Nostalghia.cz – František Vláčil

Aktuality 2020–2023

[2005] [2006] [2007] [2008–2019] [2020–2023]

27. ledna 2023

→ Dnes uplynulo 24 let od úmrtí Františka Vláčila. Česká televize připomene jeho život a dílo odvysíláním filmu ADELHEID v neděli 29. ledna na programu ČTart (20:15 hod.) a návazně Vláčilova portrétu z cyklu ZLATÁ ŠEDESÁTÁ (21:55 hod.), reprízovaného poté 30. ledna v 1:35 hod. po půlnoci. Pražské kino Ponrepo naprogramovalo na sobotu 28. ledna (19:00) film MARKETA LAZAROVÁ.

→ Ve středu 18. ledna 2023 zemřel ve věku 83 let kameraman Jiří Macák. S Vláčilem spolupracoval od 60. let jako druhý kameraman na jeho filmech ÚDOLÍ VČEL a ADELHEID, později působil jako hlavní kameraman filmů KONCERT NA KONCI LÉTA a MÁG. V roce 1983 pracoval Jiří Macák i na filmu SLAVNOSTI SNĚŽENEK režiséra Jiřího Menzela, kde „měl“ Františka Vláčila tentokrát před kamerou v proslulé epizodní roličce starého myslivce.

→ V pátek 20. ledna 2023 zemřel ve věku 82 let kameraman Jiří Macháně. Jeho celovečerní kameramanskou prvotinou byla SMUTEČNÍ SLAVNOST (1969) režiséra Zdenka Sirového, později výrazně spolupracoval s režisérem Jurajem Herzem. Zde jej zmiňuji především proto, že v publikovaných informacích o jeho úmrtí se objevuje i zmínka o jeho spolupráci s Františkem Vláčilem. To zřejmě vychází z údajů filmové databáze ČSFD.cz, kde je Jiří Macháně uveden jako spolukameraman filmu STÍN KAPRADINY. Většina filmografických zdrojů ale takovou spolupráci nepovrzuje, a na podobný údaj jsem nenarazil ani při práci na knize František Vláčil. Život a dílo. Přesto se pokusím tuto informaci ještě „prolustrovat“. Ať už bude výsledek jakýkoliv, nemění to nic na tom, že Jiří Macháně byl významný kameraman, který svým umem přispěl k velkému účinku a působivosti řady filmových i televizních děl (za mne osobně jsou kameramansky pozoruhodné SMUTEČNÍ SLAVNOST, PANNA A NETVOR a vícero epizod televizního seriálu MAIGRET).

→ Filmový festival mladých v Trutnově, probíhající v letech 1963–1988, patřil k významným filmovým akcím tehdejšího Československa. Z filmů Františka Vláčila se této přehlídky účatnily snímky ADELHEID (v roce 1970) a POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI (v roce 1974). Čvrtstoletou historii festivalu připomene prostřednictvím dobových fotografií a tiskovin nová výstava v trutnovském Muzeu Podkrkonoší (23. 2. – 27. 8. 2023). Upozorňuji na to proto, že na podobných regionálních akcích se mohou objevit doposud málo známé materiály, typicky třeba fotografie místních autorů ap.

→ Z Vláčilových filmů dále uvedou tuzemské televizní stanice v následujících dnech snímky ÚDOLÍ VČEL (CSfilm 31. ledna, 22:00) a PASÁČEK Z DOLINY (CSfilm 4. února, 16:00).

28. prosince 2022

→ V knize František Vláčil. Život a dílo jsem na straně 187 psal o marketingové kampani k filmu MARKETA LAZAROVÁ. Vedle obvyklých propagačních předmětů (plakáty, fotosky) plánovala distribuce rozšířit povědomí o filmu také různými upomínkovými předměty, jako měly být nálepky na zápalky, nalepovací obtisky, kapesní zrcátko, náramek s přívěskem s emblémem „Marketa Lazarová“, fotografické záložky do knih aj. Co z toho se nakonec realizovalo přitom není úplně jasné, i když jedna dochovaná dobová nabídka propagačních materiálů inzeruje náhrdelník s medailí, náramek s medailí nebo propagační zrcátko. Fyzicky jsem ale nikdy neměl možnost žádný z těchto předmětů vidět. Až letos na podzim ke mě doputovala ukázka artefaktu, který dokazuje, že propagační kampaň skutečně měla nějaké hmatatelné výstupy. Jedná se o malý kruhový medailon o průměru asi 27 mm, na jehož jedné straně je zobrazen rytíř s mečem a na druhé pak nápis „Marketa Lazarová“ v grafice známé z plakátu. U vrchního okraje je pak malé ouško s otvorem k zavěšení – na řetízek, na klíče ap.

7. května 2022

→ Sto let od narození herce Miroslava Macháčka připomene Česká televize v nedělních večerech na ČTart trojicí snímků: vedle KRÁLOVSKÉHO OMYLU Oldřicha Daňka (15. května) to budou dva filmy Františka Vláčila – už zítra 8. května bude uvedena ĎÁBLOVA PAST, 22. května pak STÍN KAPRADINY. Oba filmy budou vysílány v HD, u ĎÁBLOVY PASTI tedy bude zajímavé sledovat, zda se bude přepis nějak lišit od nedávno vydaného blu-ray společnosti Second Run.

→ Z „vláčilovsky“ spřízněných osobností se stoleté výročí narození letos připomínalo i u hudebního skladatele Zdeňka Lišky (16. března), obdobně si letos ještě připomeneme 100 let od narození Josefa Kemra (20. června) a kameramana MARKETY LAZAROVÉ Bedřicha Baťky (21. srpna).

→ V čerstvě vydaném prvním letošním čísle čtvrtletníku Film a doba je mj. text Jana Jaroše nazvaný Básník filmového plátna (s. 64–68), který – jak by možná někdo mohl z názvu usuzovat – není o Františku Vláčilovi, ale o francouzském režisérovi Albertu Lamorisseovi, od jehož narození letos uplynulo (13. ledna) 100 let. Článek zde připomínám proto, že Lamorisseho filmy měly ve své době velký vliv na řadu tuzemských filmařů, mezi něž se v rané fázi své tvorby řadil i František Vláčil (především filmem SKLENĚNÁ OBLAKA a částečně také PRONÁSLEDOVÁNÍ a HOLUBICE).

11. března 2022

→ 19. února uplynulo 98 let od narození Františka Vláčila (19. února 1924 v Českém Těšíně). – Při této příležitosti si dovolím krátkou poznámku. V posledních měsících ke mně po internetu z několika směrů doputovaly zprávy o neúspěšných snahách prosadit v České Těšíně instalaci pamětní desky Františku Vláčilovi. Nevím jde-li o nějakou širší českotěšínskou aktivitu nebo jen o náhodné pokusy jednotlivců, nicméně blížící se 100 leté výročí Vláčilova narození je k podobnému činu více než vhodnou příležitostí.

→ Vlastní recenzi britského blu-ray s filmem ĎÁBLOVA PAST, které na konci února vydala britská společnost Second Run, přináším na samostatné stránce. – Vedle již dříve odkazované Zóny se novému blu-ray detailně věnoval už i proslulý zahraniční DVDBeaver a poněkud méně podrobně pak Slant Magazine a Mondo Digital.

→ K filmu ĎÁBLOVA PAST ještě dvě poznámky: 1. V Galerii filmu na těchto stránkách jsem doplnil dva nové zahraniční plakáty (německý, ruský) z let 1962 a 1963. – 2. Velká část filmu se natáčela v okolí obce Vinařice u Berouna. Na obecních stránkách Vinařic se před časem objevil oddíl Vinařice ve filmu a v něm mj. i pamětnická kronikářská fotografie dvou místních děvčat před kulisou nově postaveného (ještě nespáleného) mlýna v lokalitě bývalého lomu Na Kobyle. Víc detailů k pořízené fotografii zatím neznám.

→ Malý zámeček v Lužci u Podbořan znají milovníci Vláčilových filmů jako dějiště větší části filmu ADELHEID. Jeho neutěšený stav před natáčením museli barrandovští dekoratéři upravit do uspojojivějšího vzhledu, nicméně tehdy běžně zanedbané okolí jim pro natáčení vyhovovalo. Stav po barrandovské „rekonstrukci“ vydržel ještě nějakou dobu, než se na objektu začal opět podepisovat zub času. Když v těchto místech natáčel před rokem 2003 režisér Hejtmánek záběry pro svůj dokument SENTIMENT (2003), byl vzhled objektu opět tristní. (Ve stejné době jsem jej poprvé navštívil i já.) Rekonstrukční práce začaly v areálu až v posledních letech. Stav objektu z doby natáčení (1968) a v jeho současné podobě (2022) dokumentují snímky níže. (Za současnou fotografii děkuji Václavu Dvořákovi.)

27. ledna 2022

→ Dnes uplynulo 23 let od úmrtí Františka Vláčila (27. ledna 1999). Jako připomínku přikládám jedno z několika dobových oznámení v denním tisku, konkrétně z Lidových novin z 29. ledna 1999.

→ Samostatný článek nazvaný Mapa s Kozlíky, Lazary i Vlkovem věnoval na Zóně Petr Soukup nedávno zveřejněné mapě Vláčil – lokace života a díla (též viz níže aktuality z 10. ledna). K Petrově zmínce o možnosti obohacování mapy o snímky současné podoby lokací jen doplňuji, že aktuálně jsem vložil několik snímků do úplně první sekce týkající se Vláčilova života (v mapě se jedná o body označené žlutě). Vkládání snímků současné podoby lokací natáčení je zatím jen v ryze teoretické úvaze.

→ Rovněž Zóna před několika dny jako první tuzemský zdroj oznámila v článku Modrá ponorná řeka přípravu britského blu-ray s filmem ĎÁBLOVA PAST. Jeho vydání chystá na konec února britská společnost Second Run, což jistě potěší i tuzemské fanoušky, protože disk nebude regionálně nijak omezen pro přehrávání v našem regionu. Hlavní neznámou zatím zůstává, jaký bude přepis, protože jediné doposud vydané české DVD s filmem patří již do digitálního pravěku. V bonusech připravovaného BD by se měl objevit dokument V SÍTI ČASU (1989) od Františka Uldricha a také desetiminutový „famácký“ film TÝDEN ZAČÍNÁ V PÁTEK (1962) od Elmara Klosse (aka Elmara Klose ml., nyní především režiséra dabingu) o malířích velkých filmových billboardů. Jeho souvislost s ĎÁBLOVOU PASTÍ je sice velmi volná, ale kuriozní: ve filmu se totiž objeví i velký billboard na Vláčilův film (viz foto níže, kliknutím lze zvětšit). Za sebe ještě dodávám, že z avizovaného BD vydání filmu mám ohromnou radost, protože v případě Vláčilovy filmografie považuji absenci kvalitního přepisu ĎÁBLOVY PASTI za jeden z největších dluhů, možná až hříchů.

→ Knihu Alice Lovejoy Experimentální dílna. Československá armádní kinematografie 1920–1970 jsem krátce zmiňoval už v prosinci 2021 na titulní stránce Nostalghia.cz. Vláčilovo působení v armádním filmu (ČAF) zde autorka zmiňuje často, především v souvislosti s filmy LÉTÁNÍ BEZ VIDU POMOCÍ SYSTÉMU OSP (1953), MODRÝ DEN (1953) a SKLENĚNÁ OBLAKA (1958), které po formální stránce znamenaly milníky v produkci studia. Zajímavý detail ale autorka uvádí i na s. 23:

„Občas se studio [míněn ČAF] objevuje na místech, kde bychom ho nečekali: například v povídce německého autora narozeného v Čechách Maxima Billera Když přijde kocour (Wenn der Kater kommt), v níž se zřejmě prolíná Vláčilova kariéra vojenského filmaře s civilní kariérou Alfréda Radoka v příběhu titulní postavy ,otce‘ (Vater–Kater), jehož příjmení zní Radek.“

→ Nakladatelství Galén vydalo v polovině loňského roku knihu Jana Lukeše Vykašlat se na to! Podivuhodný příběh věčného začátečníka Vladimíra Valenty. Jde vlastně o knižní vydání Lukešova rozhovoru s Vladimírem Valentou (1923–2001), scenáristou, producentem a hercem, který se do mysli generací tuzemských diváků zapsal svou rolí přednosty stanice ve filmu OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY spojenou s jadrným výrokem o „inspektorské zahrádce“. Rozhovor byl poprvé publikován na několik pokračování v Divadelních novinách v roce 2004, tři roky po Valentově úmrtí. A proč knihu a jejího protagonistu připomínám na vláčilovských stránkách? Vladimír Valenta je totiž mj. „utajeným“ spoluscenáristou Vláčilova filmu HOLUBICE. Jeho neuvedení v titulcích bylo důsledkem doby, když byl v roce 1949 odsouzen za smyšlené šíření protistátních letáků a ve vězení strávil celkem sedm let (1949–1956). Po svém propuštění se sice ke své profesi pomalu vracel, ale mít jeho jméno v titulcích filmu si tvůrčí skupina, i přes vehementní Vláčilovy intervence, netroufla. (Je vhodné doplnit, že HOLUBICE se dokončovala ještě v atmosféře po banskobystrické konferenci 1959, která na Barrandově „zametla“ s některými lidmi i filmy.) Valenta se tak do titulků nedostal, ale Vláčil se s ním podle Valentových vzpomínek finančně vyrovnal gentlemansky: o svůj honorář za scénář se s Valentou rozdělil soukromě.

→ Televizní kanál CSfilm uvede v pondělí 31. ledna v 18 hod. povídkový snímek VSTUP ZAKÁZÁN, jehož součástí je i Vláčilův barrandovský debut PRONÁSLEDOVÁNÍ.

10. ledna 2022

→ Jakýmsi „grafickým“ výstupem knihy František Vláčil. Život a dílo by měla být také mapa Vláčil – lokace života a díla na portálu Google Maps. Jak už název napovídá, obsahuje především lokace spojené s natáčením Vláčilových filmů, jak se mi je podařilo zjistit, a v některých případech i ověřit. Modře a fialově vybarvené značky označují lokace natáčení, fialové mají navíc pro názornost napojeny snímky z filmů s komentářem. (Ten je ale spíš pracovní, má formu poznámek nebo krátkých popisů.) Žluté značky označují místa spojená s Vláčilovým životem. Mapu samozřejmě průběžně doplňuji a aktualizuji, za případné náměty k doplnění budu samozřejmě rád. Trvalý odkaz je v oddílu Galerie.

→ Český rozhlas Vltava dnes v 11:30 hod. odvysílá v rámci svého cyklu Osudy 6. část z celkem desetidílných vzpomínek Karla Fuksy Nic není černobílý…, v nichž tento brněnský absolvent FAMU, filmový a televizní režisér, nepřehlédnutelná postava brněnské kulturní scény vzpomíná na svůj život a lidi kolem. Pořad připomínám proto, že ve druhém díle Karel Fuksa několikrát intenzivně (byť faktograficky už méně spolehlivě) vzpomene Františka Vláčila a jeho filmové brněnské počátky. Již odvysílané díly si lze zpětně pustit v rozhlasovém archivu.

→ A k Českému rozhlasu, resp. webovým stránkám Týdeníku Rozhlas ještě dvě krátké poznámky. Revidoval jsem si články k tématu „Vláčil“ za rok 2021 a z těch, na které jsem (tuším) na těchto stránkách neupozorňoval doplňuji rozhovor s hercem Václavem Knopem, který krátce zavzpomíná na natáčení filmu MÁG, v němž hrál Josefa kajetána Tyla; a rozhovor s herečkou Martou Vančurovou, vzpomínající ještě stručněji na STÍNY HORKÉHO LÉTA.

→ V oddílu Galerie byla doplněna kompletní kolekce dobových fotosek k filmu ADELHEID.

→ Nejbližším v televizi uvedeným Vláčilovým filmem bude v lednu MÁG, který 20. ledna odvysílá televizní kanál CSfilm od 10:15 hod.

7. září 2021

→ Do oddílu Poznámky k některým motivům z filmů Františka Vláčila jsem přidal obrazově bohatou kapitolu Červený markant věnující se Vláčilově práci s červenými solitéry v obrazové kompozici.

→ Na webové stránce Britských listů vyšel 26. srpna krátký rozhovor, který se mnou o knize František Vláčil. Život a dílo vedla korespondenčně Soňa Svobodová. Pro celý kontext zde musím doplnit, že rozhovor vznikl už na začátku roku 2019, krátce po vydání knihy, a měl původně vyjít v českém exulantském čtvrtletníku Čechoaustralan. Tam se ovšem nikdy neobjevil a já na jeho existenci úplně zapomněl. A protože Čechoaustralan už přes rok nevychází, byl to zřejmě důvod, proč se objevil (ovšem s více než dvouletým zpožděním) v Britských listech.

→ Na aukčním portálu Aukro.cz probíhá do 19. září aukce kolekcí barevných fotosek z filmů STÍNY HORKÉHO LÉTA a KONCERT NA KONCI LÉTA. Především u prvého titulu jde o málo vídanou kolekci Mirvaldových fotografií, která se v takové úplnosti (9 snímků) málokdy vidí. – Tamtéž je ke koupi také unikátní plakátová slepka ĎÁBLOVA PAST.

→ V průběhu léta jsem podnikl již několikerou cestu po lokacích natáčení Vláčilových filmů a tak doufám, že zde brzy budu moci otevřít samostatnou galerii snímků z míst, kde jeho filmy vznikaly.

1. července 2021

→ Portál Dafilms.cz aktuálně nabízí v on-line projekcích kolekci František Vláčil: Retrospektiva, v níž zájemci naleznou větší část jeho hrané tvorby (především z první poloviny Vláčilovy tvůrčí dráhy: SKLENĚNÁ OBLAKA, HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST, MARKETA LAZAROVÁ, ÚDOLÍ VČEL, ADELHEID, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, STÍNY HORKÉHO LÉTA, KONCERT NA KONCI LÉTA, HADÍ JED) a tři dokumenty, dva z období jeho brněnských začátků (HOSPODAŘENÍ ELEKTŘINOU, ÚRAZY ELEKTŘINOU V PRŮMYSLU) a jeden armádní (LÉTÁNÍ BEZ VIDU PODLE SYSTÉMU OSP). Zatímco oba brněnské dokumenty jsou jen běžné instruktážní agitky, v armádním dokumentu stojí určitě za shlédnutí úvodní několikaminutová sekvence na polním letišti, kde se Vláčil s kameramanem Illíkem na poměry instruktážního filmu mimořádně „odvázali“. Retrospektiva je časově plánovaná na měsíce červenec a srpen.

→ U vchodu na pražský hřbitov Na Malvazinkách byl nově instalován tzv. „Poeziomat“, zařízení, z nějž po aktivaci zazní hlasy osobností, které jsou na hřbitově pohřbeny. [viz zpráva z Blesk.cz] V případě Malvazinek to může být Karel Gott, Eva Pilarová, Egon Bondy aj., ale na přístroji mezi jmény osobností nalezneme také jméno Františka Vláčila. Zatím neumím říct, zda-li je tam pro úplnost soupisu osobností na hřbitově pohřbených nebo zda-li se i v jeho případě může z reproduktoru ozývat nějaký proslov…

9. dubna 2021

→ Na portálu Filmový přehled byl 7. dubna publikován text Terezie Hlaváčkové Osamělost, odsun Němců a křesťanská symbolika: Adelheid a její literární předloha, který se věnuje porovnávání literární předlohy, různých verzí scénáře a výsledného filmu ADELHEID. Autorka se zabývá nejen změnami ve výstavbě děje, ale i proměnami charakterů postav či prostředí.

→ A ještě jednou Filmový přehled: na biografické stránce Františka Vláčila byl do filmografie přidán záznam střihového hudebního filmu BARRANDOVSKÉ NOKTURNO ANEB JAK FILM TANČIL A ZPÍVAL (1984) režisérů Vladimíra Síse a Zdeňka Podskalského. František Vláčil se má ve filmu objevit v nějakém záběru jako divák v publiku.

→ Rozhlasová stanice ČRo 3 – Vltava vysílá v týdnu od 5. do 9. dubna v rámci cyklu Osudy vzpomínky Vojtěcha Kunčíka, od konce 50. let pracovníka filmového zlínských ateliérů na Kudlově (asistent, produkční aj.). Ve 3. dílu se Vojtěch Kunčík dostane ke krátké vzpomínce na skladatele Zdeňka Lišku, ve 4. dílu pak jen velmi krátce zmíní spolupráci na Vláčilově filmu SIRIUS. Záznamy všech dílů je možné si pustit zpětně i ze stránky s pilotním textem Život na filmovém kopci.

→ V oddílu Galerie byla přidána kompletní kolekce fotosek k filmu HADÍ JED.

→ Písecký deník publikoval na svých stránkách článek Podívejte se, kde se odehrával příběh Markety Lazarové u nějž je přiloženo několik fotografií současného stavu tvrze Klokočín, kde se natáčely scény vnitřního areálu tvrze Roháček.

→ V neděli 11. dubna ve 12:00 hod. uvede televizní stanice CSfilm povídkový snímek PĚT Z MILIONU (1959), v jehož poslední povídce PAVUČINA si František Vláčil zahrál roli nazvanou „tramp Franta“, když zde má dokonce i malinkatý dialog s mladou Karlou Chadimovou, pozdější herečkou jeho filmů ĎÁBLOVA PAST a MARKETA LAZAROVÁ.

→ V kolekci audiozáznamů Podcast(y) studia Ypsilon se v únoru objevila asi šestiminutová nahrávka vzpomínky Josefa Kemra na natáčení jedné scény filmu MARKETA LAZAROVÁ.

22. února 2021

→ V pátek 19. února 2021 uplynulo 97 let od narození Františka Vláčila. Město Český Těšín, kde se Vláčil narodil, letos slaví 100 let své moderní historie (počaté rozdělením na českou a polskou část) a v místním muzeu je k tomuto výročí instalována výstava. Její webová prezentace připomíná i Vláčilovo narození.

→ V oddílu Poznámky k některým motivům z filmů Františka Vláčila přibyla kapitola Úběžná perspektiva.

→ V nejbližší době bude v televizi z Vláčilových filmů uveden jen snímek HADÍ JED (CSfilm, 9.3., 20:00).

21. prosince 2020

→ Do oddílu Poznámek k některým motivům z filmů Františka Vláčila jsem doplnil článek věnující se scénám příjezdu do dvora ve filmech MARKETA LAZAROVÁ a STÍNY HORKÉHO LÉTA.

→ Před několika týdny se na pulty knihkupectví dostala nová kniha Jiřího Padevěta s názvem Republika (nakl. Host). Žánrově jde o soubor jednostránkových povídek, z nichž každá je sice fikcí (v knize jich je celkem 72, tedy stejně jako let od roku 1918 do roku 1990), ale svým ukotvením do konkrétních historických kontur (místa, události, osobnosti) načrtává obraz dějin vyprávěný ve zdánlivě nevýznamných až banálních mikropříbězích. Na knihu zde upozorňuji proto, že na stranách 68–69 je rok 1948 vyhrazen povídce o Františku Vláčilovi doprovozené i reprodukcí jeho pracovního průkazu z konce 40. let. Z povídky: „[…] Zase se posadil ke stolu a začal kreslit. Uhel skřípal po papíře, nechával za sebou stopu, která pomalu dostávala obrysyvenkovského statku, ale také špinil prsty. Dal si hodně práce se střechou, nakreslil zvlášť skoro každou tašku, uhel vykreslil i zákrut cesty vedoucí do vrat. […]“

→ Do konce roku 2020 se z Vláčilových filmů objeví na televizní obrazovce pouze DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, který odvysílá kanál CSfilm 27. prosince od 20 hod.

→ Do Vláčilovy filmografie jsem doplnil nově zjištěné údaje k dokumentu režiséra Vladimíra Síse NEPŘÍTEL V TÝLU z roku 1949, na němž Vláčil spolupracoval jako asistent (v titulcích neuveden). Kromě doplnění nových jmen došlo k upřesnění jména střihače: místo doposud uvedeného Zdeňka Stehlíka (dle Filmového přehledu 1951, č. 24) zapsána Vlasta Plotěná (uvedena na filmových titulcích). – Byla také aktualizována Bibliografie.

3. listopadu 2020

→ 31. října uplynulo 100 let od narození Zdeňka Kryzánka (1920–1975), herce, který vynikl mj. i ve filmech Františka Vláčila: ve výrazné roli hejtmana Piva v MARKETĚ LAZAROVÉ a v menší roli pána z Vlkova v ÚDOLÍ VČEL. Vláčil mu dal příležitost i později, jako vypravěče jej slyšíme ve filmech POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI a SIRIUS. Výročí jindřichohradeckého rodáka připomněl jak regionální Deník.cz, tak především dlouholetý správce Kryzánkovy literární pozůstalosti Antonín Kaška, který ve spolupráci s nakladatelstvím AVIK vydal letos v říjnu audioknihu Pověsti z Jindřichova Hradce, jejímž autorem je právě Zdeněk Kryzánek. Na webových stránkách Antonína Kašky si lze přečíst také přepis nedokončeného Kryzánkova životopisu Paměti neposlušného herce.

→ Na serveru Sbazar se objevila nabídka prodeje obrazu (zátiší, zřejmě olejomalba, 58×43 cm), který je signován „Vláčil“. Obraz je podle prodejce „v nálezovém stavu“. Samozřejmě těžko říct, má-li tento obraz něco společného s režisérem Františkem Vláčilem, který se privátně rovněž věnoval výtvarné tvorbě. V jeho případě šlo především o kresby a grafiku, nicméně z jeho juvenilního období se dochovaly i nějaké olejomalby. Je na místě také poznamenat, že Vláčilovým součastníkem byl i malíř a grafik Jiří Vláčil
(1924–1983, pokud vím, nebyli nijak příbuzní), ovšem autorem obrazu může být i úplně jiný Vláčil… Za případnou pomoc s přesnější identifikací budu rád.

→ Do oddílu galerie jsem doplnil jednu nově získanou propagační fotosku k filmu MARKETA LAZAROVÁ, do kolekce fotosek z roku 1967 (ta jediná, která je na výšku).

→ Z nejbližších televizních uvedení Vláčilových filmů: dnes 3. listopadu na kanálu CS Film ĎÁBLOVA PAST (18:00), 13. listopadu na JOJ Family STÍNY HORKÉHO LÉTA (21:55), reprízované tamtéž 15. listopadu (14:30), 15. listopadu na CS Film ADELHEID (20:00).

→ Je to drobný až bezvýznamný „objev“, nicméně pro úplnost jej uvedu. Ve Vláčilově filmu ADELHEID (1969) si lze v několika záběrech z interiéru Adelheidina pokoje všimnout obrázku na stěně: fotografie malé holčičky sedící na židli. Ve filmu má zřejmě představovat malou Adelheid... V cca o rok později dokončeném filmu PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970, r. Jiří Sequens) je v interiéru ložnice u Zdychynců na stěně pověšený stejný obrázek: identická fotografie ve stejném zarámování, nepochybně tedy součást barrandovského „fundusu“ rekvizit, odkud si jej pro oba filmy vybrali architekti Jindřich Götz, resp. Karel Černý.

5. října 2020

→ Do oddílu galerie jsem doplnil (zřejmě kompletní) kolekci 25 propagačních fotosek k filmu PASÁČEK Z DOLINY a dvě fotosky k filmu DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ; do oddílu Různé plakát k výstavě Zápasy Františka Vláčila (2008).

→ Na webových stránkách Týdeníku Rozhlas vyšel 29. září medailon spisovatele Vladimíra Körnera s názvem Běda poraženým, hanba vítězům. Příběh Vladimíra Körnera (v tištěné verzi viz Týdeník Rozhlas, 2020, č. 41, s. 16); na stránkách Čro Plus je v audioarchivu rozhovor s Vl. Körnerem nazvaný Jak jsem stal spisovatelem a scenáristou.

31. srpna 2020

→ V cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů jsem si tentokrát „posvítil“ na motivy slunečního žáru v několika filmech.

→ Regionální Pražský Deník publikoval v poslední době dva rozhovory, které se částečně dotýkají Františka Vláčila. Prvním jsou vzpomínky Kateřiny Irmanovové Nedalo se tu dýchat… z 16. srpna, v druhém rozhovoru S Vladimírem Körnerem o cenách i vášni pro motorky z 24. srpna je Vláčil jen letmo zmíněn. Oba články jsou zřejmě za paywallem (byť symbolickým), také zatím netuším, mají-li své „zrcadlo“ v tištěném vydání. – Mnohem víc o Vláčilovi hovoří Vladimír Körner v dalším rozhovoru, který vyšel na serveru Novinky.cz.

→ Televizní kanál CSfilm uvede 6. září od 16 hod. ÚDOLÍ VČEL, stanice Film Europe+ pak 8. září od 20:25 hod. film ĎÁBLOVA PAST (repríza 9. září 16:50 hod.). Především u Film Europe+ jsem zvědavý na výsledek, protože tento kanál vysílá výhradně v HD.

5. srpna 2020

→ V nepravidelném cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů se tentokrát zastavuji u jednoho konkrétního z filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA. Více viz samostatný text Řeka Léthé.

→ Zítra, 6. srpna, uvede ČT 1 v 11:30 hod. televizní portrét 13. KOMNATA IVANA PALÚCHA (2011), v němž tento slovenský herec vzpomíná mj. i na spolupráci s Františkem Vláčilem.

→ Doplněk ke květnové zprávě avizující udělení Výroční ceny AČFK scenáristovi Vladimíru Körnerovi (viz níže): projekce dvou Vláčilových filmů proběhne v sobotu 8. srpna, ÚDOLÍ VČEL bude uvedeno v 16:30 ve Slováckém divadle, ADELHEID ve 21:00 v kině Hvězda.

28. května 2020

→ Česká asociace filmových klubů oznámila, že na letošní 46. Letní filmové škole v Uherském Hradišti udělí svou Výroční cenu scenáristovi Vladimíru Körnerovi. Při této příležitosti bude promítnuto šest celovečerních filmů, které podle Körnerových scénářů natočili František Vláčil, Karel Kachyňa, Miloslav Luther, Vladimír Moskalyk či Milan Cieslar.

→ Na recenzním serveru DVDFreak vyšla srovnávací recenze všech DVD vydání filmu Holubice, doplněná o porovnání s verzí vysílanou v televizi a verzí umístěnou na internetu. Z recenze je zřejmé, že při sledování z jakéhokoliv zdroje musí mít divák v zásobě vždy určitou míru tolerance.

→ V internetové verzi moravskoslezského regionálního magazínu Patriot vyšel krátký článek Martina Jirouška Stíny horkého léta využily krásy Štramberka i okolí, vracející se ve stručné rekapitulaci k natáčení filmu v beskydských exteriérech. Jen připomínám, že na stejných stránkách vyšly už dříve „vláčilovské“ texty František Vláčil, slavný rodák z Českého Těšína (2020), Adelheid aneb nenaplněná láska (2020) a Velkofilm Tanková brigáda (2018), z tematicky příbuzných potom malé profily Petra Čepka a Jana Kačera.

→ Internetová filmová databáze IMDb.com při postupné aktualizaci a doplňování údajů nyní rozšířila i doposud stručný záznam dlouhé americké televizní zábavné série CBS Children's Film Festival vysílané v letech 1967–1978. Mezi režiséry jednotlivých epizod (Series Directed by…) se zde pro rok 1976 nově objevil i František Vláčil [!], což je ovšem poněkud matoucí údaj. Obsahem jednotlivých epizod totiž byly především hrané filmy pro děti a mládež z celého světa, které byly uváděny dvěma tehdy populárními loutkovými postavičkami Kukla a Ollie ve spojení s herečkou Fran Allison (odtud název tohoto tehdy populárního tria Kukla, Fran and Ollie; v naší televizi byl podobným typem pořadu Rozmarýnek se Štěpánkou Haničincovou a loutkou Čertíka Bertíka). V epizodě vysílané 25. září 1976 tak trio „průvodců“ Kukla, Fran and Ollie uvedlo projekci Vláčilova filmu SIRIUS, který i podle údajů v našem tisku byl právě v roce 1976 prodán mj. pro televizní uvedení do USA. Vláčil tedy nebyl režisérem epizody, ale filmu, který byl v jejím rámci uveden. (Jinak při prohlížení režisérů lze narazit i na další jména českých tvůrců, jejichž dětské filmy byly v této sérii v různých letech uvedeny – Ota Koval, Karel Kachyňa, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček ad.)

→ Na ruském internetu jsem narazil na nezvykle obsáhlý profil Václava Irmanova (1919–1995), Vláčilova přítele a protagonisty jeho filmů PRONÁSLEDOVÁNÍ, HOLUBICE a VYPRÁVĚJ MI O PRAZE.

6. května 2020

→ Po letitém ubírání se dílem Františka Vláčila, kdy jsem veškeré jeho filmy zhlédl nesčetněkrát, jsem si vytvořil (snad) zajímavou sbírku postřehů a poznámek k řadě scén, míst, nápadů a motivů, které Vláčil ve svých filmech použil, případně se k nim opakovaně vracel. Nemyslím si, že by šlo o nějaké velké objevy, ale na druhou stranu mi přijde škoda je nějak neutřídit a nevyvěsit na stránkách, které se jeho dílu věnují. V nepravidelném cyklu poznámek k motivům z Vláčilových filmů se tak budu snažit k nim jednou za čas vracet a ze změti rukopisných poznámek vydolovat vždy nějaké zajímavé téma. Nejde mi o detailní analýzu Vláčilovy filmové řeči, vybrané ukázky o ní ale mohou lecos napovědět. Pro první „kapitolu“ jsem vybral motiv dravých ptáků ve Vláčilových filmech.

1. dubna 2020

→ Chronologie prací na filmu MARKETA LAZAROVÁ byla původně publikována na samostatné facebookové stránce, na níž byly v letech 2015–2017, vždy na den přesně po 50 letech, vyvěšovány zprávy o postupu výroby filmu, jak je zachytila dobová barrandovská produkční dokumentace. Popis dává nahlédnout do procesu natáčení, zákulisí přípravy a výroby a přibližuje různé stránky celého složitého procesu, včetně identické délky práce na filmu (den po dni po 50 letech). Protože prostředí Facebooku je do jisté míry uzavřené a do budoucna jej nelze považovat za trvale dané, byla nyní celá Chronologie výroby MARKETY LAZAROVÉ přenesena na vláčilovské stránky. Zde byly proti facebookové verzi provedeny určité úpravy, byly také opraveny překlepy, doplněna jména, upřesněna data a některé záznamy navíc doplněny o odkazy na dobové texty, případně o poznámky na okraji.

19. března 2020

→ Drobný postřeh – záběr orlovce říčního v MARKETĚ LAZAROVÉ.

3. března 2020

→ Stanice Český rozhlas Vltava zahájila včera vysílání desetidílného „seriálu“ čtení z knihy František Vláčil. Život a dílo. Na tomto odkazu bude možné si jednotlivé díly pustit 6 dní po odvysílání (poté až po skončení cyklu v radioarchivu). Více detailů k uvedení cyklu též viz níže aktualizace z 19. února. V 10. čísle Týdeníku Rozhlas (24. 2.) vyšel k tomuto tématu článek Ivany Myškové Příběhy filmových básní Františka Vláčila, který je k dispozici také on-line.

→ Tuzemský recenzentský portál DVDFreak zásadně doplnil a rozšířil svou recenzní stránku k filmu MARKETA LAZAROVÁ o analýzy blu-ray disků od Criterion Collection (2013) a Bildstörung (2017). Z tradičního porovnávání obrazových framů digitálních nosičů od jiných vydavatelů vyjímám tuto část komentáře:

„Části restaurované Criterionem jsou nejen světlejší, ale též méně ostré. Zdá se, že pracovníci CC upřednostnili spíše technicistní přístup k podání obrazu před jeho filmovou logikou a svým zásahem částečně stírají rozdíl mezi obrazovým podáním zešeřelých večerních a denních scén;“

Za originální nález, i když při praktické projekci naprosto nepostřehnutelný, lze označit objev chybějícího políčka (frame) u českého vydání:

„Jak dokládá recenze německého disku [...], je přebývající snímek hejtmana Piva, za nímž následuje střih na mezititulek, společný jak vydání CC, tak vydání od Bildstörungu. Musí se tedy nacházet i na podkladech dodaných oběma firmám z NFA. Otázkou tedy není, jak se dostal na německé a americké disky, ale proč schází na disku českém!“

→ Do galerií plakátů a propagačních tisků k filmům Františka Vláčila přibyla obsáhlá kolekce propagačních fotosek (černobílé i barevné!) k filmu KONCERT NA KONCI LÉTA a po jednotlivých kusech byly doplněny fotosky k filmům STÍNY HORKÉHO LÉTA a ÚDOLÍ VČEL. Do galerie filmu MARKETA LAZAROVÁ byly doplněny skeny prvních tří stran programové brožury Filmový festival pracujících – zima ’84, kde byla MARKETA LAZAROVÁ uvedena v obnovené premiéře (jako nedeklarovaná pocta Vláčilovi k jeho tehdejším 60. narozeninám).

→ 23. a 24. února jsem přes diskusní fórum a stránky Zóny rozšířil žádost o případné poskytnutí originálních kazet VHS s Vláčilovými filmy. Zatím se mi touto cestou podařilo dostat k filmům MARKETA LAZAROVÁ a ADELHEID. Pokud má někdo povědomí i o jiných originálních vláčilovských VHS, může se mi ozvat emailem.

→ Větším textem s názvem Dvě cesty k filmové nesmrtelnosti připomněl 19. února Martin Kovář na serveru Info.cz výročí narození Fratiška Vláčila (19. 2.) a současně i „sousední“ výroční datum (18. 2.) narození Miloše Formana.

→ Když účinkoval v roce 1977 v roli Baranova syna Lukáše ve Vláčilově filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA, bylo mu 11 let. Dnes je to špičkový český specialista na plicní chirurgii... Rozhovor s Robertem Lischkem (výhradně o lékařské tematice) na stránkách DVTV.

19. února 2020

→ Dnes uplynulo 96 let od narození Františka Vláčila (19. února 1924) v Českém Těšíně, i když na svět přišel vlastně v polské části města, kde byla tehdy jediná funkční porodnice. Podle Lidových novin z 19. února 1924 bylo u nás počasí na únor nezvykle teplé, s teplotami kol. 6–8 stupňů, nad většinou území bylo zataženo, v Brně dokonce vlétl do jednoho bytu otevřeným oknem motýl...

→ Kniha František Vláčil. Život a dílo, vydaná v roce 2018 nakl. Camera obscura, se od počátku března objeví ve vysílání Českého rozhlasu Vltava jako četba na pokračování. Vydavatel knihy pan Miloš Fryš dojednal s dramaturgií stanice cyklus deseti cca půlhodinových dílů, který v rámci tradičního „vltavského“ pořadu Osudy přinese výběr z kapitol celé knihy. V režii Petra Mančala bude pasáže z knihy číst Michal Przebinda, dramaturgii projektu má Vladimíra Bezdíčková, na výběru pasáží pro četbu pracovala Ivana Myšková. Do jednotlivých dílů budou navíc zakomponovány části rozhlasového rozhovoru s Františkem Vláčilem z roku 1968, tedy ze záznamu, který od dob svého prvního odvysílání (leden 1968) už ležel asi jen a jen v archivu a tak jej dnes prakticky nikdo nezná. Protože se rozhovor týká pouze MARKETY LAZAROVÉ, případně Vláčilova obecnějšího pohledu na historická témata, byly z něj pro Osudy použity jen fragmenty. Přesto věřím, že pro posluchače atraktivní i tak. Vysílání prvního dílu je naplánováno na pondělí 2. března od 11:30 hod. a poté každý další všední den ve stejnou hodinu. Repríza každého dílu proběhne vždy o následující půlnoci. Po skončení cyklu by měly být všechny díly k dispozici v radioarchivu. Kdo se tedy zatím neodvážil pustit do četby mnohasetstránkové knihy, má zde možnost si poslechnout její jakousi „instantní verzi“ ;-) Spolupracovnice projektu Ivana Myšková k tomu pro 10. číslo Týdeníku Rozhlas napsala: „Vzhledem k rozsahu monografie bylo nutné vynechat především detailní údaje o rozpočtech, komentáře k hereckému obsazení, či citace domácí a zahraniční kritiky. Klíčové ohlasy jsou však i v našich Osudech zachovány. Ve výsledku jde ale spíše o ‚příběhy Vláčilových filmů‘ než o ‚rozhlasové memoáry‘...“ Zařazení četby z vláčilovské monografie je v tomto cyklu výjimečné, protože Osudy jsou komponovány spíše jako autentické vzpomínky žijících osobností. Jako autor knihy proto chci ČRo Vltava za realizaci poděkovat a mohu jen doufat, že desetidílný seriál zaujme provedením i obsahem.

15. února 2020

→ Na nedávné kinoprojekci digitalizované ADELHEID jsem byl překvapen, že během filmu se v pasážích s německy mluvenými monology a dialogy objevovaly české titulky, které jinak v těchto místech u filmu nikdy nebývaly. (Přitom v loňském roce, na jiné kinoprojekci stejného přepisu, promítaného pomocí DCI, jsem tyto titulky nezaznamenal.) Zdálo se tak, že NFA vybavil digitalizovaný film možností si tyto titulky zapnout/vypnout. Zkoumal jsem (s pomocí DVDFreak), jak je na tom v tomto směru DVD vydané u nás v roce 2017 společností Bohemia Motion Picture (BMP), zatím jediný digitální nosič s restaurovanou verzí filmu, a i zde jsme došli k překvapivému zjištění: dle specifikací jsou na disku dvě volitelné titulkové sady (česká pro neslyšící, anglická), ale pokud si nevyberete ani jednu, a film si pustíte bez titulků, stejně se vám u německy mluvených pasáží zobrazí implicitně nastavené české titulky s překladem německých dialogů. Nelze je nijak zapnout/vypnout přes menu (protože tam nejsou vůbec uvedeny), ale mělo by jít je vypnout přes menu přehrávače během projekce. Po konzultaci celé věci s NFA, kde mi potvrdili, že žádné podobné titulky k podkladům pro DVD nedávali, to vypadá, že jejich zařazení na disk je iniciativou vydavatele DVD, tedy společnosti BMP. Možná se to zdá jako detail nebo hloupost, ale přijde mi dobré o tom vědět, protože mě osobně tyto „vnucené“ titulky ruší. Navíc si říkám, jestli takové „řešení“ nejde tak trochu proti duchu záměru tvůrců, kterým bylo titulky do filmu v těchto místech nedávat (obdobně jako u MARKETY LAZAROVÉ).

→ K digitálním přepisům ještě jedna krátká zpráva: na DVDFreak se připravuje recenze německého Blu-ray s MARKETOU LAZAROVOU (vyd. Bildstörung 2017). Podle prvních zpráv je obraz na tomto disku mimořádně kvalitní, proti oběma předchozím vydáním (NFA, Criterion) je v něm více zachováno filmové zrno a velmi se blíží skutečné projekci z filmového pásu. Měl by to být důsledek vyššího datového toku, který je na tomto disku nastaven. Potvrdili mi to i v NFA, kde jsem se dozvěděl, že německý vydavatel použil vyšší datový tok (až 38 Mb/s) oproti nižšímu 27.8 Mb/s u českého vydání. Tím došlo ke snížení komprese, čehož přímým důsledkem je zřetelnější zrno. Na druhou stranu tím ale mělo dojít k nedodržení technického standardu, podle nějž by měl maximální možný datový tok být 36 Mb/s, aby byl disk přehratelný i ve starších přehráváčích. Datový tok u českého vydání (2012) byl tedy mj. také kompromisem mezi kvalitou a kompatibilitou s tehdejšími přehráváči. Více brzy na DVDFreak, základní informace o disku viz stránka BD/DVD/CD.

→ K dnešku několik drobnějších doplnění: v galerii plakátů k MARKETĚ LAZAROVÉ nově zařazen kuriozní plakát k filmu z FFP 1967, dále německý plakát z roku 2016 a několik fotosek z let 1967 a 1984; v soupisu digitálních nosičů byly nově vytvořeny záznamy německého Blu-ray s MARKETOU LAZAROVOU a českých DVD s filmy ADELHEID a ÚDOLÍ VČEL (obojí od BMP) a současně doplněny a upřesněny údaje k řadě dalších disků; tamtéž nově vytvořen záznam vydaného zvukového 2 CD s nahrávkou živého provedení Liškovy partitury k MARKETĚ LAZAROVÉ; informace o některých vydaných DVD a Blu-ray s papírovými booklety doplněny o popis obsahu bookletů, o totéž doplněna Bibliografie.

→ Na konci roku 2018 odvysílal Český rozhlas Vltava ve svém cyklu Osudy pětidílné vzpomínky Magdy Vášáryové na její život a profesní dráhu. V prvním díle protagonistka mj. vzpomíná na natáčení MARKETY LAZAROVÉ. Záznamy vzpomínek si lze pustit na webové stránce ČRo Vltava.

→ Nejbližší uvedení Vláčilových filmů: Chebské Kino Art uvede 19. února od 19 hod. film ADELHEID; v předvečer výročí narození Františka Vláčila odvysílá televizní kanál CSfilm 23. února od 20 hod. film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.

9. února 2020

→ V pondělí 10. února kol. 7:30 ráno bude ve vysílání Českého rozhlasu Dvojka hovořit v pořadu Ranní Dvojka spisovatel Vladimír Körner o své novele Adelheid, předloze stejnojmenného Vláčilova filmu. Jeho vystoupení souvisí s aktuálním vydáním audioknihy Adelheid, kterou zpracovalo audioknižní vydavatelství Tympanum v interpretaci Igora Bareše. Křest audioknihy proběhne ve středu 13. února 2020 v baru Behind the Curtain na Žižkově (Štítného 710, Praha 3) od 17 hod.

→ Ve dnech 5.–7. února proběhla ve slovenských Nových Zámcích minipřehlídka filmů Františka Vláčila (ADELHEID, STÍNY HORKÉHO LÉTA, MARKETA LAZAROVÁ) s názvem Cesta do hlbín Vláčilovej duše (detaily viz níže zpráva z 3. února 2020). Vedle projekcí měli návštěvníci možnost vyslechnout dvě přednášky Vladimíra Suchánka a prezentaci knihy František Vláčil. Život a dílo. Z pozvaných hereckých hostů se pro nemoc omluvil Juraj Kukura, besedování s paní Magdou Vášáryovou bylo ale velmi zajímavé a intenzivní. Své vzpomínky na natáčení MARKETY LAZAROVÉ, i obecně na svou práci ve filmu 60. a 70. let, zakončila proslovem, který byl odměněn potleskem všech přítomných (jde o volný přepis, ne o citaci):

Každý rok vzniká spousta filmů, ale i ty, které mohou být nějak zajímavé, oslovují jen v čase svého uvedení. Pokud nemají myšlenkový přesah, skončí zapomenuty. [...] Na čem skutečne záleží je to, co nás přesahuje. Co k životu, práci a tvořivosti přidávame (nebo nepřidáváme), aby náš svět byl lidštější, duchovnější a spravedlivější. To jediné zůstává a má šanci se k nám vrátit v podobě skutečného smyslu bytí a lásky. I o tom jsou filmy Františka Vláčila. Proto se k nim můžeme vracet i po desetiletích.

K tomu bych ještě připojil prozaičtější popis jedné vzpomínky Magdy Vášáryové, datované do roku 1980. Přijela tehdy do USA na pozvání režiséra Alana Pakuly, který velmi stál o její obsazení do hlavní role připravovaného filmu SOFIINA VOLBA. Jednou z věcí v programu byla návštěva proslulé San Francisco Cinematheque, kde ji provázel F. F. Coppola. Když vstoupili do velké vstupní haly, spatřila na stěně svou ohromnou fotografii z MARKETY LAZAROVÉ. Zeptala se Coppoly co to tam dělá, jestli to dělali kvůli ní nebo co? A Coppola jí odpověděl: „Ne, to tady máme pořád. To je přece jeden z nejlepších historických filmů všech dob.“

→ Na konci ledna odvysílala Česká televize další díl svého cyklu 13. komnata, tentokrát o herci Juraji Kukurovi. V dokumentu je zařazena také krátká ukázka z Vláčilova filmu STÍNY HORKÉHO LÉTA.

4. února 2020

→ Knihu František Vláčil. Život a dílo je od začátku února možné koupit za sníženou cenu 390 Kč. Cena platí pro síť prodejen Kosmas, u jiných prodejců a na internetu se její výše může lišit. Podle sdělení vydavatele (Miloš Fryš, nakl. Camera obscura) je snížení ceny konečné.

→ Do oddílu Galerie bylo přidáno několik skenů propagačních fotosek k pozdním Vláčilovým filmům STÍN KAPRADINY a MÁG.

→ O tom, že Herzův snímek SPALOVAČ MRTVOL (1969) vydá v dubnu na Blu-ray (a samozřejmě na DVD) prestižní zahraniční vydavatel Criterion Collection, se ví už delší dobu. Málo se ale zmiňovalo, že mezi bonusy na disku (kde bude mj. i Herzův krátkometrážní film SBĚRNÉ SUROVOSTI /1965/) bude také skoro hodinový dokument Pavla Klusáka HUDBA ZDENĚK LIŠKA (2017), přibližující pestrost a originalitu Liškovy tvorby pro různé tvůrce, od Herze přes Švankmajera, Karla Zemana, Chytilovou, Kachyňu, „majora Zemana“ až třeba právě pro Vláčila. (Celou specifikaci criterionského disku najdete ZDE.) Spolupráce Vláčil – Liška se v dokumentu připomíná ukázkou z MARKETY LAZAROVÉ, podle režiséra Pavla Klusáka se do stopáže už nevešla alespoň zmínka o ÚDOLÍ VČEL. Film premiérovala na televizních obrazovkách Česká televize v říjnu 2017, na jejichž stránkách si lze také pustit krátký rozhovor s Pavlem Klusákem.

→ Už staršího data (duben 2019) je rozhovor Aleše Dospivy pro Deník.cz, odkazuji zde na něj hlavně z evidenčních důvodů. V rozhovoru Od Markety Lazarové až ke Třem veteránům Dospiva vzpomíná na své dva „kmenové“ režiséry – Oldřicha Lipského a Františka Vláčila, u jejichž filmů působil od 60. let jako pomocný režisér.

3. února 2020

→ Ve dnech 5. – 7. února proběhne v kině Mier ve slovenských Nových Zámcích minipřehlídka filmů Františka Vláčila s názvem Cesta do hlbín Vláčilovej duše (facebooková prezentace ZDE, případně webová ZDE). Postupně budou uvedeny snímky ADELHEID, STÍNY HORKÉHO LÉTA a MARKETA LAZAROVÁ. Všechny projekce uvede Vladimír Suchánek, který bude moderovat také dvě samostatné besedy, 5. února s Jurajem Kukurou a 6. února s Magdou Vášáryovou. V rámci akce proběhne také prezentace knihy František Vláčil. Život a dílo (Camera obscura 2018).

→ Stránky o Františku Vláčilovi byly k dnešnímu dni spuštěny v nové podobě. Nejde jen o nový „úsporný“ vzhled, korespondující s proměnou základního portálu Nostalghia.cz. (O tom více v samostatné zprávě.) Především došlo k podstatným úpravám obsahu, který byl někde zcela zásadně aktualizován – zejména vytvořena úplná Filmografie a nově obsáhlá Bibliografie s několika tisíci záznamy –, obojí výsledek několikaleté práce, vlastně od počátku těchto stránek. V jiných oddílech byl obsah lehce rozšířen nebo naopak redukován (Galerie, nový oddíl Knihy) a celkově zpřehledněn (lepší rozčlenění oddílu s texty a články). Došlo také k likvidaci doposud samostatných stránek o filmu MARKETA LAZAROVÁ (původně na adrese nostalghia.cz/marketa), historicky vlastně prvních „nostalgických“ stránek (od roku 2001), jejichž obsah byl ale od roku 2005, kdy byly spuštěny stránky o Františku Vláčilovi, neaktualizován a tak trochu opomíjen. Z drtivé většiny byly integrovány do vláčilovských stránek a to, co zbylo (historie aktualit), se ocitlo na samostatné „archivační“ stránce.

→ Webový portál Krajské listy publikoval 4. ledna ve své jihočeské sekci článek Scény z Vláčilova legendárního filmu Dým bramborové natě byste už nepoznali, kde přináší fotogalerii současné podoby některých lokací, kde se natáčel film DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ.

[2005] [2006] [2007] [2008–2019] [2020]

[Archiv aktualit zrušených stránek o filmu MARKETA LAZAROVÁ]

* * *