© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
TOPlist
Aktuality [Novinky na www.parajanov.com]
29. října 2014
Trvalým pozůstatkem nedávného olomouckého semináře Barvy Sergeje Paradžanova (viz níže) je také sborníček textů s názvem Kulturní a duchovní souvislosti ve vrcholných filmech Sergeje Paradžanova, jehož vydavatelem je sdružení Pastiche Filmz. Sborníček přináší na třiceti stranách čtyři texty, které se zabývají některými aspekty filmů Stíny zapomenutých předků (Andrej Chovanec: kde sa príroda premieňa v umenie a umenie v prírodu. Interpretácia filmu Tiene zabudnutých predkov skrz aspekty kresťanstva, s. 4–10), Barva granátového jablka (Andrej Chovanec: Nevyčerpané ozrejmenie duchovných súvislostí filmu Farba granátového jablka, s. 11–17), Legenda o Suramské pevnosti (Tomáš Hála: Legenda o Suramské pevnosti, s. 18–21) a Ašik-Kerib (Rašíd Agamalijev: Film Ašik-Kerib v kontextu ázerbájdžánského ašygského umění, s. 22–30.). Analytické texty jsou doplněny funkčně vybranými fotografiemi a poznámkami.

Letošní 90. výročí Paradžanovova narození přineslo i zajímavou zahraniční publikaci. Fotograf Jurij Mechitov, který před osmi lety vydal fotografickou knihu Sergej Paradžanov. Chronika dialoga (2006) mapující především prostřednictvím fotografií jeho letité přátelství s Paradžanovem (více o ní si lze přečíst na oficiálních stránkách Jurije Mechova, vč. ukázek z knihy), letos představil svou druhou knihu na podobné téma s názvem Sergei Parajanov on Photographs and Stories by Yuri Mechitov, vydanou v trojjazyčné verzi (anglicky, francouzky, rusky; viz obr, kliknutím lze zvětšit). Kniha, obsahující opět velkou várku fotografií, tentokrát přináší především Mechitovovy vzpomínky na slavného režiséra. Křest knihy proběhl 24. října v Newsroom Café v Tbilisi a doprovozen byl výstavou fotografií zachycující návštěvu Marcella Mastroianiho u Sergeje Paradžanova. (Na facebookových stránkách kavárny je k prohlédnutí i fotoreportáž ze křtu, zobrazující částečně i interiér s fotografickou výstavou.)











9. října 2014
Sergej Paradžanov by se letos dožil 90 let (stejně jako český režisér František Vláčil, který se narodil jen dva týdny po něm). Příjemnou připomínkou Paradžanovova života a díla bude jistě malá filmová přehlídka, kterou pod názvem Barvy Sergeje Paradžanova uspořádají ve dnech 15. a 16. 10. studenti Univerzity Palackého v olomouci pod záštitou Pastiche Filmz a patronací Katedry divadelních a filmových studií a katedrou muzikologie. Filmové projekce se budou konat v kinosále Konviktu. Ve středu 15. 10. od 14 hod. bude uveden snímek Stíny zapomenutých předků, od 19.30 hod. Barva granátového jablka. V tentýž den proběhne v konviktské kapli Božího Těla od 18 hod. koncert tradiční azerbájdžánské hudby na tradiční orientální nástroj Tar v podání azarbájdžánského profesionálního hudebníka Mehbub Šukuroglua. Ve čtvrtek 16. 10. budou uvedeny filmy Legenda o Suramské pevnosti (15 hod.) a Ašik-Kerib (19.30 hod.). Po filmových projekcích bude vždy následovat debata s filmovými odborníky (Tomáš Hála, Vladimír Suchánek, Petr Vaďura). Pro účastníky by měl být připraven i malý sborníček textů o životě a díle Sergeje Paradžanova a také malé občerstvení. Vstup na všechny projekce i koncert je zdarma.

Když už jsme u těch paradžanovovských přehlídek... Na právě probíhajícím 52. MFF v New Yorku byl 2. 10. v rámci připomínky Paradžanovova výročí uveden film Barva granátového jablka, který před projekcí uvedl obsáhlým obdivným úvodem Martin Scorsese. Zajímavou informací z festivalového webu je, že film zde nebyl uveden z filmového pásu, ale z DCP, tedy v digitálním formátu spojovaném především s vysokým rozlišením. Jedná se o další z veřejných uvedení nově restaurovaného filmu, poprvé představeného letos v Cannes, na jehož pečlivé digitalizaci se podílely instituce Cineteca di Bologna/L’Immagine Ritrovata, The Film Foundation’s World Cinema Project, National Cinema Centre of Armenia a Gosfilmofond.



8. července 2013
Na právě ukončeném festivalu v Karlových Varech si odbyl svou světovou premiéru pravděpodobně první životopisný snímek o Sergeji Paradžanovovi nazvaný jednoduše - Paradžanov. Režiséry jsou Serge Avedikian (který ztvárnil i hlavní roli) a Olena Fetisova, film vznikl v produkci ukrajinské společnosti Interfilm Production Studio. Festivalová popiska představuje snímek mj. i těmito slovy:

"...Originálně pojatý životopisný snímek přibližuje klíčové okamžiky v životě a tvorbě tohoto geniálního, sovětskou mocí pronásledovaného režiséra arménského původu. Sledujeme Paradžanova při natáčení přelomových snímků Stíny zapomenutých předků a Barva granátového jablka, stejně jako během pobytu ve vězení, kam byl komunistickým režimem odsouzen. Tvůrci představují divákovi Paradžanova jako nadaného umělce překypujícího nápady, ale i jako komplikovanou osobnost. Režisérské duo při výtvarné stylizaci snímku bohatě využívá Paradžanovův nezaměnitelný rukopis a divákům plasticky přibližuje jeho osobité vidění světa."

Detaily k filmu (včetně presskitu) lze najít i na oficiálním webu karlovarského festivalu. Dle několika málo hodnocení na téže stránce se ale zdá, že i při snaze o vizuální atraktivitu jde o spíše o průměrné dílo. Oficiální web filmu neexistuje, detaily včetně fotografií lze ale najít na stránkách Interfilm Production Studio. Další odkazy: IMDb, Facebook.



9. března 2012
Režisér Georgij Paradžanov (nar. 1963 v Tbilisi) je přes svou matku Ruzannu, starší sestru Sergeje Paradžanova, jeho synovcem. Působí jako profesionální filmař a během práce na novém dokumentu o originální ukrajinské umělkyni Marii Primačenkové poskytl rozhovor stránkám Armenian Truth And Rumor. Jeho český překlad přináším na samostatné stráce.

Český rozhlas Plzeň uvede v sobotu 11. března ve svém pravidelném magazínu Na křesťanské vlně Plzně záznam téměř hodinového rozhovoru s Vladimírem Suchánkem, autorem audiokomentáře k filmu Barva granátového jablka na nedávno vydaném DVD. Tématem rozhovoru je život a dílo Sergeje Paradžanova. Vysílání je možné poslouchat i přes internetové stránky ČRo Plzeň, začátek pořadu je v 7:05 hod.

Jedním z výsledků práce na DVD Barva granátového jablka měl být pokus o rekonstrukci původní podoby filmu. Z různých důvodů jsem nakonec od práce upustil, ale rozpracovaný materiál se brzy dočká "uplatnění" ve srovnání dvou dostupných verzí filmu. K tomuto tématu ale jistě stojí za pozornost scénář původní režisérské verze z roku 1966, který v anglickém překladu postupně zpřístupňuje server MUBI.

Na zajímavý a pro mne osobně neznámý snímek Andreje Tarkovského a Sergeje Paradžanova jsem narazil na internetu (viz vlevo, kliknutím lze zvětšit). Dobu ani bližší okolnosti vzniku fotografie neznám a budu tedy vděčný za případná doplnění a upřesnění.

Jinou zajímavou fotografií je skupinový portrét z 80. let 20. století, pořízený patrně v bytě Alexandra Pliseckého (1931-1985, který je pravděpodobně i autorem fotografie - kliknutím možno zvětšit), proslulého baletního mistra petrohradského Marinského divadla a bratra legendární ruské primabaleriny Maji Plisecké. Na fotografii jsou kromě Sergeje Paradžanova zachyceni také scenárista Tonino Guerra, úplně dole by měl být scenárista a režisér Vasilij Kataňan a vlevo uprostřed divadelní výtvarník Boris Messerer. Malá dívenka na fotografii je dcera Alexandra Pliseckého Anna (nar. 1971), v současnosti balerína na různých ruských i zahraničních scénách.

Společné setkání dvou legend arméské a ruské kinematografie, herečky Veriko Andžaparidze (1900-1987) a její dcery, herečky Sofiko Čiaureli (1937-2008), zachytila filmová kamera v roce 1980. Jejich vzpomínky jsou proloženy řadou dokumentárních fotografií, v některých případech i dost raritních. Asi 11 minut dlouhý záznam je k dispozici na serveru YouTube.



12. prosince 2011
Český disk s Barvou granátového jablka zamíří ke svým objednavatelům o týden dříve. Datum uvedení na trh bylo posunuto na 15. prosince, kdy by měl disk být v odpoledních hodinách k dispozici v Terryho ponožkách. Nostalghia.cz k dnešnímu dni přináší recenzi dvojdisku, zpracovanou podle testdisků z nichž se lisovaly finální produkty.









30. listopadu 2011
Dnešní Zóna definitivně odhaluje podobu DVD s filmem Barva granátového jablka, jehož vydání bylo původně ohlášeno na říjen. Byla odhalena grafická podoba přebalu (viz výše, klikem lze zvětšit), ale podstatnější info se týká rozšíření obsahu vydání. Původní specifikace zveřejněné v září (viz níže) zůstávají v platnosti, k nim ale přibylo podstatné rozšíření v podobě druhého disku, který bude obsahovat jiný přepis filmu připravený letos britskou společností Second Sight. Zatímco přepis společnosti Ruscico nabízí film s jasnými a plnohodnotnými barvami, přepis od Second Sight je až zázračně ostrý a detailní, jeho barevnost je ale o řád níže. Český fanoušek tak bude mít unikátní možnost zvolit si v rámci jednoho vydání přepis filmu, který je mu příjemnější. Podobně zpracovanou edici nějakého zahraničního filmu myslím u nás ještě nikdo nevydal a i v zahraničí je podobných titulů jako šafránu. Více detailů viz článek na Zóně. Datem zahájení prodeje by měl být 21. prosinec 2011.


5. září 2011
Dnešní Zóna přináší po měsících čekání konečně podrobnou specifikaci již rok ohlášeného DVD s Paradžanovovým opusem Barva granátového jablka. Podrobnosti najdete v odkazovaném textu na Zóně, zde jen stručně: film (Jutkevičova verze) bude vybaven arménským zvukem v originálním mono i v remixu DD 5.1, českými titulky, alternativně si půjde k filmu pustit i druhou audiostopu s odborným lektorským komentářem Vladimíra Suchánka (tento typ bonusu u nás myslím ještě žádný vydavatel nezkusil). Prvním bonusovým dokumentem bude Grigorjanův film Vzpomínky na Sajat Novu o původním režisérském záměru (nerealizované) podoby Barvy, obsahující i neznámé a nepoužité záběry. Druhým bonusem bude unikátní rozhovor s výtvarníkem filmu Stěpanem Andranikjanem, který natočil před několika lety Tomáš Hála z Národního filmového archivu. Obal disku bude zveřejněn na začátku října, kdy bude na Zóně zahájen i předprodej.

Unikátní a velmi podrobnou fotogalerii z muzea Sergeje Paradžanova v Jerevanu jsem objevil na serveru Itsmyworld.ru.

24. ledna 2011
9. ledna uplynulo 87 let od narození Sergeje Paradžanova.

Na stránkách arménské redakce Radia Svoboda RFE/RL se objevil článek s bližšími detaily k připravovanému životopisnému filmu o Sergeji Paradžanovovi. Vzniká v širší koprodukci, v níž má zatím největší tvůrčí podíl režisérský triumvirát: francouzský herec a režisér Serge Avedikian, a režiséři Olena Fetisovová a Roman Balajan. Serge Avedikian by kromě spolurežie měl ztvárnit i titulní postavu Sergeje Paradžanova, s nímž se důvěrně znal. V současné době je prakticky hotový scénář, připravuje se plán natáčení, které by mělo probíhat hlavně v Kyjevě, ale také v Gruzii, Arménii a v Holandsku, kde by se měly natáčet poslední epizody a následná postprodukce. Podle slov spoluscenáristky Oleny Fetisovové by nemělo jít jen o životopisný portrét slavného režiséra, ale v širším záběru by měl film přinést obraz Ukrajiny či Arménie několika posledních desetiletí. Premiéra se plánuje na leden 2014 v Rotterdamu, tedy na období připomínání 90. výročí Paradžanovova narození.

Jedno retrospektivní ohlédnutí: Velký text o životě a díle Sergeje Paradžanova přinesl ve svém březnovém čísle ročníku 2010 britský magazín Sight & Sound, který tímto doprovodil tehdy probíhající londýnskou retrospektivu Paradžanovova díla (paradjanov-festival.co.uk). Článek s názvem Out of the shadows je k dispozici i on-line.



7. října 2010
Čerstvá zpráva ze Zóny! Dalším diskem z řady Netuctové filmy vydavatelství Zóna bude slavný Paradžanovův snímek Barva granátového jablka. Bude se jednat o Jutkevičův sestřih, který je vlastně jedinou "oficiální" verzí filmu. Zóna disk považuje za jeden z kmenových titulů edice Netuctové filmy, takto pozdě (až jako třináctý v pořadí) vychází jen proto, že až letos se podařilo získat master v technické kvalitě, která film nedegraduje. Originální zvuk bude v původním mono i v remixu do DD 5.1 a bude samozřejmě doplněn českými titulky. Orientační termín vydání je stanoven na přelom roku 2010/2011. Specifikace disku bude ale obsahovat mnohem víc. Pokud vše vyjde jak má, tak v bonusech budou věci nevídané (řekl bych že v českých poměrech naprosto originální), ale protože se o této části disku zatím nesmí nic šířit ani naznačovat, nechme odtajnění její definitivní podoby až na dobu, kdy to Zóna uzná za vhodné.

Aktuálně byla přepracována a podstatně rozšířena biografie Sergeje Paradžanova v oddílu Život. Současně byla také upravena filmografie a seznam vydaných DVD.

22. září 2010
Dnešní večerní představení v pražském Ponrepu nese název "Večer velkých naivistů". Skrývá se pod ním projekce Paradžanovova snímku Barva granátového jablka, doplněná dvěma krátkými dokumenty o naivním malíři Rousseauovi.

21. června 2010
Dnes uplynulo 20 let od úmrtí Sergeje Paradžanova.

15. června 2010 zemřel Jurij Iljenko, ukrajinský kameraman a režisér (nar. 18. 7. 1936). Jeho tvorba je mj. úzce spjata se Sergejem Paradžanovem, Iljenko proslul jako kameraman filmu Stíny zapomenutých předků (1964), v roce 1990 pak natočil jako režisér i kameraman film Lebedinoje ozero - zona podle Paradžanovova nerealizovaného scénáře.







17. listopadu 2009
Na samostatné stránce přináším podrobnější popis knihy Sergej Paradžanov. Koláž na pozadí autoportrétu, o které jsem informoval v aktualitě z 20. října (viz níže).

20. října 2009
Jako velmi obsáhlá a informačně zajímavá se jeví kniha Sergej Paradžanov. Koláž na pozadí autoportrétu. Jedná se skutečně o "koláž" a skutečně na pozadí "autoportrétu". Kniha totiž obsahuje několik desítek textů, z nichž asi u čtyř desítek je autorem Paradžanov: dílem jde o vzpomínky, dílem o jeho pohledy na film a umění, úvahy, fragmenty korespondence. Tím vším je myšlen onen "autoportrét". Dalších cca 60 textů pak tvoří onu "koláž" - pochází z pera jiných osob, buď Mistrových přátel, příbuzných, spolupracovníků či obdivovatelů. Najdeme mezi nimi např. texty Vasilije Katanjana, Larisy Kadočnikovové, Mariny Vladyové, Tonina Guerry a jeho manželky Lory, Maji Plisecké, Viktora Šklovského, Sofiko Čiaureliové, Jurije Iljenka, Romana Balajana, Tamary Ogorodnikovové, Vladimíra Naumova aj. Z toho všeho tak vysvítá portrét Paradžanovovy osobnosti, portrét člověka i tvůrce, obsáhlý a mnohovrstevnatý, stejně jako jeho koláže. Knihu nabízí ruský Ozon za 291 Rublů (+ poštovné), na stejných stránkách je možné si projít i detailní obsah. Více o knize budu moci sdělit až po jejím dodání.

Po delší době nastal čas na revizi vydaných DVD nosičů s Paradžanovými filmy. Kromě několika reedic se v poslední době urodilo i pár rarit, na které je vhodné upozornit. Ruscico uvedlo na ruský trh reprezentativní boxset 4 DVD s filmy Barva granátového jablka, Stíny zapomenutých předků, Ašik-Kerib a Legenda o Suramské pevnosti. Evidentně jde o ruskou variantu již v loňském roce vydaného boxsetu americké společnosti Kino on Video. Ve specifikacích uvádí Ozon ruské, arménské, gruzínské i ukrajinské zvukové stopy, nejen v remixu DD 5.1, ale také v originálním mono. Pokud je to pravda, liší se některé tyto disky od původních samostatných vydání z Ruscica přidáním právě originálních zvukových stop, Barvu granátového jablka Ruscico jako samostatný titul ve svém katalogu navíc vůbec nemá. Ruscico zde tedy figuruje spíše jako distributor než vydavatel. Disky jsou prosté regionálního kódování, obsahují filmový a fotografický bonusový materiál, který je shodný s americkým boxem (viz). - Film Barva granátového jablka je rovněž zařazen v pětidiskovém boxu nejvýznamnějších filmů natočených ve studiích Armenfilm, který na ruský trh uvedlo rovněž Ruscico. - Podstatně raritnější je DVD s Paradžanovovým režisérským debutem Andrieš z roku 1954, natočeným podle předlohy Emilijana Bukova o moldavském národním hrdinovi, malém pastýři Andriešovi. Film vyšel na DVD u společnosti Music-trade ve dvou vydáních, která se podle všeho liší použitým přebalem a zvukovou stopou - na prvním je zvuk v DD 2.0, druhý disk nabízí DD 5.1. V obou případech jsou disky kódovány pro Region 5. Obdobně pikantní je i disk s raným Paradžanovovým filmem Cvetok na kamně (1962), deklarovaným jako poetický snímek, podle mého ale spíš poněkud naivní až budovatelsko-fraškovitý příběh z hornického městečka kdesi daleko v doněcké stepi. Film je vybaven ruským zvukem v DD 2.0 a kódováním pro Region 5. Disk vyšel u ruského vydavatele Videoimpuls, který je rovněž vydavatelem disku s filmem Jurije Iljenka Lebedinoje ozero: Zona (1990) natočeným podle Paradžanovova scénáře (jeho český překlad ZDE) zpracovávajícího autorovy zážitky z několikaleté internace.









8. června 2009
V londýnské aukční síni MacDougall´s Auction bude 11. června nabídnuta ke dražbě kolekce koláží, za jejichž autora je označen Sergej Paradžanov. Stejná aukční síň vydražila několik podobných koláží už v roce 2007. Provozovatel stránek parajanov.com Martin Vartanov ovšem již tehdy upozorňoval, že jde o falzifikáty, jejichž autorem Paradžanov NENÍ. Jeho podobnou výzvu jsem našel i v dnešní poště - několik koláží připravovaných k prodeji údajně NENÍ Paradžanovovými díly, jedná se o podvrhy. Ačkoliv nepočítám, že by se mezi českými čtenáři našel nějaký zájemce o koupi, plním emailovou žádost Martina Vartanova o zveřejnění. Podrobnosti k celé kauze naleznete na stránce parajanov.com/fakes.html.





12. dubna 2009
Ruscico vydalo DVD s gruzínským filmem Niko Pirosmani, který v roce 1969 natočil režisér Georgij Šengelaja. Baladické vyprávění o gruzínském naivistickém malíři (1863-1918), není jen pokusem o přiblížení jeho osobnosti, ale především výpovědí o tajemství umělecké tvorby, o nepostižitelné síle, která stojí i za těmi nejobyčejnějšími věcmi a může stát na počátku velkého díla. Pomalé tempo filmu a výrazně stylizované obrazové pojetí činí z jeho sledování velký zážitek. Legendárního gruzínského malíře ve filmu ztvárnil Avtandil Varazi, sám především výtvarník, jednu z hlavních rolí si zde ale zahrál i Dodo Abašidze, spolurežisér Paradžanovova filmu Ašik-Kerib. Směrem k Paradžanovovi to není jedné pojítko - Paradžanov velmi obdivoval Pirosmaniho tvorbu, v roce 1985 natočil krátký snímek Arabesky na téma Pirosmaniho. Nově vydané DVD je tzv. "holé" - přináší pouze samotný film, pokud vím, není doplněno žádnými bonusovými materiály. Mezi dvěma volitelnými zvukovými stopami je naštěstí i ta originální gruzínská, titulky ruské nebo anglické. Cena je stanovena na 28 dolarů.

7. září 2008
DVD s filmem Stíny zapomenuých předků vyšlo už i v Rusku a to u společnosti Ruscico. Přepis bude patrně stejný jako u vydání společnosti Films sans frontieres, recenzovaného na těchto stránkách. Ruský disk má ale odlišné některé specifikace. Podle stránek vydavatele především neobsahuje originální ukrajinskou zvukovou stopu, ale jen ruský dabing a to pouze v remixu do DD 5.1 (alternativně je přítomen také vícekanálový remix v angličtině). Naopak plusem disku jsou bonusové dokumenty: Andrej Tarkovskij a Sergej Paradžanov, část z tv cyklu Ostrova (rež. L. Grigorjan, 2003) a dokument Písně režiséra a kameramana A. Antipenka. To vše je doplněno filmografiemi, fotogalerií a ještě jednou galerií nazvanou trošku tajemně Photo album “in memory of Sergey Paradzhanov”. Disk se prodává na stránkách vydavatele za 28 dolarů (cena je včetně poštovného).

18. dubna 2008
Zajímavým případem možné falzifikace výtvarného díla Sergeje Paradžanova je několik koláží, z nichž jedna byla v loňském roce vydražena v londýnské aukční síni MacDougall Arts. V on-line nabídkovém katalogu je skutečně uveden Sergej Paradžanov (jako "Paradjanov"), 15. června 2007 zde bylo nabízena koláž s názvem Last Supper (viz vlevo, kliknutím zvětšit), podle stránek parajanov.com
jde ale o falzifikát, stejně jako v případě některých jiných děl.

V ukrajinské vesnici Verchovina v ivano-frankovském regionu bylo otevřeno muzeum filmu Stíny zapomenutých předků. Nachází se ve velkém roubeném domě Vasilije Chimčaka, který si filmaři v roce 1964 vybrali pro interiéry a některé exteriéry. Renovovaný objekt a vnitřní zařízení muzea si lze prohlédnout na stránce parajanov.com.

Stejně jako u Andreje Tarkovského, i v případě Sergeje Paradžanova obíhá sluneční soustavou planetka nesoucí jeho jméno. Přesný název zní 3963 Paradzhanov (1969 TP2), asteroid byl objeven 8. října 1969 astronomkou Ljudmilou Černychovou. Kdo se vyzná v astronomických souřadnicích, může se probrat dráhou asteroidu podle údajů Jet Propulsion Laboratory.

Nedávno zesnulá Sofiko Čiaureli (viz níže) byla pohřbena ve tbiliském Pantheonu a ve městě po ní bude pojmenována jedna z ulic vedoucí v blízkosti Paradžanovova památníku.

28. března 2008
Až dnes ke mě doputovala zpráva, že slavná gruzínská herečka Sofiko Čiaureli zemřela 2. března 2008 ve Tbilisi ve věku nedožitých 71 let. Narodila se 21. května 1937 ve Tbilisi v herecké rodině. Její matkou byla slavná herečka Veriko Adžaparidzeová, otcem prominentní režisér a herec stalinské éry Micheil Čiaureli. Během své více než padesátileté herecké dráhy Sofiko účinkovala téměř ve čtyřiceti filmech, převážně gruzínských a ruských tvůrců. V roce 1960 absolvovala Státní kinematografický institut (VGIK) ve třídě B. V. Bibikova a nastoupila do hereckého souboru v Mardzhanišviliho divadle v Tbilisi. V letech 1964-1968 působila v Tbilisi v divadle Šoty Rustaveliho. Ve filmu se začala objevovat od konce 50. let v dílech různých režisérů, později převážně ve filmech svého manžela Georgije Šengelaji. Brzy se stala jednou z nejpopulárnějších gruzínských hereček. V českých kinech se objevila např. ve filmech Zákon otců (1965), Nebuď smutný (1969), Teplo tvých rukou (1972) ad. V roce 1976 vytvořila výraznou roli v Abuladzeho filmu Strom přání. Se Sergejem Paradžanovem spolupracovala poprvé v roce 1969, kdy se objevila v hlavní roli filmu Barva granátového jablka (Sajat Nova). V roce 1988 hrála v Paradžanovově filmu Ašik Kerib. Objevila se i v jeho posledním filmu Vyznání (The Confession) z roku 1990, dokončeném Michailem Vartanovem a v celovečerním dokumentu téhož režiséra Parajanov: The Last Spring (1992). V roce 1966 získala cenu na festivalu v Kyjevě za roli ve filmu Šoty Managadzeho Zákon otců, v roce 1974 v Baku za roli v muzikálu Melodie Verijské čtvrti (1973). V roce 1979 získala cenu na festivalu v San Remu za roli ve filmu Rozhovory o soukromém životě (1978), za kterou ještě v roce 1980 obdržela státní cenu. Na webu lze shlédnou i krátký pětiminutový medailon na serveru YouTube.

18. března 2008
Na samostatné stránce přináším podrobnější přiblížení obsahu dvou nových ruských DVD Neznámý Paradžanov 1 a Neznámý Paradžanov 2, o nichž jsem se zmínil v aktualitách již 30. ledna 2008 (viz níže). Současně připojuji i obrazovou galerii z několika unikátních záběrů Paradžanovova nedokončeného snímku Kyjevské fresky.

30. ledna 2008
Dva zajímavé DVD disky vyšly v Rusku. Nesou název Neznámý Paradžanov (díl 1 a 2 - viz vlevo, kliknutím lze zvětšit) a obsahují několik dokumentů o Sergeji Paradžanovovi. Na první disku je dokument Já - Sergej Paradžanov, natočený jen několik měsíců po Paradžanovově úmrtí. Na dokumentu jsou unikátní zejména záběry z Paradžanovova domu, nepostiženého ještě zkázou většiny zde nashromážděných předmětů. Připojeny jsou také unikátní dokumentární záběry z natáčení filmu Legenda o Suramské pevnosti. Druhý dokument na disku č. 1 nese výmluvný název Andrej a Sergej - jedná se o dvojportrét S. Paradžanova a A. Tarkovského, vzniklý teprve nedávno v ruské televizi. Na disku č. 2 je snímek Vzpomínky na Sajat-Novu, který by měl být zcela unikátním svědectvím o původní zamýšlené podobě Paradžanovova filmu Sajat-Nova, v cenzurované verzi známého jako Barva granátového jablka. Střihač a režisér Levon Grigorjan ve filmu vzpomíná na spolupráci s Paradžanovem a co víc - ukazuje zamýšlenou podobu filmu na zcela náhodně nově nalezených částech filmu, objevených ve studiích Armenfilmu a pokládaných od dob vytvoření zcenzurované verze za definitivně ztracené. Druhým originálním dokumentem je Orfeus sestupuje do pekla, zaměřený na těžké období Paradžanovova života, na jeho zatčení a pobyt v lágru. Třetím dokumentem je spíše empaticky pojatý snímek Eros a Thanatos (2005), snažící se postihnout dvě důležité motivické linie v Paradžanovově tvorbě, lásku a smrt. Přesnou zprávu o podobě obou disků i o filmech samotných budu moci podat až po jejich doručení z Ruska, což bude až v první půlce března.

Americký box čtyř DVD s filmy Sergeje Paradžanova (viz níže zpráva z 5. 12. 2007) se dočkal své podrobné recenze a analýzy. Server DVDBeaver ji tradičně vybavil nejen textem, ale především podrobným popisem každého disku, doplněným o názorné obrazové ukázky. Z toho všeho vyplývá, že disk se Stíny zapomenutých předků se kvalitou přepisu obrazu vyrovná vydání od FSF, recenzovaného i na stránkách Nostalghia.cz. Disk s filmem Barva granátového jablka je, zdá se, stejný jako jeho starší vydání u téhož vydavatele, což je pochopitelné s ohledem na to, že jde patrně o jedinou dochovanou necenzurovanou verzi (resp. střihovou variantu) filmu. V případě dvou dalších filmů ale došlo k radikálnímu zlepšení a to díky převzetí obou transferů od společnosti Ruscico. Legenda o Suramské pevnosti je prezentována s mnohem lepším obrazem než u staršího amerického disku. Obraz je ostřejší, projasněnější a barevně korektnější. Ašik-Kerib je na tom také mnohem lépe než původní americké vydání. Z jediné dostupné fotografie by se dokonce mohlo zdát, že v podání detailů je na tom americký disk o malinko lépe než i tak vynikající disk od společnosti Ruscico (převzatý i pro české vydání). Je ale těžké dělat obecnější závěry z jednoho snímku, když navíc nová americká edice vznikala stejnou cestou jako český disk (kompletní převzetí od společnosti Ruscico). V bonusových materiálech na disku se Stíny najdete 40 minut dlouhý TV dokument Andrei Tarkovsky and Sergei Paradjanov (2003) z ruského televizního cyklu Ostrovy, krátký dokument Songs of the Ukraine (1985, 8 min.), fotogalerii a filmografie. Disk s Barvou obsahuje navíc Hollowayův dokument Parajanov: A Requiem a krátký Paradžanovův film Hagop Hovnatanjan, přítomný i na starším vydání. Na disku s Legendou je asi půlhodinový rozhovor se Světlanou Ščerbatjukovou, manželkou S. Paradžanova, dále pak dokument o herečce Veriko Andžaparidzeové (9 min.), dokument o architektuře staré Gruzie (6 min.), fotogalerie a textové filmografie (vše podle disku od Ruscica). Disk Ašik-Kerib přebírá bonusovou výbavu z disku společnosti Ruscico, stejně jako české vydání. Originální obrazové formáty (1.33:1) jsou doprovozeny originálními zvukovými stopami.

5. prosince 2007
Filmy Sergeje Paradžanova se dočkají svého prvního DVD boxu. V USA je vydá monopolní vydavatel Paradžanova v Regionu 1, společnost Kino on Video. V pravém slova smyslu nepůjde o řádný DVD box, ale o samostatná vydání filmů, zabalená v klasických plastových krabičkách, vložených do další velké papírové krabice. (Filmy tedy půjdou zakoupit i samostatně.) Většinu do boxu zařazených titulů vydala společnost Kino on Video už dříve (Ašik-Kerib, Barva granátového jablka, Legenda o suramské pevnosti), zatím nevydanou novinkou jsou Stíny zapomenutých předků. Půjde-li v případě již dříve vydaných titulů o nové transfery zatím nevím, ale je to pravděpodobné. Za poznámku ale stojí citát, který je na obalu papírové krabice: "V chrámu filmu jsou obrazy, světlo a realita. A Sergej Paradžanov je Mistr v tomto chrámu. - J.-L. Godard".

22. listopadu 2007
Monotematicky laděné 40. číslo internetového magazínu Fantom přineslo mj. i text Vladimíra Suchánka Zpívej synu, jak jsi přivedl krásu do svého domu o filmu Ašik-Kerib.

30. října 2007
Recenze českého DVD sfilmem Ašik-Kerib, které v těchto dnech vyšlo v ediční řadě 6+6+6 (Zóna - Aerofilms).

15. října 2007
Avizované vydání Paradžanovova filmu Ašik-Kerib na českém DVD (Zóna - Aerofilms) je již těsně před uvedením do prodeje (18. října). Vše podstatné k disku a jeho předprodeji najdete na eshopu Zóny.








13. září 2007
Velké čtení na babí léto přináší kolekci textů o andělských tvůrcích z let 1966-1970 publikovaných v časopisech Film a doba a Kino.

Minimálně do 7. října 2007 nebudou tyto stránky aktualizovány z důvodu mé nepřítomnosti v ČR.

28. srpna 2007
Internetový filmový magazín 25fps zveřejnil ve svém 5. čísle (srpen 2007) v oddílu téma také několik textů, vážících se k cyklu kavkazského filmu na nedávné LFŠ v Uherském Hradišti. Text Surena Hasmikjana Arménská kinematografie: nárys vývoje je jakýmsi stručným přehledem po historii arménské kinematografie, obdobně exotický pohled umožňuje text Ázerbájdžánská kinematografie. Náčrty k portrétu. Samotnému Paradžanovovi se ve výstižném portrétu věnuje Tomáš Hála, autor a garant celého cyklu na LFŠ. Redakce 25fps s ním také o práci na cyklu vedla rozhovor, jehož název mluví za vše: "Proces vyřazování byl pro mě bolestný".

23. srpna 2007
Zóna v dnešní zprávě přináší přesnou specifikaci disku s filmem Ašik-Kerib, který na konci září vyjde v řadě 6+6+6. Hlavní novinkou, doposud na žádném DVD nevydanou, bude přítomnost originální zvukové stopy v mono formátu DD 1.0 (doplňovat ji bude remix do DD 5.1). V bonusech bude 25 minut dlouhý, citlivý dokument o Sergeji Paradžanovovi, sestavený z různých archivních materiálů, který si ale Paradžanov "odvyprávěl" sám a pak krátký medailon M. J. Lermontova. V textových bonusech budou biografie tvůrců, některých členů filmového štábu a herců, připojen bude i hudební bonus - "videoklip" jedné trubadúrské písně sestavený z archivních záběrů lokalit natáčení. Předprodej bude zahájen pravděpodobně ve druhém zářijovém týdnu. Více detailů na e-shopu Zóny.

13. srpna 2007
První Paradžanov na českém DVD! vyjímám z dnešní zprávy Zóny, týkající se budoucnosti ediční řady 666: "To, že v říjnu vydáme snímek Ašik-Kerib (Ašug-Karibi, 1988), ale každopádně neberte jako nějaký kompromis, určený mírou jeho "dostupnosti" - i kdyby byly k dispozici práva na všechny čtyři Paradžanovovy filmy (jako že nejsou), stejně bych do Kolekce 666 volil právě tento snímek, čistě na základě mých osobních sympatií k němu, jeho divácké vstřícnosti, o věnování památce Andreje Tarkovského v jeho závěrečném záběru (a titulku) ani nemluvě. Ašik-Kerib (režijně spolupodepsaný Dodo Abašidzem), přepis Lermontovovy pohádky o chudém trubadúroví, snažícím se získat ruku dcery boháče, je asi nejpřesněji charakterizován dobovým distribučním sloganem "poetické obrazy z muslimského světa" - tento výtvarně opulentní snímek s úchvatnou hudbou Džavanšira Kulijeva vydáme na DVD v excelentním obrazovém masteru, získaném od společnosti RUSCICO, s originální arménskou zvukovou stopou (jak kdysi v českých kinech, tak letos na LFŠ se promítala mizerná kopie s ruským voice-overem) a s půlhodinovým dokumentem o Sergeji Paradžanovovi jako hlavním bonusovým materiálem (detailní podrobnosti o podobě disku budou zveřejněny v polovině září v souvislosti se zahájením jeho předprodeje)."

2. července 2007
Recenze francouzského DVD s dlouho očekávaným snímkem Sergeje Paradžanova z roku 1964 Stíny zapomenutých předků, které vydala v roce 2006 společnost Films Sans Frontieres. První vydání legendárního díla na DVD dělá svým provedením rozhodně čest filmu i jeho tvůrci.

Cyklus s názvem Kavkazský film na letošní LFŠ je již definitivně naprogramován. Jeho podobu najdete na oficiálním webu LFŠ. Z tvorby Sergeje Paradžanova budou uvedeny snímky Barva granátového jablka, Ašik-Kerib, a Legenda o Suramské pevnosti. K jeho osobnosti a tvorbě pak budou mít zajisté co říci i filmy nebo tematické večery s názvy Neznámý Sergej Paradžanov, Vzpomínky na Sajat-Novu a Svět Sergeje Paradžanova. Nicméně nejen tyto tituly, ale celý cyklus jako celek je velmi inspirativní a vzhledem ke svému obsahu je podle mne jedním z nejlépe "vybavených" cyklů letošní LFŠ.

11. dubna 2007
Součástí programu 33. ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti (20. - 29. 7. 2007) bude také cyklus s názvem Kavkazský film. Jeho součástí bude vedle prezentace kinematografií zemí kavkazského regionu také kolekce filmů Sergeje Paradžanova, jehož tvorba "navzdory malé ploše velmi různorodý region Kavkazu svou tvorbou sjednocovala". Vedle jeho filmového díla slibují organizátoři také prezentaci Paradžanovovy výtvarné tvorby. Podrobnosti k cyklu i programu LFŠ naleznete na oficiálních stránkách www.lfs.cz.

10. ledna 2007
V loňském roce uplynulo 200 let od narození malíře Hagopa Hovnatanjana (1806-1881, někdy je jméno transkribováno také jako Akop Ovnatanjan), na jehož dílo se Paradžanov soustředil v dokumentu Hagop Hovantanjan z roku 1967. Film vyšel již před lety jako bonus na DVD filmu Barva granátového jablka (Kino on Video). Na samostatné stránce je nyní k dispozici minigalerie malířových portrétních děl. Pokud film neznáte, tak trailer blízký jeho minimalistickému pojetí nabízí např. server videodetective.com.

28. listopadu 2006
kliknutím zvětšit Americký spisovatel James Chapman (1955) vydal v letošním roce svou novou knihu, novelu Stet, která se dočkala vynikajících recenzí a kritik. Hlavním hrdinou je umělec, ruský filmový režisér, který přežil stalinské čistky a dokonce natočil i svůj první hraný film. Díky byrokratické šikaně se nicméně později dostane do koncentračního tábora, který ale jeho ducha nijak nezlomí. Tragikomický tón vyprávění podtrhuje podle recenzí autenticitu fascinující prózy, plné kontrastů obrazů krásy a bídy. Recenzenti oceňují autorovu zručnost, expresivitu, ale i rafinovanost a odvahu k experimentu.
Je nasnadě, že předlohou pro knihu byl autorovi životní osud Sergeje Paradžanova. Přesto ale nejde o Paradžanovův životopis, ale jen o volnou inspiraci jeho osudem, kterou Chapman přiznává. Titul románu - Stet - vychází z korektorské značky, oznamující sazeči "ignorujte tuto opravu". Pokud vím, do češtiny žádná Chapmanova kniha zatím přeložena nebyla. Že by konečně nastal čas?

16. října 2006
V malé fotogalerii na těchto stránkách (viz odkaz Galerie v horním menu) přibyl oboustranný sken propagačního letáčku Muzea Sergeje Paradžanova v Jerevanu.

14. července 2006
Program letošní 23. Letní filmové školy (www.lfs.cz) nabízí mj. také projekci Paradžanovova filmu Stíny zapomenutých předků. První proběhne ve středu 26. 7. od 11:00 hod. v Orlovně, druhá pak ve čtvrtek 27. 7. od 20:30 hod. tamtéž.

18. listopadu 2005
Na konci října proběhl v ukrajinském Kijevě filmový festival Molodist, na jehož závěrečném ceremoniálu předala manželka prezidenta Juščenka zvláštní cenu herečce Larise Kadočnikovové za mimořádný přínos kinematografii, zejména s ohledem na ztvárnění postavy Maričky v Paradžanovově legendárním snímku Stíny zapomenutých předků. Podle oficiálních stránek prezidenta Juščenka bylo na slavnostním ceremoniálu připomenuto, že Paradžanovův snímek získal více než stovku různých mezinárodních cen a patří mezi nejvýznamnější díla světové kinematografie. Po více než čtyřiceti letech od svého vzniku se tak filmu dočkalo uznání i v zemi, pro kterou byl původně natočen. Této chvále by ovšem samozřejmě nejvíce slušela pečlivá edice filmu na DVD.

29. června 2005
Archivní kino Ponrepo uvede 1. července od 20:00 hod. film Barva granátového jablka (1969).

22. března 2005
Pražské Ponrepo uvede ve čtvrtek 21. dubna od 20:00 hod. slavný snímek Stíny zapomenutých předků (1964).

24. ledna 2005
V roce 1988 uvedl osobně Sergej Paradžanov svůj film Ašik-Kerib také na slavnostní německé premiéře, která se konala v Mnichově. Ve svém proslovu se mj. zmínil o tom, že film věnuje památce svého velké přítele Andreje Tarkovského. Zvukový záznam z této části proslovu si můžete poslechnout zde (mp3, 96Kb/s, 1:38 min.). V proslovu je zřetelně slyšet Paradžanovovo rozrušení a dojetí ve chvíli, kdy žádá publikum o minutu ticha jako vzpomínku na Tarkovského.

10. ledna 2005
Podrobná recenze amerického DVD s filmem Barva granátového jablka zpřesňuje nejen informace o tomto disku, ale přináší i detailnější pohled na několik verzí tohoto "prokletého díla". Paralelně k tomu byla opravena též stránka s detailnějšími údaji o filmu a některé údaje ve filmografii.

9. ledna 2005
Dnes by se Sergej Paradžanov dožil 81 let.


31. prosince 2004
Server parajanov.com sice nesvolil k převzetí fotografie Paradžanovova pomníku (viz níže) na stránky Nostalghia.cz, alespoň ale umožnil přímý vstup na vlastní stránku s touto fotografií (odstranili pro tyto účely redirekci, přesměrovávající na hlavní stránku). Nyní si tedy lze otevřít fotografii pomníku přímo, bez proklikávání se stránkami parajanov.com.

27. prosince 2004
Na začátku listopadu (6.11.) proběhlo v Tbilisi slavnostní odhalení pomníku Sergeje Paradžanova. Podle zprávy serveru www.parajanov.com je plastika umístěná na malém náměstíčku ve staré čtvrti, jenž bude pojmenováno po Sergeji Paradžanovovi. Autorem plastiky je mladý italský umělec gruzínského původu (jeho jméno se nezmiňuje), který ji vytvořil podle fotografií Jurije Mechitova. Protože se od stránek parajanov.com zatím nepodařilo získat souhlas k převzetí fotografie pomníku na tyto české stránky, budete si muset k prohlédnutí fotografie skulptury a nejbližšího okolí otevřít nové okno a v něm se proklikat přes "novinky" až k příslušné zprávě s linkem na fotografii.

18. prosince 2004
Konečně jsem měl možnost si podrobněji prostudovat americké DVD s filmy Legenda o Suramské pevnosti a Ašik-Kerib, které vyšly na jednom DVD společnosti Kino on Video v roce 2001. Původní popis disku jsem tak podstatně rozšířil a v některých případech i poopravil. Celou recenzi najdete na samostatné stránce.

3. října 2004
Po dlouhé době alespoň krátká novinka na téma Sergej Paradžanov - Dokument Michajla Vardanova Paradžanov. Posledňaja vesna (1992), uváděný ale obvykle pod anglickým titulem Parajanov: The Last Spring, by měl být součástí edičního plánu Criterion Collection na rok 2005.

5. června 2004
Pozoruhodný text Sergeje Paradžanova Zpověď vznikl v období těsně po dokončení jeho "opus magnum", filmu Stíny zapomenutých předků (1964). Autor v něm rozkrývá nejen některé detaily realizace filmu, ale rovněž se vyznává z hluboké vnitřní proměny. Český překlad Galiny Kopaněvové byl publikován ve Filmu a době v roce 1966.

24. února 2004
Jen krátká zpráva ze zámoří: v dubnu 2004 proběhne v Los Angeles již třetí Arménský filmový festival, jehož první dva ročníky se konaly v New Yorku. V programu přehlídky se nachází také film Prison Art, založený na korespondenci Sergeje Paradžanova v období jeho uvěznění. Článek o festivalu, zmiňující se i o širších souvislostech existence arménské komunity v USA, přineslo pondělní vydání internetového deníku The Mercury News. Podrobnější údaje k filmu ale bohužel nezmiňuje.

18. ledna 2004
K 80. výročí narození Sergeje Paradžanova byla v Hollywood Entertainment Museum otevřena expozice z výtvarných děl Sergeje Paradžanova. Z celebrit, které se zúčastnily slavnostního otevření, stojí za zmínku herec Levan Učaneišvili, známý z Legendy o Suramské pevnosti a také gruzínský fotograf a Paradžanovův přítel Jurij Mechitov. [zdroj: www.parajanov.com]

Právě Mechitovova osobnost si zaslouží malou zmínku. Podle svých oficiálních stránek www.mechitov.com zatím marně hledá finance pro své dva projekty: knihu fotografií "Gruzie. Obrazy" a další fotografickou publikaci věnovanou právě Sergeji Paradžanovovi. Mezi kolekcemi jeho fotografií na stránkách naleznete také sérii snímků Sergeje Paradžanova a několik fotografií inspirovaných dílem gruzínského naivního malíře Nika Pirosmaniho (1862-1918), jehož dílo vedlo Paradžanova k natočení filmu Arabesky na téma Pirosmaniho (1985). Jeden z jeho posledních projektů, "Tbilisi Armenians", má rovněž blízko k Paradžanovovi mimo jiné i tím, že je inspirován osobností malíře Hakopa Hovnatanjana o němž natočil Paradžanov dokument v roce 1967 (dostupný na DVD).
Z komentáře k hollywoodské výstavě, který je na stránkách Hollywood Entertainment Museum dále vybírám:

Paradžanovovo rozbíjení reality užíváním překvapujících vizuálních efektů mísících náboženskou a folkloristickou ikonografii mu získalo světovou proslulost stejně jako pozornost úřadů bývalého Sovětského svazu...
Během jeho pobytu ve vězení, mezi otrlými kriminálníky, byl schopen stvořit fascinující koláže ze dřeva, kovu, papíru, skla, fotografií a dalších předmětů, které pojednávaly o smrti, zoufalství, náboženství, pohlaví, přátelství a politice. Celosvětová kampaň vedená Louisem Aragonem a americkým romanopiscem Johnem Updikem donutila po čtyřech letech vládu k jeho propuštění. Nové zatčení ale přišlo v roce 1982...



10. ledna 2004
K 80. výročí narození Sergeje Paradžanova připravilo pražské kino Ponrepo cyklus jeho filmů. Uvedeny budou postupně všechny dlouhé snímky, které byly v české distribuci - Stíny zapomenutých předků, Barva granátového jablka, Legenda o Suramské pevnosti a Ašik-Kerib. K cyklu jsou také přidruženy filmy Oidipus král (P. P. Pasolini), A loď pluje (F. Fellini) a Zrcadlo (A. Tarkovskij), Paradžanovem velmi obdivované. Programová brožura kina Ponrepo přináší delší text a anotace jednotlivých filmů se souhrnným názvem celého cyklu Paradžanov - chrám obrazu, který uvádím na zvláštní stránce.

9. ledna 2004
Vítejte! Nové české stránky o Sergeji Paradžanovovi, patřící do rodiny webů na doméně Nostalghia.cz, jsou k dnešnímu dni otevřeny.

Mnozí to znají. Takové okamžiky, kdy všechny běžné pojmy, pravidla a vztahy se bezděčně přehodnocují. Okamžiky nejvyššího napětí a největšího upnutí k životu. Jako by ses dokořán rozevřel, a každá nová myšlenka, každý obraz, jež v tobě vznikají, se štěpí na desítky a stovky jiných, podobajících se i nepodobných. Jako by tě strhnul proud, jehož náporu jsou s to čelit jen pevné svaly. Takové okamžiky maximálního vydání se ze sebe, vrchovatě naplněného a vášnivého života. [S. Paradžanov, Zpověď]

© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
© Photo by M. Vardanov of Parajanov: The Last Spring
www.parajanov.com
top

Nostalghia.cz - stránky věnované bývalým andělům
Autorem textů P. Gajdošík (není-li výslovně uvedený jiný autor)
Petr Gajdošík © 2001-2016