN
V tomto okamžiku je to, jak je vidno, názor Výboru...
E. A. RJAZANOV
Mně se to jeví tak, že před několika lety se Komitét a studio nacházely na jedné pozici.
Potom se ale jedni dali na jednu stranu a jiní na druhou. A mně se zdá, že nelze
apriori říct, jestli mají pravdu ti nebo oni. Je nutné si to vyjasnit v rozhovoru.
M. I. ROMM
V Tarkovského dopisu Komitétu se vypočítává 37 oprav, které byly ve filmu udělány a
kromě toho, film byl zkrácen o 450 metrů. Následovalo období, kdy na tom pracoval a
kdy požadavky Komitétu byly minimální. Protože dokument, který jste přečetli - to není
dokument Komitétu, ale někoho jiného. Je to dokument, shromážděný Komitétem na základě
nějakých projevů. A pravdu má Rjazanov, že je to anonymní názor a já jednoznačně
souhlasím s tím, že se to musí vyjasnit. Skoro se zdá, že tady mluvíme o dvou filmech,
ale ve skutečnosti pociťuji neklid. Jutkevič má pravdu - víme jen o filmech z Mosfilmu,
ale i v Leningradu jsou filmy, v Tbilisi je celá řada dokumentů, které vůbec nepovolili.
Kdykoliv lze říci, že jsou špatné, ale nikdy nepochopím, proč je nelze promítat. Vybavil
se mi již zapomenutý pocit za jednu kritiku z roku 1937.
V. N. SURIN
Nebylo by správné porovnávat nynější situaci se situací minulých let.
M. I. ROMM
Historie se nikdy neopakuje, to je známo. Dnes je nová situace. Ale musí se vyjasnit.
Musíme pochopit v jakém žijeme světě, jinak nemůžeme získat argumenty k rozhodnutí o
tom, co máme dělat...
|
|
|
